Reklama

Reklama

Zákony pohybu

(seriál)
všechny plakáty
Československo, 1978, 12 h 27 min (Minutáž: 45–69 min)

Scénář:

Miloš Smetana

Kamera:

Eduard Landisch

Hudba:

Karel Mareš

Hrají:

Viktor Vrabec, Vladimír Ráž, Martin Růžek, Luděk Munzar, Jiří Štěpnička, Antonín Procházka, Josef Somr, Viktor Maurer, Vlasta Fabianová, Ota Sklenčka, Ilja Prachař, Jiří Vala, Věra Bublíková (více)
(další profese)

Epizody(13)

Obsahy(1)

Děj nás zavede do kolotoče každodenních problémů zaměstnanců národního podniku Radiana, vyrábějící litinové radiátory. V prvních dílech se točíme kolem osudů starého vedení podniku, kdy svědomitého ředitele Drachslera (M. Růžek) jeho náměstci a okolí neustále obelhávají, nabádají ho k nekalým machinacím, což má za následek, že ředitel je ve čtvrtém díle odvolán a na jeho místo je dosazen mladý, úspěšný a svědomitý ing. Hájek (Viktor Vrabec). Ten po následující díly nitku po nitce rozmotává spletenec lumpáren, které po svém předchůdci zdědil a snaží se celý podnik dostat opět na vrchol. Toto hlavní téma je doprovázeno osudy mnoha dalších postav. (ČSFD)

(více)

Recenze (53)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Sokolovský, komanč nejhrubšího zrna měl za sebou celou škálu dnes již legendárních seriálů z období normalizace. Kupodivu mi tohle dílo nějak uniklo a dostalo se mi do spárů až dnes. Já se na tyhle filmy specializuji a přiznávám, že si je s jistou perverzností vychutnávám. Nejen že jsou cítit dobou tak jak nic jiného, ale jsou plny často nechtěného humoru až si dnes člověk říká, zda to bylo točeno vážně nebo zda to celé je jen nějaká podivná taškařice ironizující poměry podstrčená pitomým soudruhům jako vážně míněná věc. Bohužel je to vše točeno s naprostou vážností a smutné na tom je, že některé herecké legendy se v těchto dílech z různých důvodů objevovaly aby tam hrály často neprosto jim nedůstojné hrdiny. Radiana je podnik vyrábějící radiátory. Kupodivu v době natáčení už nebylo záměrem, neboť už dle slov Husáka odpadlo vše ,, čo je kolísavé a oportunistické'' řešit zrádce a kontrarevolucionáře a tak ani v jednom z dílů není řešen žádný pomýlený soudruh. Krom dvou emigrantů jsou v závodě všichni jedna masa, nad všemi bdí závodní výbor. V řadách dělnictva je mnoho uvědomnělých komunistů, kteří ač dělníci mají svůj selský dělnický rozum a tak vždy zasáhnou, když se má dít nějaká nepravost. Lid si stále vlastně tak řídí vlastní fabriku, byť má direktora. V čem je seriál zajímavý je dobové znázornění fungování (chápej - nefungování) národního podniku i fígle jakou cestu se plnil plán, sháněl v době všeobecného nedostatku materiál, jak se šmelilo mezi podniky a jak šla samozřejmě i malá domů na chaty a baráky dle hesla : ,,kdo nekrade, okrádá rodinu''. Co se týče této sebekritiky až jsem se divil jak moc se soudruzi odkopali, na stranu druhou věřím, že právě ta dokonalá ukázka měla být jakousi výstrahou všem těm ředitelům a náměstkům, že se ví jak to funguje a jaké jsou poměry. Seriál tak můře být jakousi výstrahou a zároveň omluvou běžným smrtelníkům, proč není to a to a s jakými těžkostmi se podniky potýkají byť by rádi uspokojily trh. Z hlediska hereckých výkonůtu máme standardní sadu normalizačních herců, tentokráte bez soudruha Moučky. Zaujala mladá a opravdu krásná Balzerová a herecky v seriálu nejvíce vynikal pan Ráž, který i v těch nejpitomnějších scénách herecky vyčníval s až aristokrtatickou důstojností. Tenhle seroš rozhodně stojí za vidění, je to skvělý otisk doby, byť je to samozřejmě prorežimní propagandistická záležitost. Dávám za dva na červeno natřené radiátory, ty mně fakt dostaly na výstavě v Brně ! * * ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

