Siworae

Nevím jestli to bylo mým rozpoložením, nebo filmem, ale něco mi tam chybělo. Byly tam výborné lehce vtipné momenty, dost hřejivých míst a hodně očekávání, s časovými rovinami a jejich střídáním jsem neměl problém stejně jako s koncem a vyzněním příběhu. Jenže mě ta formální dokonalost nechala nějak chladným, ani moje oblíbenkyně Jeon Ji-hyeon tento film nevytáhne z lehkého nadprůměru, ale s delším časovým odstupem musím uznat, že tohle patří k tomu výrazně lepšímu, co můžete v ranku najít. (28.03.2009)

..ja si nepomozem, ale ostala som v nemom uzase nad atmosferou obrazov, v obrazoch a cimsi, co obraz transcenduje..vdaka tomu v zasade zabudnem rozmyslat o tom, ze film je vlastne gyc a tak trochu nezmysel..jednoducho sa na to vykaslem, lebo som unesene jemnostou, lahkostou a prirodzenou emocionalitou.. (10.09.2006)

„Chtěl bych ti teď říct jeden moc dlouhý příběh. Uvěříš mi?“ Eun-joo je milou, klidnou (opravdu klidnou xD) dívkou, která zanechá ve schránce domu u jezera dopis novému majiteli. Vyzvedne si ho však nový majitel? - Nějakým způsobem se ocitne o dva roky dříve u úplně prvního majitele domu a po tom jak oba uvěří této pravdě, začíná pomalé rozvíjení jejich vztahu. Během toho Eun-joo bojuje s nesvárem bývalé, zároveň však vnitřně stále trvající lásky. ■ Klidné a vyrovnané až do posledních vteřin. ■ Viděl jsem už hodně podobné, o osm let starší dílo s názvem Tokyo Girl, kde časový rozdíl doby a věkový rozdíl hlavních aktérů je dost odlišný. Oba filmy mají sice stejnou kostru, ale oděnou do jiných šatů. ■ Oba tyto snímky se mi líbily a všem kdo mejí rádi JK tvorbu, vřele doporučuji zhlédnout všechny snímky s Ji-hyeon Jeon , jelikož je opravdu úžasná herečka. (09.02.2015)

Ne, korejské filmy prostě nejsou pro mne. Horory počínaje, přes akční až po milostné. Na ty podivné skoky ve výstavbě příběhu se dá tak nějak zvyknout, ale na některé zmatené scény, i když obrazově nádherné, nikoliv. Su docela rád, že Amíci natočili remake, kde hlavní nápad je podán tak nějak srozumitelněji publiku odkojenému západní civilizací. Tady jsem si kromě těch hezkých záběrů neodnesl už nic navíc. (06.04.2011)

Podivuhodný příběh, ve kterém jsem raději nad časovými rovinami moc nepřemýšlela, protože to stejně nebylo to podstatné, ale ten děj mě stále víc vtahoval do sebe a ke konci jsem měla u několika scén slzy v očích. Krásné, prosté i spletité, o lásce až za hrob a také o té, která za mnoho nestojí a jen ubližuje. Možná by se nám všem hodila občas schránka na dopisy z IL MARE. (31.10.2005)