Občanská výchova

Ja osobne som výpoveď filmu nevnímal ako ideologickú,filozofickú či politickú. Videl som to skôr ako konfrontáciu naivných ideálov humanizmu a tolerancie spojených zo všetkými aspektami mladosti z tvrdou realitou, no nejasným otvoreným koncom ktorý nemoralizuje, nesúdi a nehlása čo je dobré a čo zlé. 127 minút debát o niečom a o ničom zvažovanie pre a proti no rozhodne nemožno povedať že doba venovaná Občianskej výchove bola zabitým časom. U mňa na štyri. (21.08.2011)

Naprosto diletantsky natočená, ideově závadná báchorka s totálně pitomými postavami a ještě pitomějšími dialogy. Žvásty o revoluci, aniž je jasné, jakou tu revoluci vlastně chtějí udělat, boj proti systému, horním deseti procentům a soucit s čínskými dělníky. Toto je matrix. To jsou lidé vážně tak hloupí? Za poslední roky mě nic tolik nevytočilo. (18.03.2010)

Počáteční nápad "občanské výchovy" se mi líbil...jejich pohnutky obyčejný člověk snadno pochopí. Nepovedená "výchovná" akce, která končí únosem a nikdo neví, jak z té šlamastiky ven, do toho milostný trojúhelník, neobvyklý vztah s uneseným zbohatlíkem...velmi zajímavý fim s překvapivým koncem a revolucionářskými myšlenkami hippies - 75%. (28.07.2010)

Proměnit život: Arthur Rimbaud. Změnit svět: Karl Marx. Mladí hrdinové Občanské výchovy: obojí, svým naivně zaslepeným způsobem, zatímco buržoazní hrdina je tady analogie Joschky Fischera: v mládí revolucionář, ve zralém věku byrokrat. Daniel Bruhl mi připomíná mé známé, kteří pod praporem anarchismu/ enviromentalismu/ hnutí pravdy a lásky pořvávají na demonstracích hesla, valchují brdské lesy a drasticky snižují svůj energetický příjem. Debata s nimi-zvlášť pokud nesouhlasíte- je ovšem přínosnější, než tenhle plytký snímek o nepovedené revoltě. Popovídej si se svým radikálem naživo:) (26.06.2008)

Moje antipatie k Německejm filmům bude asi jen deformace z romanťáků TV Príma. Myšlenkou mě to sice minulo, protože já se na všechno vždycky dívám z obou stran a tak je mi fanatismus v jakýkoli podobě protivnej, a tak, ačkoli s nima člověk v něčem taknějak souhlasí, bych jako lego nábytek pracháčů asi nepoužívala, i když zábava by to byla. Taky celkem pokrytectví kázat o morálce a přitom sahat, na co se sahat nemá. Ale pátá * je za herce - co tam ty tři dávaj, je radost sledovat a tak snad jen - Daniel Brühl, mix Emila Hirsche, River Phoenixe, Ewana McGregora, Vaculíka a Boučka, přesto naprosto individuální a divnej, což je kompliment, je sakra zvláštní osoba, z který jsem neodtrhla oči. Na tomhle kousku je vidět, že je z Evropy a to rozhodně nejen proto, že se v něm šprechtí Německy... (06.02.2011)