13/13 Normalizační seriály Evžena Sokolovského jsou negativním pojmem. A skutečně byla chyba je po revoluci ostrakizovat a tím na ně upoutat ještě větší pozornost. Mnohem lepší způsob, jak se s tímto dědictvím vypořádat, by byla občasná repríza v neatraktivním čase, což by uspokojilo poptávku pamětníků, nostalgiků i profesionálů a nevznikla by skupina lidí, kteří by k tomu přistupovali jako k novodobému trezoru. Protože po umělecké stránce jsou Sokolovského seriály naprostý omyl, po letech jsou navíc nechtěně notně komické. Normální divák by o ty dlouhé statické záběry z pracovního prostředí nezavadil a pamětník by maximálně zavzpomínal na herce a herečky z té doby a byl by klid. Toto se ale nestalo a do odvysílání na slovenské JOJke si člověk mohl o Zákonech pohybu přečíst lecjaké teorie a z nich vyplývající závěry. Co naplat, že se tentokrát Sokolovský spojil se starým praktikem rozhlasu i televize, s Milošem Smetanou, když společně neuhlídali ani ty základní dějové linky na pomezí provozu národního podniku Radiana a soukromých životů těch největších kádrů. Milostné peripetie jsou k uzoufání neuvěřitelné, pracovní problémy rádoby dramatické, jednotlivé postavy šustí papírem a když už se občas povede alespoň nějaká ta krátká scéna nebo dialog, daná situace vyznívá do ztracena. Vysloveně trapné jsou rozdíly mezi kladnými a zápornými postavami, důraz na nového ředitele vychází nikoli z jeho skutečných schopností, ale z jeho povahy Mirka Dušína. Pro Viktora Vrabce to byla první hlavní role, což se ukázalo jako další mínus. Cosi zajímavého se zde pokusil odehrát cholerický Casanova Štěpnička, odkvetlý seladon Ráž nebo za všech okolností charakterní Růžek. Všichni ostatní měli smůlu. Finále s německy hovořícím Ševčíkem byla už naprostá parodie, která měla jen demonstrovat, že závody celého Československa jsou jedna velká rodina a nějaké trapné západní Švýcarsko do toho nemá co vstupovat. Pro milovníky dobových reálií lze z celého seriálu vystřihnout pár minut z tehdejšího brněnského veletrhu. ()

Reklama

topi80 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Na úvod bych chtěl napsat, že mé absolutní pětihvězdičkové hodnocení se týká prvních deseti dílů. A zcela si za ním stojím. Prvních pět dílů naprosto neuvěřitelným způsobem mapuje veškeré nešvary, které vznikaly ve fungování podniků za dob plánovaného hospodářství. A tady se scénárista opravdu rozjel, protože ty dialogy jsou skutečně vyšperkované a jdou na samou hranici absurdity, stejně jako samotný děj, kdy je největší starostí podniku, aby od něj nikdo nechtěl produkt představený na veletrhu. Pokud těch prvních pět dílů přirovnám ke kultovnímu britskému sitcomu ze stejné doby Jistě pane ministře, pak nejde z mé strany o žádnou nadsázku, protože Zákony pohybu hrají se zmiňovanou legendou naprosto vyrovnanou partii. V dalších pěti dílech sledujeme počínání nového ředitele. Vtip a absurdno mizí, zato se dočkáme poutavého děje a velmi atraktivní sondy do manažerského rozhodování. A opravdu jsem to celé zkouknul na jeden zátah, protože mě fakt zajímalo, co se bude dít dál. Poslední tři díly ale na mě působí jako úplně zbytečný přílepek. Jenže kvalita těch deseti dílů je dostatečná na to, aby se to v mém celkovém hodnocení nijak neprojevilo. PS: I Evžen Sokolovský natočil dílo, které skončilo na dlouhá desetiletí v trezoru... ()

