Pýcha a předsudek

Nejen z vlastní zkušenosti dobře vím, že stejně jako v životě i v lásce není radno dát na první dojem, neboť z počáteční antipatie se může nakonec vyklubat hluboký cit. To je Pride & Prejudice. Ač nejsem příliš pyšný na tento svůj předsudek, považuji žánr domestic novel (čili „román rodinného života") za jeden z nekrutějších nástrojů španělské inkvizice. Květnatá mluva, zvířecí námluvy tancem a panovačné matky kuplířky - to vše umocněné líbivě karamelovým stylem Wrighta, který mi už od Pokání nesedí. Holt, asi do toho dávám víc rozumu než citu.. „It is a truth universally acknowledged, that a single man in possession of a good fortune, must be in want of a wife..“ Zvláštní to časy - za tu dobu, než při "rozhovoru o samotě" vyjádřil dotyčný své city k milované, mají nyní partneři už i po rozvodu. Princip je stejný, jen čas se zdá běží o něco rychleji.. (29.09.2009)

Pýcha A Předsudek mě v knižní podobě neoslovila tolik jako Rozum A Cit a nejinak tomu bylo u filmových zpracování obou románů. Navíc po xhodinové zkušenosti se "seriálovou" verzí by mohl tento poněkud stručný výcuc zachránit pouze herecký ansámbl a možná též výprava. A to se do jisté míry děje, toto zpracování Pýchy A Předsudku si především díky překvapivě vydařené roli Keiry Knightley, ve které jsem v některých scénách viděl přesně tu pravou Elisabeth Bennetovou, zaslouží vysoké hodnocení, i když nezíská příčku nejvyšší. Matthew MacFadyen je coby "chladný" gentleman Darcy rozhodně dalším z těch správně vybraných mezi mladými účastníky tohoto velkolepého představení, což platí stejnou měrou pro Rosamund Pike, avšak ne pro "neodolatelného" Bingleyho. Vedlejší role jsou obsazeny naprosto excelentně - rodiče, tetičky, bratranci a podobné příbuzenstvo vyvolá vždy v těch správných chvílích úsměv či pohoršení oprávněné pohledem našich současných představ o společnosti, a vůbec vše na první pohled funguje tak jak by mělo. Ale nějak tomu chybí lehkost a něco, co by diváka více vtáhlo. Většinu času sledujete poctivé filmařské řemeslo a těch několik scének oživlého herectví políbeného múzou nemůže ani při nejlepší vůli vytáhnout celkové hodnocení na bezesporu kvalitních osmdesát procent. Ode mě tedy 70%. (20.05.2007)

Čekal bych, že se ukoušu nudou (z ryze dívčího romantického filmu ze staré Anglie - c´mon!), ale opak je pravdou. Od půlky filmu jsem visel na rtech většině herců a byl i docela zvědavý, jak to celé nakonec dopadne. Velice milé pak je, že Wrightovo dílo funguje i po (všech) ostatních stránkách: zpracování - to hlavně -, kamera, HUDBA, herci... Úžasný výlet do 18. století jednoho známého evropského ostrůvku se vydařil a těžko si lze představit, jak lépe se to dalo provést - nedalo, a přitom pokazit je vždy co. P.S. Vážně se těším na zabijáckou Ronan. (01.05.2011)

Tento film nedokážu hodnotit zcela objektivně - problém není v tom, že bych námět považoval za příliš "ženský" nebo ve mně nevězel ani kousek romantika. Jsem ale potomkem plebejské společnosti a plebejských předků, takže místo pohnutí nad vznešenými mravy a duchaplnými jiskřivými dialogy mám chuť popadnout vidle, píchnout pana Bingleyho do zadku a zařvat: "Na Bastilu!" Mám ostatně pocit, že tvůrci nevystihli Jane Austenovou nejlépe. Ve skutečnosti byla spíš anglickým Čechovem konce 18. století. O manýrách konvencemi sešněrované šlechtické společnosti si myslela svoje a její romány se dají číst spíše jako jemná společenská satira na dobovou morálku. Humor ve filmu je ale od satiry posunutý k romanické komedii. Keira Knightley je pro svou roli jako stvořená - jemná, křehká, romantická a půvabná. Její mužský protejšek ale postrádá charisma, jaké ukázal o deset let dříve Colin Firth. Velmi dobrá je kamera a výběr exteriérů, příjemný je rovněž dobový hudební doprovod. Celkový dojem: 70%. (18.07.2006)

Samotný pohled na tloušťku svazku knižní předlohy dává tušit, že úkol, jak přecpat rozvětvený děj do dvou hodin filmu, byl pro režiséra opravdu nesnadný. Wright zvolil dosti nešťastný způsob občasné zkratkovitosti, která vám hned na začátku vyrobí příšerný guláš ve jménech a rodinně-společenských vazbách. Škoda tohoto zaváhání, protože kdyby se stopáž protáhla o 20 minut, vynikly by ty nádherně naaranžované emoce zatraceně lépe. Takhle totiž zůstal pouze příslibný náznak toho, jak chytlavě dokáže režisér vyprávět: kamera čaruje, výprava usazuje, herci decentní, jak se jen na Angličany sluší a celková kompozice zavání tím nejsladším kýčem. Jenže celý tenhle kolotoč zásnub a svateb je natolik citlivě, vtipně, příjemně a hlavně upřímně natočený, až mu lze mnohé odpustit. V současnosti nelze v mantinelech daného žánru sáhnout lépe. (11.03.2007)