Siworae

A je to tu zase! Ako je možné, že Kórejci dokážu romantické príbehy, z ktorých by Hollywood spravil prinajlepšom priemernú podívanú plnú patetických momentov a citového vydierania až na strop (pozor, chystá sa remake so Sandrou Bullock), natočiť s takou ľahkosťou, citom a úprimnosťou, že človek je vtiahnutý od začiatku do deja a bez všetkého sa filmu poddá, a v prípade Il Mare ani nemá srdce rozmýšľať nad možnými logickými lapsusmi v deji, to pochopiť neviem. Pravda je taká, že Il Mare ma emocionálne tak neprevalcoval ako MSG alebo všetky filmy so Son Ye-jin, ale je to proste "len" krásna surreálna love-story s krásnym koncom. 9/10, ale do Ji-hyun Jun som zaľúbený už od MSG, tak tých 5* proste musím dať :-)). P.S.: The Lake House (onen remake) nakoniec ani nedopadol tak zle, ako by jeden čakal, ale na Il Mare samozrejme nemá... (21.12.2005)

Ne, korejské filmy prostě nejsou pro mne. Horory počínaje, přes akční až po milostné. Na ty podivné skoky ve výstavbě příběhu se dá tak nějak zvyknout, ale na některé zmatené scény, i když obrazově nádherné, nikoliv. Su docela rád, že Amíci natočili remake, kde hlavní nápad je podán tak nějak srozumitelněji publiku odkojenému západní civilizací. Tady jsem si kromě těch hezkých záběrů neodnesl už nic navíc. (06.04.2011)

Asi jsem divná, ale víc se mi líbil remake Dům u jezera s Keanu Reevesem a Sandrou Bullock. Možná jsem zatížená tím, že jsem ho viděla dřív, ale korejský originál mi přišel až příliš pomalý a statický. Možná jsem díky vysokému hodnocení čekala nějakou "bombu", která se nekonala. Příště to raději vezmu v opačném pořadí. Jinak jako námět samozřejmě vynikající, proto zařazuji do svého soukromého žebříčku mystery filmů. (19.03.2011)

Škoda, že sa mi pred rokmi dostala do rúk aj americká prerábka s presladeným duom v hlavnej úlohe. Siworae je minimálne o triedu lepším filmom, fungujú emócie, výrazové prostriedky, symbolika, a tak jedinou nevýhodou ostáva snáď len spomínaný fakt, že som to už raz videl a v horšom prevedení. Preto možno nie na full, ale "len" na 4/5. (04.07.2008)

Už jsem to psal několikrát, ale stejně považuji za vhodné připomenout, že nejsem zrovna milovníkem romantických příběhů a spíše se jim vyhýbám. Možná právě proto jsem byl v několika posledních dnech mile překvapen, neboť dva východní filmy romantického žánru mě nejen oslovily, ale dokonce jsem si je jistým způsobem oblíbil – zamiloval; tím druhým je Moment to Remember. Oba dva snímky pojí krom východního místa vzniku též přesně zaškatulkování, spíše než o romantický příběh v pravém slova smyslu se totiž jedná o příběh baladický, a to jak ve smyslu samotného vyprávění, tak i kvůli celkovému pojetí příběhu. Il Mare mě oslovilo mnohem více, než výše jmenovaný Moment to Remember a to zejména díky stabilnějšímu ději bez zbytečných odboček, ale také překvapivě velice nadprůměrnou režií a funkčností ostatních složek. Byl jsem nadmíru zaujat volbou barev, která u asijských filmů hraje velice důležitou roli. Režisér zde pracuje zejména s chladnějšími barvami, v nichž můžeme hledat jistou symboliku k samotnému příběhu, neboť chladnost může být v tomto případě ekvivalentem k odstupu, který od sebe oba hrdinové mají. Zde se však s barevností pracuje mnohem více, než jak tomu bylo doposud. Ona vůbec koncepce obrazu hraje v tomto snímku asi nejdůležitější roli, samozřejmě mluvím pouze o technické stránce U Il Mare je třeba ocenit i ostatní elementy, jako je například scénář, který přináší velice zajímavý a v dnešní době originální scénář nebo herecké výkony, na nichž celý příběh stojí. Vlastně když takhle pátrám v paměti, tak nelze nic jiného než chválit, neboť tenhle snímek je to nejlepší, co jsem v poslední době viděl. 100% (27.06.2006)