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Se Zákony pohybu se dramaturgická skupina normalizační ČST trefila opravdu do černého! V tomto "původním díle ze současnosti" je totiž ve zhuštěné podobě nutné minimum, které by lidé měli o vládě KSČ a normalizaci v ČSSR vědět. A TV JOJ za tento vskutku osvětový čin v podobě znovuuvedení na TV obrazovky patří mimořádný dík.___ Je neuvěřitelné, jak si byli normalizační papaláši sebejistí a/nebo (?) jak byli zaslepení svou absolutní mocí, když na obrazovky pustili v jistém ohledu hyperrealistický obrázek svého vládnutí: Nic nefunguje, všude špína, nepořádek, rozkrádání veřejného majetku..., vývoj drhne, veškeré konání je hrozně neefektivní, na všechno se dlouho čeká, nikomu se nechce moc pracovat (o práci se hlavně řeční v hloučcích opodál oprýskaných rezavých soustruhů), většinou se jen schůzuje a bojuje se především o dostavění podnikové rekrační chaty..., v pracovní době se chodí nakupovat (protože pak už by nebylo co), prvotním zájmem jsou prémie..., problémy s dodávkami vyvolávají dominový efekt, zahraniční obchodní partneři se hledí hlavně podrazit... Že seriál zobrazuje tehdejší realitu, potvrzuje dokonce dobový recenzent hlavní stranické tiskoviny: "Vždyť jsme byli svědky obrazu naší přítomnosti." (Josef Holý, Rudé právo, 23.10.1979, s. 5). Z pochopitelných důvodů i zde najdeme klasická propagandistická schémata: Emigranti jsou ti zlí, intelektuálové jsou zde zastoupeni pouze neškodným hudbymilovným staříkem, opozice je vykreslena negativně jen v podobě náměstka Kalaše (L. Munzar), jehož zmíněný recenzent kouzelně popisuje slovy: "...sobeckost, intriky, které nemají s charakterem socialistického člověka nic společného a nemají místo ani ve sféře naší ekonomiky." (ibid.).___ Seriál měl zřejmě za cíl poukázat na zodpovědnost jednoho každého občana za ten všudypřítomný a nepopiratelný bordel a vybídnout k nápravě...: ("Seriál jasně říkal to nejpodstatnější, že totiž všechno záleží na lidech. (...) Ono 'my' je přece podstatou socialismu. (...) Ukazoval úlohu jedince ve společnosti i v pracovním procesu, zdůraznil však také význam a poslání organizce KSČ a význam odborů v životě podinku.", ibid.). Kouzlem nechtěného se však podařilo naopak prokázat, že systém centrálně plánovaného hospodářství je prostě principiálně nefunkční... Všechny ty zobrazované problémy jsou důsledkem systému, ne jednotlivců.___ Seriál je nicméně zábavné sledovat i kvůli jeho "uměleckým" kvalitám! Nechme stranku tupý schematismus a Sokolovského rutinérství. Hlášky typu "Tak aby bylo jasno, já bez radiatorů neodejdu!" nebo "Vy byste chtěl jednat s dělníkama jako za kapitalistů" (z úst nejvetšího lempla a lajdáka, kterého zásahem ROH nelze jednoduše vyhodit) jsou vskutku nezapomenutelné. Seriál přímo přetéká moudrostí ("Otec říkal, že fabrika je nejlepší škola života."), dramatickými situacemi ("Přece za nás smlouvy nemůžou uzavírat dva emigranti! Takže tu litinu jim dodávat musíme."), ale i romantikou ("Ty, Boženo, ty ho máš to...?"). Je zábavné sledovat, jak všichni ti vedoucí pracovníci chodí celé týdny a měsíce ve stejném oblečení (s klaunovsky krátkými širokými kravatami), tváří se u toho děsně vážně a při zmínce o možnosti nesplnění plánu za zvuků hrozivého hudebního předělu odkráčí situaci "řešit"... Ti nejpilnější z celé fabriky (Bidlo s inženýrem Hartmanem) mají po celých třináct dílů (cca rok v jejich fikčním světě) na prkně jeden a tentýž výkres, a přestože se 20-25ti letý Bidlo přihlásí ke studiu na večerní průmyslovce, až od inženýra Hartmana se poprvé dozví o existenci a smyslu Newtonových zákonů pohybu (asi přeskočil 5. třídu ZDŠ...).___ Vlastně bych se přimlouval za častější reprízování tohoto seriálu. Hovoří o husákovské éře lépe, než cokoli jiného. () (méně) (více)

