Kruté oči hor 2

Doufat, že bych snad mohl šílet z galonů krve nebo úchylností v syrové podobě by bylo poněkud naivní. Všehovšudy jsou Kruté oči hor 2 levnější, vyčpělejší pokračování jedničky s lehkým nádechem osmdesátých let. Craven těžko mohl věřit na zopakování úspěchu, a víc než kdy jindy platí známé přísloví „Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky“ - jak je vidět, pokusil se o to. Koncepce zůstala do puntíku stejná. Přihlouplí zabijáci, lokace, akorát místo rodiny tu máme partu teenagerů. Škoda, že šňůra neschopných výpadů se táhne až do poslední dvacetiminutovky, která přinese vyvražďovací smršť a částečně odčiňuje předešlou bídu a utrpení. (23.02.2010)

Prvý diel som nevidel tak neviem ktorý bol lepší ale aj toto pokračovanie od Cravena není na zahodenie. Prvá polovica očividne nudí ale spríchodom druhej polovici príde ta fascinujúca zábava ktorá mi u Hory majú oči 2 v roku 2006 rozhodne chýbala. Herci tu sú priemerný jediný ktorý mi tu prekážal bol ten černoch ale ináč všetci v pohode. 60 percent. (17.01.2009)

Vo vyprahnutej stredoamerickej púšti, ďaleko v nezmapovanej pustatine, žije okrem tarantul a štrkáčov aj retardovaná rodina nemilosrdných kanibalov o ktorých civilizovaný svet ani netuší. Kto vstúpi do ich teritória má sakramentskú smolu. Film "The Hills Have Eyes part II" - "Hory majú oči 2" alebo tiež známy pod názvom "Kruté oči hôr" je o dosť slabší ako prvá časť z roku 1977, ale omnoho lepší ako remakes, ktoré boli natočené v novom miléniu. Je to mierne podpriemerný hixploitation z osemdesiatych rokov minulého storočia pod ktorým je podpísaný horrorový klasik Wes Craven. ** (09.02.2015)

Ani ne tak v hrůzném jako spíše v hrozném pokračování se skupina naivní omladiny vydá na motorkářské závody do pouště. Když vidí, že závod nestihnou, rozhodnou se pro zkratku, která vede samozřejmě rovnou do náruče Sekáče a jeho plešatého poskoka. Nejdrsnější scény pocházejí z původního filmu. Kromě jednoho podříznutí je likvidace omladiny decentní a bez nápadu. A nejenže nedojde na porcování v přímém záběru, ale chybí i střeva ven. Nevidomá Cass zřejmě disponovala šestým smyslem, páč že nevidí, jí jaksi vůbec nebránilo v tom, aby se hravě pohybovala v pro ni naprosto neznámém prostředí. Na druhou stranu hlavně scény s ní měly jakž takž napínavou atmosféru. Většina postav krajně nesympatická, nejhorší byl asi ten černoch. Krotké, nemastné, s minimem krve a děsu. Původní hodnocení jsem o jednu hvězdu snížil... (22.12.2020)

„Vedľa. Netrafil.“ Prvému Cravenovmu dielu dávam 80% predovšetkým za zásluhy: je to jeden z prvých hixploitation, čo je jeden z mojich najobľúbenejších hororových pod-žánrov). Ale toto pokračovanie je fakt mimo. Postavy: nesympatickí zakomplexovaní frajeri na motorkách s malými pinďúrmi, slepé panny ustráchane „cítiace prievan“ a Afroameričania, ktorí v amerických hororoch slúžia len na jedno (ak nie sú Candyman). Výprava: pár chatrčí a skaly. Občas (VEĽMI občas) to relatívne chytí dych (gore, vlčiak), ale inak snímka krajne zostarla (pritom napr. VYSLOBODENIE nie, takže sa nedá operovať vetou „všetky filmy časom zostarnú“. Niektoré sú nadčasové.). Postavy po miliónty krát kráčajú nocou a pýtajú sa „Je tam niekto?“, pritom dobre vedia, že miesto je zamorené zmutovanými kanibalmi. Nechutnú korunku Wesovmu ukážkovo zbytočnému hlúpemu filmu nasadzuje ale až nestrašidelné Zlo – žiadne parádne masky, ako v remake Alexandrea Ajau, len škaredí chlapi v kožuchoch, ktorí nielenže vedia rozprávať, ale dokonca majú zmysel pre humor a jazdia na motorkách. Fakt hnus. (28.05.2011)