Hory mají oči

Tajné experimenty pro vládu zas jednou něco podělaly. V dálce se ozývá nelidský řev, jsou tu první burani, jak tohle jenom dopadne? Prvotní povzdech, že se The Hills Have Eyes nedokážou vyšvihnout nad standard B produkce, se ztratil - pod krvavým nánosem jej nikdo nenajde. Samozřejmě, béčko to je stále, jenomže pravda je trochu složitější. Tenhle film má jiné věci na práci, než servírovat vám moralistické žvásty. Tady jde o krvavý masakr mezi americkou rodinkou a zdegenerovanými burany. Wes Craven dokáže i s hubeným základním obsahem bavit. S přiloženým prstem u spouště porcuje maso a touto cestičkou si kráčí až do titulků. Ale posléze, co si otřete pot z čela, vyhrabete nohy ze střev, zjistíte, že žádná hlubší scéna, která by byla zapamatování hodná, v obsahu není. 6/10 (19.11.2009)

Vidláci útočí! Cravenovy první Hory jsem si dlouho nechal unikat v obavě, že bizarnost a křepčení jsou v zásadní přesile nad vším ostatním. Měl jsem totiž zkušenost s katastrofálním druhým dílem. Naštěstí se mé obavy ukázaly jako liché a Hory mají oči byly příjemným překvapením. Craven svou rodinku degenerovaných kanibalů naštěstí nestylizuje jako soubor šklebících se klaunů ze špatného cirkusu a těch pár přebujele rozjařených dementních výstupů se dá v pohodě odpustit. Pozvolna vzrůstající míra syrové krutosti sice nikdy nedosáhne na maximum, přesto celý film prostupuje až nepříjemná atmosféra primitivního zla, které chápe pojem milosrdenství doslovně, tedy jako chutné srdce osmahnuté na cibulce. Představa podobného zážitku spolehlivě děsí. Prostě ano, tohle se může stát i vám, stačí špatně odbočit v Beskydech. (25.10.2015)

Já jsem viděl dříve remake než tohle a musím říct, že i přesto že remake je plný krve, tak u tohodle jsem se bál více. Wes Craven je pro mě král horroru a umí neskutečně dobře vybudovat atmosféru, která je velkým plusem tohoto filmu. Já si dovolím tvrdit, že se kvalitou minimálně vyrovná Texaskému masakru motorovou pilou. Podle mě trochu nedoceněný snímek, navíc můj oblíbenec Michael Berryman. Snad jediná věc, která mi na tom moc nesedla byl ten konec, no to ale stejně nemění ten fakt, že tento film je aspoň pro mě mistrovským dílem. (21.02.2012)

Pět let trvalo, než Wes Craven po dodnes znepokojujícím The Last House on the Left natočil druhý film. Stejně jako svůj debut, i Hory mající oči nejen režíroval, ale také k nim napsal scénář a sám si je sestříhal. Fabule by nemohla být jednodušší: americká střední třída je uprostřed pouště konfrontována s něčím, čeho existenci si v bezpečí svých domů nepřipouští. Rodinu republikánů (což se projevuje jejich vřelým vztahem ke zbraním a pokryteckou vírou v Boha) čeká intimní seznámení s rodinou zdegenerovaných kanibalů. Film je o poznání méně šťavnatý a zneklidňující než námětově podobný Texaský masakr motorovou pilou. Chybí mu zejména ošuntělost Hooperova kultovního hixploitation, dokonce i kanibalové zde vypadají v nejlepším případě jako banda loupežníků z české televizní pohádky. Nejde z nich strach a z jimi konaného násilí toho tolik nevidíme. Není důvod se bát, v důsledku čeho Hory fungují lépe v „nastavování zrcadla“ společnosti než v navozování pocitu hrůzy. Za pozornost stojí, že Craven neužil tradiční rozdělení na společnost technologickou a před-technologickou, neboť moderní technologie používají i divoši. Jednoduše se naučili ovládat civilizační vymoženosti, jakkoli sami civilizovaní nejsou. V užívání technologií navíc dosahují lepších výsledků než hrdinové, jež jindy spolehlivé hračky opakovaně zrazují, nejvíce v okamžiku, kdy jimi chtějí někoho zabít. To se jim podaří až s použitím barbarštějších prostředků vyžadujících bezprostřední fyzický boj tělo na tělo (sekera, dýka). Jinými slovy, chceš-li přežít v divočině, musíš se sám stát divochem. Právě v okamžiku odhalení tohoto monstra uvnitř nás, v okamžiku přímého útoku na kameru, psychoanalyticky hutný (ztráta otce, matčin strach z hadů, Plutova frustrace po odepření sexu) snímek končí. Žádný doslov, který by navrátil status quo. Poper se s tím, jak umíš, milý diváku. Hlavní obětí, zbaveno stejně jako celá filmová rodina pocitu bezpečí, jsme nakonec mi. Velmi zneklidňující, velmi cravenovské. 65% Zajímavé komentáře: tron, Mr.Apache (20.09.2012)

Naivní měšťáci versus kanibalští divoši v kalifornské poušti. Ti první tu hledají zděděný stříbrný důl a uvíznou tu, ti druzí tu bydlí. Film pojednává o souboji dvou rozdílných rodin, z nichž jedna zabíjí proto, aby přežila, a druhá proto, aby se najedla a tím pádem vlastně taky přežila. Později se totiž ukáže, že městská rodina se od té divošské zas tolik neliší poté, co je odtržena od civilizace a moderní technologie. Aby se měšťáci mohli v divočině postavit proti divochům, musí se z nich stát také divoši. Můžete v tom vidět jakýsi sociální komentář, nebo jen dementní béčkovou vyvražďovačku. To je na vás. Craven umí skvěle navodit atmosféru nehostinné pustiny, ale film lze doporučit spíše jen fanouškům filmových zvrhlostí, Wese Cravena a holohlavého týpka Michaela Berrymana. (11.07.2003)