krokodlak 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Zákony pohybu jsou kvůli minimálnímu reprízování bohužel téměř zapomenutý seriál, ale o to příjemněji mě překvapily, myslím, že jim dost prospělo vystřídání pseudoartistního scénáristy Dietla mnohem syrovějším Milošem Smetanou. Tvůrci zřejmě dostali zadání kritizovat povolené nešvary za účelem upevnění socialistické morálky, avšak této příležitosti využili k vytvoření dost krutě zábavné satiry dysfunkčnosti státně socialistického ekonomického systému a seriál je tedy skvělým dobovým dokumentem. Potíže s plněním plánu, přebytky, nedostatky, rozkrádačky, melouchy, novátorství realizovatelné pouze tajně či neschopnost zbavit se agresivně líných dělníků (drsní chlapáci ztvárnění Somrem a Faltýnkem si dokonce troufli na urážku nadřízeného: "Vy byste chtěl jednat s dělníkama jako za kapitalistů.") skládají dohromady vskutku apokalyptický obraz, který patrně byl důvodem, proč se seriál hrál před Listopadem pouze jednou. V posledních třech dílech se sice autoři snažili na poslední chvíli seriál zlegitimizovat toporným sentimentem a až pohádkovou didaktikou, avšak když už jsem pomalu začínal být naštvaný, že se dílo úplně zkazilo a spadlo do propagandistické šedi, tak tvůrci přišli s absolutní bombou v podobě ženské dělnické vzpoury. Herecké výkony jsou na normalizační poměry až překvapivě intenzivní, nejlepší bylo rozhodně původní vedení Radiany sestávající se z Růžkova lidsky sympatického, ale manažersky již naprosto vyhořelého ředitele Draxlera, jehož naivita a bezelstný alibismus umožnily zlým náměstkům v dokonalém podání Munzara, Brouska a Urbánka zcela ovládnout podnik. Kontroverznější již je výkon téměř neznámého Viktora Vrabce v roli zachránce Radiany, nového ředitele Hájka, protože ač měl zřejmě působit jako správný kladný hrdina, tak můj nejsilnější dojem z něj byl, že neustále po upířím způsobu cenil zuby, čímž seriál dosti problematicky žánrově posouval. Místy seriálu škodí tradiční Sokolovského neobratnost v soukromých liniích postav, ale zas na druhou stranu bychom jinak přišli o neuvěřitelně sexy balící hlášku Procházkova konstruktéra Bidla vůči jedné z dělnic: "Nechceš seřídit soustruh?" Patrně nejpozoruhodnějším aspektem seriálu je ovšem až maniakálně eklektická hudba Karla Mareše plná zběsilých nástrojových, žánrových i harmonických kombinací, jakož i mimořádně chytlavých melodií, kterým vévodí nebezpečně okouzlující znělka. Pokud by snad tyto dobové módní výstřelky někoho urážely, může si spravit chuť na častých zkouškách amatérského komorního souboru vážné hudby vedeného Peškovým úžasně roztomilým kapelníkem, který nechce v souboru žádného divokého vlasatce. ()

Zajímavosti (5)

  • Radiana – hlavní firma seriálu, není vztažena k žádnému městu, ve skutečnosti se nachází na adrese Na Louce 97, Králův Dvůr. 18 let po natočení seriálu vznikla skutečná firma se jménem Radiana, a to v Malé Vrbce. (sator)
  • Isaac Newton definoval, že Zákony pohybu se skládají ze zákona setrvačnosti, zákona síly a zákona akce a reakce. (sator)

Reklama

Reklama