Třináctá komnata

Samota je mu prokletím. Nechat se obklopovat prázdnotou. Trhá ho to na kusy, ale musí to tak být. Potřebuje někoho, kohokoliv. Ale jeho mysl je nenávratně nemocná. Není lehké žít sám se sebou, když vás obepíná stěna tlustá natolik, že každá snaha o to dostat ze sebe jen náznak tak strašně bolí. Stejně nikdo nic nepochopí. Jak by taky mohl. A proč.. Obhajoba sebe sama? Jak se hájit když on sám nevěří, že si jakoukoliv obhajobu zaslouží. Je laciné říct, že nikdo není bez viny. Je důležité si ale uvědomit, že někteří si jsou té své vědomi a litují. Moc litují. ___ Je neuvěřitelně zvrácené, jak jeden na druhého lepíme ty sračky, tu špínu našich duší. Bez a nebo s výčitkami, dokonce i na ty čisté, kteří brzy převezmou naší štafetu, o tom není pochyb. Na první pohled čistá společnost, ale ve výsledku tak bolestně malá ve svém duchu a náchylnosti k ubohosti, ke které se upírá tak jednoduše omezenosti schopná lidská přirozenost. Najdi si v takovém světě ostrov a ráj duše. Stejně falešný a pomýjivý jako vše okolo. I tam totiž tkví zárodek té zhnisané rány. Jinak by to nebylo realné. Jinak by nemohlo jít o nás, o lidi. (29.10.2010)

4* kvalitní vztahový film, který oživuje krásná novozélandská krajina. Drama, které je tu rozehráváno má však daleko mysterióznu, které má mezi žánry. Nudit se však nebudete a možná i nějaké tajemství vyjde na povrch. Určitě zaslouží větší divácký ohlas i díky hereckým výkonům. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (14.09.2017)

Novozélandská příroda v probouzejícím se jaře je opravdu krásná. Ale kdybych z ní toho chtěla vidět tolik, tak se kouknu na přírodopisný dokument. ___ Příběh o válečném novináři, který se návratem do rodného města ocitne v další válečné zóně nevyřešených vztahů a nepromlčených vin. Snímek slušně buduje napětí a zajímavě pracuje s několika časovými rovinami. Jenže ke konci přestává být uvěřitelný. /5. 11. 12./ (05.11.2012)

Adios, brother! Ešte sa z toho spamätávam. Odzbrojujúca zápletka, krásny vizuál, poetický scenár. Soundtrack a flashbacky z toho robia niečo ako Flashbacks of a Fool ale sofistikovanejšie. Matthew MacFadyen sa u mňa zapísal ako druhý Clive Owen. Neplánoval som šetriť superlatívmi ani počas filmu, ale po odhalení pointy som onemel. Obrovské prekvapenie z Nového Zélandu! Že sa Peter Jackson ani nepochválil takým krajanom ako je Brad McGann. Asi vedel prečo... "Don’t be afraid of possibility, she’s a wonderful mistress." (20.09.2012)

Matthew MacFadyen má pohľad akoby prevzal na seba všetok smútok a bolesť tohto sveta! In My Fathers Den prekvapil (hoci očakávania boli nulové) autenticitou, atmosférou, miestami priam "antickou dramatičnosťou", hereckými výkonmi, fungujúcou hudbou (nikdy by ma nenapadlo, že Patti Smith je tak dobrá!). Silný film, silne psychologický a z toho jediného dôvodu mi trochu chýbala trochu hlbšia analýza postavy Celiinej matky, ktorej rola bola v podstate zásadná, aj keď sa často vo filme nevyskytuje. Brad McGann bol citlivý a vnímavý režisér/scenárista, klobúk dole, zážitok. "Je lepšie byť "nikým" niekde, ako niekým nikde"... (14.04.2014)