Hory mají oči

Pět let trvalo, než Wes Craven po dodnes znepokojujícím The Last House on the Left natočil druhý film. Stejně jako svůj debut, i Hory mající oči nejen režíroval, ale také k nim napsal scénář a sám si je sestříhal. Fabule by nemohla být jednodušší: americká střední třída je uprostřed pouště konfrontována s něčím, čeho existenci si v bezpečí svých domů nepřipouští. Rodinu republikánů (což se projevuje jejich vřelým vztahem ke zbraním a pokryteckou vírou v Boha) čeká intimní seznámení s rodinou zdegenerovaných kanibalů. Film je o poznání méně šťavnatý a zneklidňující než námětově podobný Texaský masakr motorovou pilou. Chybí mu zejména ošuntělost Hooperova kultovního hixploitation, dokonce i kanibalové zde vypadají v nejlepším případě jako banda loupežníků z české televizní pohádky. Nejde z nich strach a z jimi konaného násilí toho tolik nevidíme. Není důvod se bát, v důsledku čeho Hory fungují lépe v „nastavování zrcadla“ společnosti než v navozování pocitu hrůzy. Za pozornost stojí, že Craven neužil tradiční rozdělení na společnost technologickou a před-technologickou, neboť moderní technologie používají i divoši. Jednoduše se naučili ovládat civilizační vymoženosti, jakkoli sami civilizovaní nejsou. V užívání technologií navíc dosahují lepších výsledků než hrdinové, jež jindy spolehlivé hračky opakovaně zrazují, nejvíce v okamžiku, kdy jimi chtějí někoho zabít. To se jim podaří až s použitím barbarštějších prostředků vyžadujících bezprostřední fyzický boj tělo na tělo (sekera, dýka). Jinými slovy, chceš-li přežít v divočině, musíš se sám stát divochem. Právě v okamžiku odhalení tohoto monstra uvnitř nás, v okamžiku přímého útoku na kameru, psychoanalyticky hutný (ztráta otce, matčin strach z hadů, Plutova frustrace po odepření sexu) snímek končí. Žádný doslov, který by navrátil status quo. Poper se s tím, jak umíš, milý diváku. Hlavní obětí, zbaveno stejně jako celá filmová rodina pocitu bezpečí, jsme nakonec mi. Velmi zneklidňující, velmi cravenovské. 65% Zajímavé komentáře: tron, Mr.Apache (20.09.2012)

Niektoré lakačky ma naozaj dostali a pri jednej fuj ha skoro mi cvrklo ale dobehol som ale o fúz. Zaporáci vyzerali drsno ani tak škarado a niekedy aj zábavne.Hlavne narážam na starú indiánku.Tak asi prvá polovica je svižná,drsná a veľmi atmosferická a už v tej druhej polovici filmu dochádzala šťava.Aj tak 4* musím dať,lebo remake bol vynikajúci ale asi aj preto,že inšpiráciu čerpal práve z tohoto filmu. (19.02.2015)

Zhodnotím to z opačnej strany. Alexandre Aja sa pri svojom remaku, až na nejaké tie výnimky, celkom verne držal tejto predlohy. Avšak zavalil ju ešte prašnejšou a horúcejšou atmosférou, drsnejšími a brutálnejšími scénami a nápaditejšími postavami ústredných mäsiarov. Táto pôvodná verzia tieto vecičky podáva v miernejšom podaní, zachováva si však znepokojujúci pohľad a intenzitu, ktorá vo svojej dobe mala určite viacnásobný účinok. Podobne ako TEXASKÝ MASAKER MOTOROVOU PÍLOU. (08.02.2011)

Doplnil som si hororové vzdelanie. Remake z roku 2006 bol po všetkých stránkach trefou do čierneho (radím medzi TOP 10 v rámci žánru). U originálu sa chváliť nedá skoro nič. Wes Craven (Noční můra v Elm Street, Vřískot) na počiatku svojej kariéry vypustil do púšte zlé sny dentálnej hygieničky a snažil sa neúspešne vybudovať drsnú atmosféru. O Jupiterovi, otcovi/šéfovi celej bandy sa dozvieme, že keď sa narodil, tak mal cez 10 kg a bol chlupatý ako opica. Čakali by ste teda niečo naozaj monštrózne. Nakoniec tam v púšti pobehuje špinavý a smradľavý buran, aký sa nájde v každej slovenskej či českej hospode. Celá banda je v podstate paródia na pračloveka. Prepadnutie karavanu, ktoré remake dokázal atmosférou vyšperkovať k dokonalosti, v prevedení z roku 1977 nedokáže vzbudiť potrebné pocity zúfalstva. V podstate najzásadnejšími postavami sú psy, ktorých scény však dosť smrdia prítomnosťou cvičiteľa. Tu jednoznačne platí, že remake poráža o niekoľko levelov originál, pretože má oveľa lepších hercov, oveľa lepší vizuál, oveľa lepšie vygradované scény. (06.04.2020)

Wes Craven pokračuje v krutojízdě a po násilnickém THE LAST HOUSE ON THE LEFT valí do diváka další explotační kousek v podobě řádění zdegenerovaných vidloňů kdesi v americké poušti, kde díky plánované zastávce po cestě na Floridu zůstává trčet početnější rodinka Carterových v karavanu s nepojízdným autem. Poušť není žádná sranda a vyrazit pěšky na míle daleko pro pomoc chce trošku kuráže, navíc když se okolo potloukaná banda krvežíznivých zdegenerovanců. Craven diváka nešetří a pere do něj znásilnění, vraždění, náznaky kanibalismu a pestrou snůšku násilností s decentním množství gore scén v podání útočníků, kterým pro diváka nevévodí jejich kápo (otec klanu), ale charismatický Michael Berryman v roli Pluta. Dílko velmi těží z prostředí vyprahlé pouště, která jen umocňuje bezmocnost napadené rodinky. Pomalejší rozjezd tvůrce vyvažuje následnou akcí nejen v podobě útoků vidloňů, ale i houževnatého odporu členů rodiny Carterových, jejíž šance na přežití nejsou nijak valné. Snímek kromě vynikajícího námětu disponuje také dějovou nepředvídatelností, díky níž si drží diváka v pozoru až do samotného finále. Hodnotím čtyřmi poctivými hvězdami. (19.05.2011)