Zahraj to znovu, Same

Od čeho jsou přátelé než od pomoci v nouzi nejvyšší. A osamělost a touha po nové partnerce, to nouze nejvyšší rozhodně je. Obzvlášť když jste v přítomnosti žen nejistý nemotora jako Woody Allen. Kromě přátel si pak musíte přizvat na pomoc ještě Humphrey Bogarta, který ví, kdy ženě zalichotit, kdy se jí zmocnit a případně i kdy ji udeřit... Největším poučením však nakonec není jak sbalit ženskou, ale jak být sám sebou a neztratit přítele. Skoro jako v Casablance :) (02.12.2013)

Allenem nerežírovaný, přesto zcela Allenovský film, který má asi nejblíže k Annie Hallové. Nechybí zde roztěkaný neurotik, krásná Diane Keaton a především geniálně vtipné dialogy. V něčem se ale přesto film liší - obsahuje méně intelektuálských narážek a díky tomu je vhodný i pro většinové publikum. Gagy jsou občas lehce prvoplánové, ale neskutečně zábavné, a to všechno je orámováno citacemi z nestárnoucí Casablancy. Woody zabodoval! 10/10 (22.07.2009)

Kdyby neměl Woody Allen jako autor a herec v jedné osobě zapotřebí předvádět ty své ujeté exhibiční gagy (jako třeba u pití, sušení vlasů či pojídání), nebo kdyby Herbert Ross projevil citlivější dramaturgii, možná bych tenhle film měl ještě radši, než Annie Hallovou se stejnou trojící Allen – Keaton – Roberts... a to jsem si po pár minutách říkal, že už jsem si na Allena jako herce zvykl, že mě svým odvázaným projevem i celkem dovede bavit a že s ním začínám souznit. Jenže jak přirozeně na mě působí během konverzačního humoru, tak na mě v některých gazích plných roztržitosti působí naopak strojeně a trapně, až jsem se za něj párkrát mírně zastyděl. Nicméně na oplátku mě jindy svým filmem zase dostal do transu, pobavil, silně zapůsobil či mírně okouzlil svými nápady a pozitivní dojmy u mě rozhodně převládly... až jsem se ke konci cítil málem jako Woody na Casablance (taky jsem jí nedávno viděl v kině!). Fantaskní vstupy oživlého Bogarta vážně stály za to a dodaly filmu hravé kouzlo a vtip, Diane Keatonová hýří velice pozitivní a přirozenou energií, Tony Roberts je sympatický pohoďák do vedlejší role, ústřední vztahový příběh dokáže být zábavný, rozehrávat příhody „jako ze života“ s nadhledem a odkazováním na filmové klasiky, ke konci i stále více napíná a finále se po všech stránkách náramně povedlo. Opravdu stylové, i s krásnou atmosférou na závěr, evokující starou dobrou klasiku ve svěžím a originálním zpracování. [80%] (12.03.2023)

Projekt 100 2010. Nemotorný zmatkař Allan Felix je opuštěn svou ženou. Vztah krachuje především kvůli jeho filmové vášni (pořád chtěl jen koukal na filmy), pro kterou neměla jeho života lačná manželka příliš pochopení. Allan pak s pomocí manželského páru, který se starostlivě chopí role dohazovačů, rozpoutá honbu na dívky v blízkém okolí. Svým nemožným chováním však většinu pokusů odsoudí k nezdaru...Divák je po celou svědkem typické allenovské tragikomedie. Zpočátku zábavné, ke konci trapné a poněkud přehnané. (21.01.2010)

"Co děláte v sobotu večer?" "Spáchám sebevraždu." "A v pátek večer?" :-) Co dělat, když člověk není Humphrey Bogart. Teď, když jsem Sama konečně viděl, se vlastně divím tomu poprasku, který způsobila o pět let později Annie Hallová. Všeobecnému údivu, že Woody umí i něco jiného než bláznivé parodie. Protože základ je položen už tady. Musím ale říct, že jsem od toho nápadu "život podle Casablancy" čekal mnohem víc. Vtipné to je, několikrát jsem se od srdce zasmál, dosyta se pokochal celuloidovou premiérou dvojice Keatonová-Allen, ale taky jsem si nepříjemně často říkal "tahle scéna musela být v divadle k popukání". Všimněte si, kolik situací a dialogů je vystavěno tak, jako když se počítá s bezprostřední reakcí publika. I tak rozhodně nadprůměr a mohu-li radit, vyhněte se dabované verzi. Za nápad, aby WA česky mluvil hlasem Oldřicha Kaisera, by měl někdo pykat. 70% (12.05.2006)