Mandžuský kandidát

Dost zručně odvedená práce v tomhle politickém thrilleru narozdíl od mccarthyovských paralel nezestárne nikdy, o žádný zázrak se však rozhodně nejedná. Sinatra odvádí standard, "vymytý" Harvey taktéž, hereckému průměru se vymyká překvapivě Jessica z To je vražda napsala v roli dost panovačné Harveyho matky. (19.07.2005)

K tej istej pointe vedú dva pohľady na vec v dvoch filmoch. Túto pôvodnú verziu som videl až neskôr ako remake s Denzelom. Obidve ponúkajú rovnakú podstatu, no z iných uhlov pohľadu a každý z nich má niečo do seba. Určite som sa zo začiatku prekvapivo nudil, keďže som vedel o čo približne pôjde, to asi bude hlavný problém nižšieho hodnotenia, no čím sa dej zauzľoval, tým sa moja pozornosť a pútavosť zväčšila. Herci však tomu nedopomáhali a tak musím dať skromnejších 65%. (27.06.2007)

Studená vojna, strach z všadeprítomných komunistov, tajné služby, post-kórejská dobová dráma o návrate vojaka, vymývanie mozgov, politický thriller... V tomto filme je esenciálna podstata nadčasových filmov 60. rokov, teda originálna a nevšedná zmes, ktorá divákov prekvapila (a miestami šokovala) svojou uvedomelosťou a zobrazením aktuálnej spoločenskej problematiky. Prenasledovanie skutočných aj imaginárnych komunistov v Amerike je zaujímavá téma, rovnako ako príbeh vojaka, ktorý sa z Kórei vrátil s vyznamenaním za odvahu a teraz sa musí dokázať zaradiť späť do normálneho života. A k tomu si prirátajte dramatické vzťahy v jeho rodine, blížiace sa prezidentské voľby, agentov, skrývajúcich sa na každom rohu a jeden tajný program s cieľom vytvoriť dokonalého zabijaka. Žiaľ, film sa miestami pomerne vlečie a už Sinatra v hlavnej roli symbolizuje, že je to vlastne tak trochu platená antikomunistická propaganda. 70% (28.04.2014)

Skrze Mandužský kandidát jsem si po čase zase uvědomil, jak je hodnota filmů často relativní a závislá od doby i osobního vkusu. Tenhle kontroverzní snímek, který byl zakázan po celém východním bloku a po několika politických atentátech ho stáhli na čas z distribuce i v USA, může dneska už jen stěží opětovně vyvolat tak obrovské vášně. Musím říct, že dobrá polovina filmu mne oslovila víc formou a uměleckou stránkou, než sdělovaným obsahem, který se rozbíhal rozvláčnějším tempem, z dnešního pohledu už není tolik originální a provázel ho poněkud kulhající scénář. Ač jde o snímek, kterým John Frankenheimer jako režisér výrazně prorazil a snad dodnes z celé režisérovy tvorby představuje nejuznávanější titul, z mé strany je to naopak výjimečný případ, kdy u Frankenheimerova filmu ze 60. let nejdu do plných (4 hvězdičky mám pak už jen u nezvykle komediálního počinu Extraordinary Seaman) a s vysokým hodnocením kritiků se mírně rozcházím. O čtyři roky mladší Znovuzrození stejného žánru mi určitě připadá zdařilejší. Pár vyloženě hluchých míst nešlo přehlédnout a vysoká očekávání zůstala zčásti nenaplněna, přesto nemohu říci, že bych si Mandužský kandidát nebyl užil. Hutná paranoidní atmosféra, provázena skvostnou kameru i režií, vytvořila hlavní devizi tohoto konspiračního sci-fi thrilleru a velmi mne zaujalo i vyprávění v několika retrospektivách. Nemohu nevzpomenout všechny snové pasáže, které už od počátku dodávají zdánlivě ryze vážnému filmu nádech zábavné politické satiry (čímž mi Frankenheimer zde připomněl mého též oblíbeného Buñuela!). Pokud rozehraný děj vyvrcholil posledních 40 minut v tak napínavou podívanou, ve které se rozehrané střípky krásně funkčně pospájely, a vedle již zmíněných kladů připočtu i několik skvělých hereckých výkonů (zvláště Angelu Lansbury jako panovační matku.. jo, a konečně jsem viděl ve filmu hrát i Franka Sinatru!), nabízí se otázka, co bych si vlastně měl přát víc? No snad abych po tomhle filmu taky neměl divoké levicové sny plné sovětských komoušů a Číňanů... ;o) 75% (03.09.2020)

Hmm tak teď už vím proč mě totálně nebavil remake tohohle filmu s Washingtonem. On totiž ani tenhle originál není zrovna terno a to mám Frankenheimera a jeho filmy rád, ale tohle mi nesedlo i když určitě připočítám nějaké kladné body za to, že tenhle film se aspoň svým pojetím hodí do doby ve které vzniknul a celkem trefně vystihuje tu tehdejší Americkou Antikomunistickou hysterii i když možná nebyl takhle zamýšlen, ale budiž. Tak jako tak extrémně pomalé tempo mě v tomto případě spíš uspávalo. Všechno podstatné se rozjede až v závěrečné půlhodině, ale i tak mi to přišlo celé nedořešené. Škoda tentokrát jsem šlápnul vedle.45% (11.08.2016)