Režie:
Kevin CostnerScénář:
Michael BlakeKamera:
Dean SemlerHudba:
John BarryHrají:
Kevin Costner, Mary McDonnell, Graham Greene, Rodney A. Grant, Floyd 'Red Crow' Westerman, Tantoo Cardinal, Robert Pastorelli, Charles Rocket (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Poručík Dunbar, těžce zraněný v bitvě s konfederační armádou, je dekorován jako hrdina a poslán na vlastní žádost do opuštěné pevnosti na západní hranici. Spřátelí se s osamělým vlkem a pokouší se navázat kontakt s poblíž žijícím kmenem Siouxů. Přízeň obezřetných indiánů si získá informací o blížícím se stádu bizonů. Jazykové problémy mu pomáhá překonat ovdovělá Zaťatá pěst, kterou jako dítě bílých osadníků Indiáni unesli. Dunbar, přejmenovaný Siouxi Tančí s vlky, začne žít v indiánské osadě. Líbí se mu jejich způsob života, v němž nachází smysl další existence. Když se chystá jeho svatba se Zaťatou pěstí, je Dunbar zajat oddílem kavalerie, který s ním zachází jako se zrádcem. Siouxové ho osvobodí a zabijí většinu vojáků, ale Dunbar raději se Zaťatou pěstí kmen opouští, aby nepřivolal pomstu kavaleristů. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (868)
Do detailu vybroušený film. Po sestříhané verzi jsem se odhodlal i k režisérskému sestřihu, který vše ještě prohlubuje a "zaobluje hrany". Je to jednoznačně životní film Kevina Costnera, který již pravděpodobně nikdy nepřekoná a ani se o to nebude příliš snažit, což bude jedině dobře. Citlivý lidský příběh, který je opravdu moc krásný a může zaskočit pouze délkou. Škoda, že své režisérské kvality a čich na filmy Kevin následně nevyužil v něčem lepším, než je Vodní svět a Postman... ()
Po americké občanské válce probíhala poslední fáze událostí, které nakonec vedly k faktickému zničení původního způsobu života indiánů z Plání. Právě sem byl zasazen děj Tance s vlky. Jde o jednu z těch nejvýraznějších skvrn na historii USA a v 90. letech již nebylo možné tuto skutečnost popírat. V rámci stále módnějšího, tentokrát asi i oprávněného, sypání popelu na Západ Západem vznikl i tento film. Ačkoliv reviduje (byť se značným zpožděním) pohled na americkou historii, nečiní tak demytizačně, ale jednu pohádku nahrazuje jinou. Nečiní tak naštěstí zcela tupě vedením hranice mezi dobrem a zlem po rozhraní původního a přistěhovalého obyvatelstva, nicméně nenechává diváka ani chvíli na pochybách, kde leží jeho sympatie a kteráže společnost poskytuje svým členům spravedlnost, opravdovou svobodu, kde se rodí ty nejlepší lidské vlastnosti a skutečné lidské štěstí. Svým způsobem dokonce líčí indiánskou společnost jako tu naši současnou, ovšem bez jejích negativních vlastností. Nu což, je to krásná Utopia, v té prérii. Jenže tříhodinový film, který vám nedá víc než jakýsi neurčitý pocit, jak je ten život v týpí krásný a v kasárnách děsný, neustále prodává své kostýmy a scenérie jak z turistických pohlednic, ten už zase takový úžas nebudí. Je nicméně docela vkusný, neboť i ve chvíli, kdy zobrazuje milostnou lásku, činí tak poměrně civilním způsobem. Byť divák dopředu ví (a ví o ději dopředu mnohé - bohužel u filmu, kterému dění s krajinou vévodí), že tenhle cit se zrodí, tomu zrodu věří, ten zrod se děje postupně - žádný trapný první pohled. Silné ***. ()
