Režie:
Peter HledíkKamera:
Vlado HollošHudba:
Ladislav GerhardtHrají:
Jiří Kodeš, Ivan Gübel, Bronislav Poloczek, Joanna Żółkowska, Martin Huba, Tomáš Žilinčík, Igor Krempaský, Slávo Drozd, Anton Živčic, Vladimír Jedľovský, František Kovár, Ján Gubala (více)Obsahy(1)
Jedna věc je vymyslet padák. Druhá věc je s ním skočit. Slovenský námezdní dělník Štefan Banič opustí v roce 1907 ženu Rózu, tři děti i rodnou ves a odjede s řadou dalších chudých mužů za výdělkem do Ameriky. Usadí se v pensylvánském městě Greenville, kde si najde práci v místní slévárně a později v dole. Jako spoustu jiných lidí i jeho okouzlí kinematograf. Nejvíc jej zasáhnou dokumentární záběry pilota, který se se svým strojem zřítil na zem a zahynul. Štefan začne vymýšlet způsob, jak pilotům zachránit život. Podle něj jde o jakousi obdobu záchranných vest a kruhů, jaké viděl na lodích. S pomocí hluchoněmého kutila přezdívaného Edison vymyslí a sestrojí „padostroj" na principu deštníku, který se rozevírá pod pilotovýma rukama. S pomocí zámožného amerického inženýra Franka si Banič dokonce zažádá o patent. Jenže musí před zástupci úřadů skočit z výšky patnácti podlaží a osobně tak demonstrovat, že jeho vynález skutečně funguje. Následně skutečně získá patent a výhradní právo svůj padostroj vyrábět a prodávat. První, kdo má o novinku zájem, je americké letectvo. Jenže se píše rok 1914 a Banič je občanem Rakouska-Uherska, zataženého do největší války, jakou dosud lidstvo zažilo. A tak nadějný vynálezce pozná, že realita je přinejmenším stejně tvrdá jako zem, na kterou dopadal při svých pokusech...
Slovenský televizní film z roku 1987 je založen na skutečných událostech. Štefan Banič získal osvědčení od Amerického patentového úřadu 25. srpna 1914 a jeho vynález je považován za první skutečně funkční a reálně využívaný padák. Místo očekávané milionové sumy mu však americké letectvo nabídlo víceméně jen náhradu výdajů a čestné členství. Pár let po první světové válce se Banič vrátil domů, živil se jako zednický mistr a zemřel v zapomnění v roce 1941.
(Česká televize)
Recenze (8)
Musí to byť neobyčajný zážitok ísť doma do krčmy, zobudiť sa v Amerike a nepamätať si absolútne nič z celej cesty. Amerika ani nebudí dojem cudzieho sveta, je to samý Slovák, Poliak a Maďar, a jediný skutočný Američan je Peter Lipa, ktorý si uveriteľne zadžezoval. Slováci ako ekonomickí emigranti to nemaju ľahké, ani za vynález padostroja sa nedá vydolovať poriadna odmena. Tých 1500 dolárov sa zdá len ako almužna. Padostroj sa na dnešný padák ani zďaleka nepodobal, pretože to bola skôr vystužená sukňa, do lietadla dosť nepraktické. Film nie je historickou rekonštrukciou, len náznakom, ako to mohlo pred vyse 100 rokmi byť. Nie je to na čisté štyri hviezdy, ale za neobyčajný námet zaokrúhlim nahor. –––– Ty stále veríš, že zarobíš peniaze na tom bosoráctve? U nás v kraji by ťa už dávno do blázinca dali. –––– A potom padostrojmi zaplavíme svet. Budeme bohatí ako Ford. –––– Na čo to všetko bolo? Nijaká sláva, nijaký úspech. Ani peniaze. ()
tento televízny film je tématicky v poriadku - vynálezca padáku Štefan Banič si ho rozhodne zaslúžil, ale katastrofálne herecké obsadenie tento film totálne pochovalo...nechápem, veď v roku 1987 mala slovenská televízna tvorba k dispozícii celú plejádu špičkových hercov...no a režisér Hledík sa tiež vôbec nevyznamenal...ťažko dopozerateľné, biedna jedna hviezdička ()
Tohle je snad jediná hlavní filmová role Jiřího Kodeše, jinak hrál vždy spíše v pozadí, ale i tak je jeho tvář vždy zapamatovatelná. V tomto příběhu hraje slovenského dělníka, který pár roků před 1. světovou válkou odjede do Ameriky za výdělkem a okouzlí ho začínající kinematografie, kde uvidí i letce, kteří zkoušejí létat na prvních leteckých strojích a tím mu vnuknou nápad na výrobu padáku, na který získá i patent. Jenže se začíná psát rok 1914, tak s patentem naloží, tak jak se dalo očekávat. Amerika počátkem 20. let minulého století je výborně vyobrazena a veškeré rekvizity, oděvy a domy odpovídají tehdejší době. Pěkná práce. Skvělou rolí se ve filmu ukázal i Bronislav Poloczek, který hrál němého dělníka. Zajímavostí je, že film je založen podle skutečné události. ()
Slušný slovenský TV film s veľkou účasťou českých hercov. J. Kodeš sa do úlohy typického pracovitého a chudobného slováka výborne hodí a na počudovanie mi nevadilo ani jeho predabovanie. Slávny Slovák to myslel dobre, ale jeho prvé pokusy o zostrojenie padáka boli len pre silné povahy. Jedna vec je niečo vymyslieť, ale ako mu trefne pri pohári piva hovorí herec M. Huba: " Treba aj nájsť šialenca, ktorý tento vynález vyskúša a skočí..." Musím uznať, že Banič mal poriadnu odvahu a naozaj skočil. Za aké smiešne peniaze, tento dobrosrdečný človek nakoniec patent predal americkej armáde, tak to sa až rozum zastavuje. Vydarený a zaujímavý televízny film. 80% ()
Myslel si, že príde do Ameriky a zbohatne. Myslel si, že vymyslí pádostroj a možno dostane aj milión. Dostal pár dolárov a kopanec do zadku. A domov sa vrátil tak isto chudobný, aký odtiaľ odchádzal. Dnes má síce v Smoleniciach múzeum, ale život to nebol ľahký. A ako vidíme zahraničných Slovákov spred 100 a viac rokov, tak robili to, čo zahraniční Slováci aj dnes - chlastajú prvú ligu a aj Poľky si radi narazia. Nedávno uplynulo 110 rokov od slávneho Baničovho zoskoku a takmer nikto si nespomenul, hoci riziko to bolo veľké - niektorí sa pri podobných pokusoch zabili, napríklad Rakúšan Reichelt na Eiffelovke - je na to aj video z roku 1912. Banič za života slávu nezískal, peniaze nezískal, ale aj tak je známym. Po tomto slušnom filme z roku 1987 by si už zaslúžil niečo výpravnejšie. ()
Galerie (10)
Photo © Archiv STV
Reklama