Nae yeojachingureul sogae habnida

První půlka filmu je jakousi sérií romantických a komických scének, které však naštěstí drží pohromadě a netříští se. Jsou pevně spoutány a drží u sebe i přesto, že by bylo tak jednoduché z pout vyklouznout (viz. seznamování). Druhá půlka balancuje na hranici lidské tragédie, černého humoru a zasněné romatiky. Obě polohy filmu sedí a jsou podány bezchybně. Jako celek však přesto působí film roztržitě. Je to neduh, který je nutné vytknout, ale zároveň je i pochvalou. Celý příběh má totiž nějakých pět šest emotivních vrcholů, z nichž každý (do jednoho) by stačil na samotný film a dostatečně naplňující závěr. Windstruck je jako diamant, který čeká na obroušení. Po celou dobu víte, že jste nalezly nádherný a jedinečný kousek, ale zároveň je také zřejmé, že po pečlivém "obroušení", může být vše ještě o krapet lepší. Sice ne již tak monumentální, ale přece jen o kousíček dokonalejší. PS: Orchestrální improvizace na základních melodiích amerických popkulturních hitů jsou naprosto odzbrojující. Před člověkem, který dělal hudbu, uctyhodně smekám. [srpen 2006] (31.08.2006)

Naprosto souhlasím s Lhurgoyfem. Windstruck je také pro mne, v kontextu s dosud mnou zkouknutou jihokorejskou filmovou tvorbou a speciálně MSG, obrovské zklamání. Odzbrojující lehkost a úsměvnost, která mě v MSG tak rozněžnila, je v dalším snímku režiséra Kwaka v nenávratnu. Windstruck se totiž snaží skloubit komediální taškařici s melodramatem a vůbec se mu to nedaří. Fórky použité v komediální části jsou někdy trapné a vykonstruované až hrůza. A situaci nezachrání ani opět neodolatelná Ji-hyun Jun v hlavní roli. V druhé polovině se film překulí do žánru vážného melodramatu. To, co mi v jihokorejských romantikách spolehlivě vhání slzy do očí, mě tentokrát téměř vůbec nedojalo a ještě způsobilo bolení hlavy. Co je moc, to je moc. Abych jen nekritizoval, pár scén se mi hodně líbilo. Třeba roztomilé umývání k sobě připoutaných hrdinů (že, Seifere :-)) a již vzpomínaná závěrečná scéna s hrdinou MSG, jež je i odkazem na tento dokonalý film. 5/10 (28.10.2005)

Romanca “mimo realitu”, ktorej samotná story pripomína skôr fantasy príbeh, než dianie v reálnom svete. Spočiatku celkom vtipný počin sa však odstupom času stal nátlakovou, emocionálnou bublinou, ktorá extrémne tlačila na pílu. Sľuboval som si viac, dostal som len lepší priemer, ktorý neohúril natoľko, aby som skákal od radosti. (30.05.2018)

prva hodina je obrovskym zanrovym preslapom. film sa hra na akusi podivnu komediu, ktora nie je vobec vtipna, prave naopak, plna trapnych nelogickych scen, zvlastnych vyusteni a ku vsetkemu este plna divneho hereckeho skrekotu. za co potom davam tri hviezdicky? za poslednu polhodinu, ktora zacne fantasticky gradovat a z komedie mame zrazu velmi silnu dramaticku romantiku. skoda premrhanej prvej polovice. a ozaj chvalim hudobnu zlozku, ta mi isla pod kozu. (23.10.2007)

Zdá se, že mám velkou výhodu, že jsem My Sassy Girl ještě neviděla, takže jsem si Windstruck dost užila. Tři čtvrtiny filmu jsem se velmi dobře bavila nádhernou romanticko-komickou linií příběhu. Střelená policistka a plachý učitel jsou kouzelná dvojka a jednu chvíli to dokonce vypadalo, že se v korejském filmu dočkám i polibku. No zůstalo jen u očekávání. Plné hodnocení bohužel úplně pokazil závěr. Nevadila mi nadpřirozená duchovní nadsázka, ale její délka, konec byl trochu roztahaný a tím ztratil na účinnosti. (23.01.2006)