Poslední dům nalevo

IT´S ONLY MOVIE! Cravenov, vobec prvý zvratený pohľad a defínicia sadism rape n revenge. Dnes už koncept posobí až sebaparodický, ale stále zostáva v rovine trashového naturalistického svinstva. Žiaden psychologický podtón, ale tvrdá, sleazy šokárňa. Mnoho neospravedlnenej tortury a druhoradého násilia za ciel, čo najviac zdeptáť a ponížiť diváka. Neubránim sa, ale na filme je asi najlepšie ten fakt nízky rozpočet a docielenia čirého explatation efektu. Mínus vidím, akúrat v hudbe. Málokedy je na svojom mieste a večšinou sú to iba hippie sračky. A takisto v dvojke malomestských policajtov. Neprekažajú mi, ale ničia nádherne dusnú atmosféru. Rape je tu tvrdý, ale prilíš krátky a mnoho ide mimo kameru. Koniec je už len nastavenie zrkadla, čo najviac provokovať, ale drží si to svoj štandard. Herci maximálne šedý priemer (nepočítam Davida Hessa), ale tým to spravil pocit autentickosti, i keď to bolo prehnané.65% (02.07.2013)

"Dá se natočit komedie o masových vrazích, kteří unášejí děti, mrzačí je a vězní ve sklepě svého domu?" ptal jsem se řečnicky ve svém komentáři u Cravenových LIDÍ POD SCHODY. Jistěže ano a co teprv o ponižování, znásilnění a ubodání dvou dívek bandičkou psychopatů, to je přece téma na ještě větší řachandu! Wes Craven je velmi nemocný člověk. Chvíli jsem si zkoušel nalhávat, že za jeho posedlostí přehráváním drastických témat do komediální roviny je vyměklá snaha je trochu zjemnit, ale pravdou je, že má prostě úchylný smysl pro humor (což je ovšem rozhodně lepší než ona první varianta). LHL si co do krvavosti a brutality nezadá s jinou pozdější exploatační klasikou I SPIT ON YOUR GRAVE, se kterou ho pojí i nulový rozpočet a zjevný amatérismus filmařů, který ale podle mě v obou případech výrazně přispívá k realističnosti díla. Tu bohužel Craven soustavně podkopává šílenou hipísáckou hudbou a groteskními prostřihy na rodiče jedné z dívek a na dvojici přitroublých policajtů. Ano, je to bizarní, strašlivě iritujicí a jen těžko se to ignoruje, přesto ale LHL rozhodně stojí za shlédnutí. Tedy jak komu, protože jej osobně považuji za slabší než I SPIT ON YOUR GRAVE a ten ustálo jen několik vyvolených lidí. (17.02.2006)

Cravenův debut a zároveň asi i to nejbrutálnější dílo, jaké kdy mistr žánru natočil. Amatérské podmínky nebyly na škodu, právě naopak, jelikož i dneska působí tenhle film špinavým a neuvěřitelně syrovým dojmem. Celou tu zvrhlou zábavu umocňuje polodokumentární kamera, ta totiž slouží jakoby další osoba, díky níž je nám dovoleno sledovat zblízka všechny ty hrůzy. Hudba často a vtipně kontrastuje s děním na obrazovce, což atmosféru trochu narušuje, ale náplastí je závěrečná vybíjená, kdy se ke slovu přihlásí ostré zuby a motorová pila. Ale pozor, cenzurovaná verze se od té nesestříhané liší jako kuře od krocana. Důkazem budiž dvouminutový a detailní záběr na zkrvavené ruce, jak se téměř s láskou probírají v dívčiných vnitřností. Prostě síla, co si budeme povídat... (25.05.2011)

Ak tie epizódky tích ´´keystoneovských´´ policajtov slúžia na odľahčenie celkovej nekompromisnosti a brutálnosti snímku, tak to len paradoxne ničia. A rovnako aj niekoľko nelogičností a chýb. Filozofovať nad tým či zobrať, alebo nezobrať spravodlivosť do vlastných rúk je téma na stránku s iným obsahom. (03.05.2011)

Viděl jsem Bergmanův předobraz Pramen Panny, oficiální i neoficiální remake, tak už přišel čas na Cravenův dnes již klasický debut. Trochu jsem se bál, že znám příběh vlastně již z několika verzí, a tak mě to ničím nepřekvapí. Ale to by nebyl Wes. Namixovat klasicky sedmdesátkově syrový nepříjemně realistický a silný thriller o bandičce zkurvenců mučících a zabíjejících dvě bezbranné mladé dívky takřka šestákově groteskními scénami, skvělou, ale divnou hudbou (respektive hudebním výběrem), levným herectvím a masakrózní závěrečnou dvacetiminutovkou, v níž už si nebere žádné servítky, to prostě naklepe palici. Vcelku zajímavé. 3,5* (01.02.2015)