Nemohu se rozhodnout, která půlka Costnerova Oscary právem oceněného snímku mi přišla dokonalejší: jestli ta první, ve které je osamělý hrdina postupně seznamován s čistotou a mírumilovností okolní přírody, anebo druhá, kdy se rozpoutá tak strhující story, že jsem ani na vteřinu nechtěl na přehrávači zmáčknout "pause" a zadržoval volání divočiny :-). Toto je asi jediný film, u něhož i když ke konci mírně znuděný, nemohu nyní zanechat pouhé osmdesátiprocentní hodnocení. Director´s cut bych asi nepřežil a nejpíše jej nikdy neuvidím, nicméně klasická krátká verze byl krásný zážitek, který minimálně od Malickovy Nové země nepamatuji. Viděl jsem to až po téměř dvaceti letech, a o to více jsem si Dunbara užil. Ad. zajímavosti: kdyby hrál hlavní postavu Mortensen... byl bych v nebi, a místo vysoko v TOP 10 jasné. ()
Nádherné, dojímavé, opravdové dílo, svým způsobem vlastně antiwestern, vždyť Costnerův film popisuje genocidu indiánů. Tahle traumatizující epocha americké historie, součást šedé zóny života dnešních Američanů, kterou si dnešní generace fyzicky ani nepamatují, se snaží Američané dnes pochopit a nějakým způsobem omluvit a nově přiznat i svou vinu. Popírá se tak zavedený žánr westernu jako oslavy hrdinného boje neohrožených bílých osadníků, vždy s patřičnou dávkou vlastenectví a nacionalismu, kde indiáni byli vždy schematicky vykresleni jen jako figury s negativním nádechem. Costnerův film, podobně jako řada obdobně spřízněných demytizačních antiwesternů (např. Malý velký muž), ukazuje indiány a dobu osidlování amerického západu v poněkud jiném světle. Přiznává tradičnímu životnímu stylu indiánských kultur vysokou míru opodstatněnosti a dokonce přitažlivosti pro bílého kolonizátora (hlavní hrdina je původně dokonce voják - agresor), nevšední harmonii a propojení s přírodou a jejími ročními cykly... Americké osadníky naopak zobrazuje nejenom jako neohrožené, morální a zásadové hrdiny, ale i jako nemilosrdné kolonizátory a nelítostné barbary... Filmové účtování s vlastní problematickou minulostí. Navíc Costnerova režie je velice vkusná, s citem pro poetiku přírody i koexistenci s ní, jeho hlavní hrdina je zahrán přesvědčivě až bravurně a ani scénář nevykazuje žádná výrazně slabá místa. Hlavně ve svém finálním vyznění jde prostě o ÚŽASNÝ film... Podobné filmy: Malý Velký Muž, Poslední Mohykán, Mé srdce pohřběte u Wounded Knee ()
Stejná naivita a upřímnost, která v "Postmanovi" dopadla naprosto katastrofálně, tady funguje na 100%. Nevím, jak je to možné, ale prostě funguje. Při nezkušeném Costnerovi ("Když jsem se podíval na výsledek prvních dvou natáčecích dnů, řekl jsem si: To vypadá jako film.") stála asi všechna indiánská kouzla a tenhle film se dokonale povedl snad po všech stránkách. ()
Galerie (81)
Photo © 1990 Metro-Goldwyn-Mayer Studios Inc.
![Tanec s vlky - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/158/462/158462974_efd033.jpg)
Zajímavosti (71)
- Johna Dunbara (Kevin Costner) měl původně hrát Viggo Mortensen. (džanik)
- Ve filmu je srdceryvná scéna, kdy Dunbar (Kevin Costner) společně s indiány narazí na část stáda bizonů a zdrceně pozorují výsledky řádění lovců kožešin. Je ironií, že Costner si ve filmu Wyatt Earp (1994) zahrál postavu živící se po nějakou dobu právě lovem kožešin. (mfaky)
- Když Kopající pták (Graham Greene) prchá od nahého Dunbara (Kevin Costner) při jejich prvním setkání, můžeme na horizontě vpravo vidět moderní budovy. (džanik)
Reklama