Zahraj to znovu, Same

V několika hereckých polohách ještě mírně nejistý, ale jinak je to (ač za kamerou stojí někdo jiný) Woody Allen jak vyšitý. Tentokrát vystupuje jako fanatický filmový fanda, jenže jeho pasivní životní styl otráví jeho manželku natolik, až si sbalí kufry. Pomoct z deprese mu má manželský pár, přičemž domluvená rande s nějakou slečnou nezaberou, náklonost k přítelově manželce je naopak stále silnější. Prostě: nebere to osobně, jenom se zabije. Pocta Casablance a dialogy s Diane Keaton moc fajn, její manžel utopený v číslech snad ještě víc. (23.06.2016)

Takže jsem se koukla na další film Woodyho Allena a i když nejsou jeho filmy u mě úplná špička, vždycky potěší a musím říct, že se mi Woody a jeho tvorba líbí čím dál tím více. Tady je patrná inspirace Casablancou (konečná scéna, počáteční v kině). Myslím, že je to docela fajn nápad, přidat do svého filmu nějaký další, nechat se tím inspirovat či ho dokonce jemně zaparodovat v jednom. To Woody umí. Opět se jedná o vztahy, ty jsou v jeho filmech všude. Drama a komedie v jednom. Film se mi celkově docela líbil, ale na čtyři hvězdy to není. (18.06.2013)

TY SE NA ŽIVOT JEN DIVÁŠ. Jako si hlavní hrdina při svém filmovém dívání na život nejvíce oblíbil Casablancu, oblíbil jsem si já nejvíce nejspíš  film Jsem nesmělý, ale léčím se. Samozřejmě než pro filmařské kvality spíše pro nostalgii, srandu a pochopení, které mi tento film dal. Netušil jsem, ale že ještě najdu takřka druhé Jsem nesmělý, ale léčím se, akorát na Allenovský způsob. Takže by se spíše hodil název ,,Jsem nežádaný, ale léčím se.´´ (protože Woody a jeho postavy nemají právě zrovna moc problémy s nesmělostí, maximálně s nervozitou.), ale zůstává struktura jednoduchého příběhu o získaní lásky, na který se nalepují různé skvělé  skeče s gagy. Tedy minimálně v první polovině. Líbila se mi dojemná snaha hlavního hrdiny udělat na dívku vždycky, co největší dojem,  a vždycky se před ni snažit. Snad jen na některé Woodyho sexistické narážky jsem  až moc nesmělý. Ale ve druhé polovině mi  Woody překvapivě dokázal občas odkrýt i nesmělejší část své postavy kdy jsem to s ním ještě více prožíval.  Taky jsem musel trochu posunout level svého běžného uvažování a připustit si, že na večeři dvou platonických přátel by mohlo být i něco víc. A co teprve, když si dva platoničtí přátelé sednou na gauč, že? Přesto: někdy jsou podobní Bogartové fakt na zabití.:D   Už v jednom ze svých prvních scénárů  navíc dokázal  nastínit melodramatičtější tón a vážnější témata jako, že kvůli lásce k jedné osobě, můžeme zradit jinou milovanou osobu. V tomhle byl Sam určitě dobrá příprava například pro pozdější slavnější filmy jako Annie Halová nebo Helena a její sestry.  A musím uznat, že v mých očích snad tyto filmy i kapánek překonal..I spojení s Dianem Keatonovou mi sedlo snad ještě více než v Annie. Dobré bylo i vyobrazení upracovaného kamaráda. Woody nakonec dokázal i přes některé sexistictější narážky, nakonec opět připravit velmi zabavný, lidský a příjemný film, kde jsem stejně jako ve zmiňovaném Nesmělém našel i kus pochopení, ještě teď ve mě doznívá, asi ještě chvíli bude, i ve mě vyvolat určité romantické pocity, i když ne takové, jako když jsem v sobotu ve Stardance viděl Martinu Viktorii Kopeckou nebo když Amélie rozbijí lžičkou karamel, ale i tak  docela velké....Možná to bude pro mě  bude společně s Mužem z Acapulca  film tohoto podzimu, kdoví. Snad   by mi tedy hlavní hrdina Allan odpustil, že jsem ještě neviděl Casablancu. Třeba si ji při vzpomínce na nadšeného Woodyho v kině a jeho porady s Bogardem ještě více užiji. A už se nám skoro blíží víkend, tak se třeba zase nebudu na život chvilku jenom dívat. A taky už se blíží podzimní prázdniny. (20.10.2021)

Vzhledem k tomu, že jsem upřímný člověk, tak se vám musím přiznat, že se mi film příliš nelíbil. Vtipný nebyl prakticky vůbec a teoreticky také ne. Woody Allen je Woody Allen a opět hrál Woodyho Allena - tedy svůj standart. Naštěstí film není dlouhý, takže občasným návalům nudy se dá snadno vzdorovat. Příběh je z dílen los stupiditos, což také zrovna nepotěší. Nic mi film neřekl. Je určen rozvedeným třicátníkům, mezi které nepatřím. A dokud patřit nebudu, tak zůstaneme u jediné hvězdičky. (10.01.2013)

Woody tentokrát nestál za kamerou, ale snímek se dá z fleku zařadit mezi Allenovu ranou produkci, kdy navazoval na svoje herecké kreace ve stand-upech. Je to rozjuchané, expresivní herectví, které ještě ani v nejmenším nepřipomíná jeho proslulé intelektuální konverzačky. Na druhou stranu, jeho Allen už má charakteristiku bolestínského, nejistého neurotika, kterého si později Woody vybrousil do dokonalosti. Dá se říct, že si tady Woody vyzkoušel pozici, kterou ve světě proslul Pierre Richard, tedy sympatického nešiky, který bojuje o přízeň druhého pohlaví. Jenže zatímco Richardovi pasovaly obě polohy, tedy komediální i romantická, u Woody Allena funguje pouze ta komická. Zkrátka a dobře, polohu svůdce, který dostane do postele Diane Keaton, mu věřit při nejlepší vůli nemůžete. Leda by do ní napřed nalil láhev alkoholu nebo účinnou drogu. Nemůžu říct, že bych se nebavil, ale nemůžu ani tvrdit, že bych se odvázal nějak moc. Stačí to právě tak na 3 hvězdičky. Stejný nápad nepoměrně úspěšněji rozvinul Woody v Purpurové růži z Káhiry, kterou jsem taky ohodnotil výš. Celkový dojem: 60 %. (11.01.2017)