3:15 zemřeš

Musím říct že produkování horrorových remaků jde Michaelu Bayovi mnohem lépe, než třeba takovému Silverovi se Zemeckisem. Tohle mě skutečně pobavilo. Dávám sice takových 3 a 1/2 *, ale citím se příjemně horrorově nasycený. Hehe, tomuhle totiž vážně nic nechybý. Strašidelné atmosféra se dá krájet už od začátku, lekačka kdy sem v kině vyštěknul jak holka tu je taky a závěr, který standardně z plného počtu nějaký ten drobeček uloupne, protože se s ním tvůrci rozhodnou vypořádat tak trochu po hollywoodsku, taktéž! Doporučuju! (11.12.2005)

Mnohem víc než samostatný film to připomínalo takovou pracovní demonstraci nejklasičtějších postupů při natáčení filmů se strašidelným domem. Jestli si u nějakého filmu můžete odškrtávat v seznamu očekávaných scén, je to tady (je jich asi 315). Taky asi tak 315 filmů, ze kterých nový The Amityville Horror čerpá a asi 315 důvodů, proč tenhle film nevidět (i když za distribuční název tvůrci nemůžou). Tak například logika. Proč George ten šeptající krb vlastně poslouchá? Snad jen postava Melissy George (doslova postava, ne charakter) přitáhnou pozornost. Jinak naprosto nenapínavá hloupá nuda. (15.06.2008)

Další ze záplavy předigitalizovaných sraček. On za moc nestal už původní Amytiville Horror. Ale tohle je hnus. Hromada kamerových filtrů, videoklipový střih, cool look všeho, spousta trapných keců. Nic z toho samozřejmě nedokáže zakrýt prázdnotu snímku. Jako třešnička na dort tu máme příšerné finále bez jakékoliv gradace a s odfláknutým koncem. Možná celkem hezká oddechovka pro náctileté. Pro hororové fanoušky ztráta času. (10.06.2007)

Až na poslednú vetu sa názorovo stotožňujem s POMO-m: Amityville Horror je vo svojej najnovšej verzii výborným napínavým hororovým trillerom, akých dnes nie je mnoho. Výslednému celkovému dojmu napomáha aj hudba Steva Jablonovskyho, ale aj obsadenie, i keď, Ryan Reynolds nie je Jack Nicholson a 3:15 zomrieš nie je Osvietenie. (26.02.2013)

Klasická šablóna o strašidelnom dome, optimalizovaná pre dnešné teenagerske publikum - čo Bay so svojimi Dunami dokáže viac než dobre (ako nám už dokázal v Texase). Spolu s Kľúčom vrchol tohtoročnej žánrovej úrody, preto sa len veľmi ťažko vyhne porovnávaniu... z ktorého obe snímky vyjdu priblížne s rovnakým skóre. Kým Softley sa vydal oldschoolovejšou cestou, stavial na atmosfére a na konci prekvapil slušnou pointou, Douglas je kamarát s ľakačkami, krvou a videoklipovým vizuálnym podaním (ostatne keby nebol, pravdepodobne mu Bay nezatelefonuje), no s blížiacim sa záverom mu mierne dochádza dych. Jeho réžijný debut si najlepšie užijete na Halloweena v plnom kine, obklopení publikom, ktoré je schopné každú ľakačku "oceniť" 5-sekundovým vreskotom a následnou 20-sekundovou diskusiou na tému "Vieš ako som sa zľakol?". U Kľúča by ma to rušilo, u tejto neambicióznej a zábavnej jednohubky ani náhodou. (04.11.2005)