Don Kichot
Režie:
Grigorij KozincevScénář:
Jevgenij ŠvarcObsahy(1)
Sovětský barevny širokoúhlý film, natočený podle jednoho z největších klenotů světové literatury stejnojmenného románu španělského spisovatele Miguela de Cervantes Saavedry Je přirozené, že film nezachycuje tento obsáhlý, nekolikadílný román v celém rozsahu. Z dobrodružství Dona Quijota, nazvaného „rytířem smutné postavy" vybírá několik nejdůležitějších episod, které zpracovává v jednotné pásmo vyprávění od prvního odjezdu rytířova z jeho vesnického domu až do chvíle jeho smrti. Jsou to známé historie Quijotových bojů s domnělým obrem Frestonem a zlými kouzelníky, přeměněnými do podob nejrůznějších věcí a lidí. Quijote se utká se surovým sedlákem, s průvodem dvorní dámy vévodkyně, osvobodí galejníky, stane se terčem posměchu pijáků a prodejných žen, zápasí s měchy s vínem, je obětí krutého dvorského šprýmu, bojuje s větrným mlýnem a nakonec podlehne za rytíře přestrojenému bakaláři Carrascovi, je přinucen vrátit se domů a záhy na to umírá. (Filmový přehled)
(více)Recenze (22)
"Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění". Tohle rčení se zcela naplňuje v příběhu dobromyslného a naivního "rytíře smutné postavy". Role neúnavného bojovníka proti zlu a bezpráví byla Nikolajem Čerkasovem ztvárněna vynikajícím způsobem stejně jako i role jeho věrného druha Sancho Panzy. Román Miguela de Cervantese Saavedry nebyl častokrát zfilmovám, snad proto, že samotný román je tak notoricky znám a je tak populární a nádherně napsán, že vyrovnat se popisu charakteru jednotlivých postav románu ve filmovém ztvárnění je dost obtížné. Režisér Kozincev se své role ujal v tomto případě na výbornou a Nikolaj Čerkasov byl nepřekonatelný. Bylo mi potěšením a krásným filmovým zážitkem sledovat příběhy Dona Quijota pohledem tohoto vynikajícího režiséra. ()
Tak nám matička Řitka dopřála doplnit si přehled v klasických světových adaptacích klasické světové literatury. Je poměrně zarážející, že i přes oblíbenost románu u světových filmařů se žádná z rovné stovky přepisů nezapsala nijak zásadně do českého podvědomí. Ahistorické znovuobjevování filmů v dramaturgii laciných DVD je pak samozřejmě kapitolou samo pro sebe. Nicméně díky jemnému humoru snoubenému s ušlechtilou vírou v dobrodružství jsem tuto verzi spokojeně přijala. To víte, my moderní lékaři v roce 1605 už nejsme takoví barbaři jako ti, co vám chtěli pouštět žilou každý pátek! Ne, to rozhodně ne! My bakaláři víme, že vědecký je jen čtvrtek. ()
Překvapivě hravá režijní stylizace s hezkým scénáristickým rozdělením příběhu na akční zpracování příhod a vyprávění. Přiměřená výprava scén, které jsou vlastně rozvedením divadelních obrazů, s filmově zapojenou, poctivě prokofjevovskou ♫ hudbou Kary Karajeva. Výsledkem je slušné referenční zpracování klasické předlohy, těžko si představit, co udělat výrazně lépe, ale je to "jen" Quijote. ()
Cervantesův román „Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha" je nejen parodií na rytířské romány, za kterou byl dlouho pokládán, je též vynikajícím dokladem renesančního života a myšlení a výrazem nesmírné životní moudrosti svého autora. Tragedie „rytíře smutné postavy" je v protikladu poesie a života, v protikladu Dona Quijota, plného heroických a bláznivých snů, a vnějšího světa, krutě se mu pro tyto sny vysmívajícího. Don Quijote je ovládán jedinou myšlenkou: bojovat za právo a spravedlnost na světě. A za touto myšlenkou jde neohroženě vpřed. Bohužel, často nepoznává, kde je skutečné právo a spravedlnost a bije se s větrnými mlýny. Sovětské zpracování slavného Cervantesova románu není prvním v historii světové kinematografie. Z řady filmů, které námětově čerpaly z dobrodružství Dona Quijota, byl dosud nejslavnější Pabstův „Don Quijote" z roku 1933, v němž hlavní roli zahrál vynikajícím způsobem slavný zpěvák Fedor Šaljapin Je velkým kladem, že se dnešní sovětští zpracovatelé nedali ovlivnit tímto velkým dílem a vytvořili Quijota úplně nového, svěžího, pokrokového. - Film byl s úspěchem uveden na MFF v Cannes 1957. Film byl natočen pro široké plátno i na klasický formát. Filmový přehled 46/1957 ()
Opravdu by mě v životě nenapadlo, že v Rusku v padesátých letech někoho napadne zfilmovat španělskýho Dona Quijota. Nu což, na světě se dějou i divnější věci :-) Bohužel nemůžu film porovnat s ostatními adaptacemi, ale byl to nádhernej zážitek a podstatu předlohy Kozincev podchytil vskutku dokonale. Moc se mi líbíla část na „ostrově“. Jediná věc, která mi na filmu vadila, byl překlad oslovení señor jako pán, obzvlášť v kontrastu s ruštinou. ()
Reklama