Hory mají oči

Ajův remake je tak dobrý, že jsem si vzhledem k nikterak valnému hodnocení nechával původní Cravenovy Hory docela dlouho utéct. Což byla chyba, protože je to překvapivě dobrý hororový film. Pokud bych měl něco vyzdvihnout nad remake, tak určitě postavy buranských kanibalů, které tu jsou od sebe charakterově/vizuálně odlišitelné, tedy jedná se opravdu o postavy, nikoli o nástroj vraždění jako v moderní verzi. A působí tak pěkně pravěce, jako neandrtálci, to se mi líbilo. Hodinu je ten film v podstatě výborný - atmosférický, drsný, děsivý. Škoda jen, že třetí akt zklouzne k poměrně nudnému vybíjení, ještě ke všemu za denního světla. Tehdy jde výsledný dojem trochu dolů, ale celkově až nečekaná spokojenost. (03.12.2014)

They burned the father, killed the mother, and raped the sister! Celkem povedený buranský horor... Typická americká rodinka vs. parta primitivních neandrtálců s vysílačkama a velkou radostí cokoli ukrást nebo zničit. Sice první polovina ubíhá pomaleji než by měla, ale druhá to celé vynahradí. A hlavně finální čtvrt hodina je velmi zábavná, protože ty zaostalý hovada se konečně pořádně naserou a je velká radost se na ně dívat. Celý film působí reálně, nejsou v něm žádný nadlidi nebo mutanti. Hlavně Michael Berryman je pro svojí roli jako dělaný. (08.04.2006)

Wes Craven dokázal už i v ranné tvorbě, že je schopný natočit pořádné filmy, které zůstanou navždy klenoty hororové scény. Přesto si myslím, že tohle je zdárný příklad toho, že původní film má stejnou úroveň jako remake přestože je od sebe dělí zhruba třicet let. Oba filmy mají podobnou kostru příběhu a přesto se v mnohém liší jako den a noc. Není potřeba mít desetimilionové rozpočty ani hollywoodské superstar a přesto dokážete divákovi nabídnout přesně to co očekává, a to pořádný útok na jeho mozkové buňky a příjemný pocit mrazení v zátylku. (16.02.2010)

Wes Craven je tak trochu packal, ale nutno uznat, že občas má výborné nápady. V každém z uplynulých desetiletí měl alespoň jednu světlou chvilku, kdy se mu podařilo výrazně zaujmout vskutku široký okruh publika. V 90. letech to byl Vřískot, v 80's Noční můry z Elm Street, a v 70tých právě Hory mají oči. Ty disponují výborným námětem, což ostatně potvrdil i úspěšný Ajův remake, v němž bylo znovu dobře zúročeno hned několik silných scén. Např. působivé přepadení karavanu je v obou zpracováních takřka totožné (a v žádném z nich nechybí papoušek :-). Hory byly jedním z největších horrorových kasaštyků amerických kin druhé poloviny 70.let, a lebkoun Michael Berryman se stal díky nim nadlouho velice populárním maskotem. (Zvláště mezi rockery se Berryman těší dodnes mimořádné oblibě: Mötley Crüe ho prostě nemohli nemít ve videoklipu Smokin' In The Boys Room, a shock-rockový šílenec Rob Zombie zase ve svém filmu Devil's Rejects.) Na Horách, co mají oči, jsou pěkně vidět Cravenovy hlavní neduhy i klady: Ochotnická topornost a diletanství, které je současně přebíjeno obrovským nadšením pro věc, a nesmírnou odvahou vyhýbat se zaběhaným postupům, u podobných snímků běžným. Nejlepší filmy Wese Cravena totiž disponují jedním velkým kladem: Uměním nepředvídatelnosti. Jak ve Vřískotu, tak v Nočních můrách, ani tady nikdy dopředu nevíte, co vás v následujících chvílích čeká, a jakými podivnými zákruty se bude příběh ubírat. Víte, že něco se dít určitě bude, to ano. Ale kdy, jak a co, kdo přežije, a kdo zemře, to vskutku nelze spolehlivě předpovídat. Jsou horrory které nestárnou. Cravenovy Hills Have Eyes k nim bohužel nepatří. Jak ale ukázal úspěch Wrong Turn (jedné z novějších variací stejného tématu), příčina tohoto zestárnutí určitě nespočívá v samotném námětu. Ajova nová (mnohem bombastičtější) verze zase dokazuje, že problém není ani ve scénáři. Problémem je určitá levnost podání filmu, a jeho nechtěné diletanství. Tyto mouchy však rozhodně nevadily tisícovkám spokojených diváků, které v 70. letech udělaly z tohoto snímku hit, jenž se stal kultem. Jak už bylo řečeno, geniální diletant Wes Craven později ještě několikrát prokázal, že úspěch Hor nebyl náhoda, a že dobré (i když ne úplně originální) nápady obvykle dojdou ocenění. A to přesto, že jejich zpracování může být všelijakých (klidně i pochybných) kvalit. (30.09.2007)

V tomto případě fakt platí, že remake předčil originál (já vím, stávají se i horší věci), protože tam kde jsou Ajovi Hory, co mají oči děsivé, brutální a hlavně prostě zábavné, jsou ty od páně Cravena takové... nijaké, bez šťávy, bez krve... Navíc ti degeni, co tam po těch horách běhají, tu vypadali jak nějací členové motorkářskýho gangu ( jen s o něco mastnějšíma vlasama... no i když :-), takže moc strachu taky nahnat nedokázali (no i když :-). Ale na Halloween jako když najdeš, o to spíš, když se na tebe z knihovny šklebí tebou vyřezaná tykev, che :-) (03.11.2014)