VOD (2)
Obsahy(2)
V Paříži, miluji Tě se sešli světoznámí režiséři, mezi něž patří bratři Coenovi, Gus Van Sant, Gurinder Chadha, Wes Craven, Walter Salles, Alexander Payne a Olivier Assayas, aby společně ukázali Paříž způsobem, jaký tu ještě nebyl. Natočen lidmi stejně kosmopolitními jako město samo. Americký turista vidí rasové napětí a paranoidní vize města. Mladá emigrantka pracuje v buržoazním prostředí. Americká hvězdička natáčí film. Muž neví, zda být s manželkou nebo milenkou. Mladík pracuje v tiskárně a touží po jiném muži. Otec se pere se vztahem ke své dceři. Pár se snaží okořenit svůj sexuální život. To je jen pár zážitků, které tvoří Paříži, mliuji Tě... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (642)
Ať žijí bratři Coenové! Třikrát hurá. Popsali totiž dokonale moje pocity z Paříže - nepřátelské město, v němž "dostat jednu do ánfasu" je v zcela v meritu místních společenských norem. Osobně jsem v Paříži málem slíznul po čumáku hned dvakrát - v obou případech na vás zkrátka někdo zcela bezdůvodně (!) vyběhne a vy se nestačíte divit, proč vás na veřejném prostranství prudí úplně neznámej člověk. Moje jediný štěstí je, že nejsem hovňousek jako Steve Buscemi, anóbrž stokilový hovado. Jinak se mi totiž v pařížském metru mohlo stát némlich to samý. Nu, k ostatním příběhům toho moc neřeknu. Něco potěšilo, něco šlo naopak naprosto mimo (většinou muli-kulti pravdoláskařský bláboly). Celkový pocit: hezký film pro ženy. ()
80 za většinu, 90 za Payna, Schmitze a Coeny a 100 za Coixet a Tykwera! ()
Paříži, miluji tě určitě stojí za to vidět a kdyby těch povídek byla jen polovina tak dam i 5*, škoda, ale některé povídky působí, vedle takového Cuaróna, Tykwera či Nataliho, vyloženě jako vata. 1. Montmartre (Bruno Podalydès): 60% 2. Quais de Seine (Gurinder Chadha):80% 3. Le Marais (Gus van Sant): 30% 4. Tuileries (Joel a Ethan Coen): 80% 5. Loin du 16éme (Walter Salles a Daniela Thomas): 50% 6. Porte de Choisy (Christopher Doyle): 40% 7. Bastille (Isabel Coixet): 60% 8. Place des Victoires (Nobuhiro Suwa): 40% 9. Tour Eiffel (Sylvain Chomet): 70% 10. Parc Monceau (Alfonso Cuarón): 85% 11. Quartier des Enfants Rouges (Olivier Assayas): 75% 12. Place des fêtes (Oliver Schmitz): 75% 13. Pigalle (Richard LaGravenese): 60% 14. Quartier de la Madeleine (Vincenzo Natali): 90% 15. Père-Lachaise (Wes Craven): 70% 16. Faubourg Saint-Denis (Tom Tykwer): 90% 17. Quartier Latin (Gérard Depardieu a Frédéric Auburtin): 60% 18. 14e arrondissement (Alexander Payne): 70% ()
Některé povídky jsou slabší, některé mě naopak dostaly..mezi ty nejlepší podle mě patří příběh bratří Coenů (skvělý Steve Buscemi) a také Toma Tykwera..tyto dvě by si zasloužily 5*, jako celek to ale nefunguje.. ()
Jen těžko se dají mé pocity z druhé projekce této krásné básnické sbírky vyjádřit slovy. Ale jiné označení, než právě básnická sbírka mě pro tento soubor krátkých filmů s pouhými dvěma společnými tématy - Paříží a láskou - nenapadá. Pocit z dvouhodinového sledování těch zbloudilých duší hledajících jedno nebo druhé je totiž na míle vzdálený obyčejnému filmovému zážitku. Napoprvé mi Paříž učarovala, ale k některým povídkám jsem měl připomínky; napodruhé jsem na všechny výtky zapomněl poté, co jsem objevil a naprosto propadl kouzlu této výjimečné metropole. ()
Je to zvláštní dílko, protože ať máte vkus jakýkoliv, určitě se chvílemi budete nudit. O to víc vás zasáhnou ty "vaše" epizodky. U mě nejvíc zabodovali Coeni, Tykwer, Cuarón a Van Sant. A na ty nudnější povídky si už teď ani nevzpomenu. ()
Velmi povedení Bakaláři abych tak řekl. Určitě zajímavý počin, který ale občas nezvládnutou dramaturgií ničí tempo filmu. ()
Šest minut osmnáct vteřin v průměru na jednu povídku. 1) Paříž mám moc a moc rád. Ne kvůli cizincům a jejich splašeným fotoaparátům, ale kvůli místním. Mám rád francouzský esprit a šarm a proto, pro nic jiného, mám rád i Paříž. 2) Přiznám se, že mě pohledy scénáristů a režisérů z nefrancouzského světa příliš neberou. Možná umožňují vidět město z jiné perspektivy, nezvyklé, odlišné, možná i objektivněji, ale já o Paříž americkou, japonskou či holandskou prostě nestojím. A proto nestojím ani o tento film. ()
První film, který se pustil do toho, že představí velkou světovou metropoli formou povídek. Některé se mi vybavují dodnes, jiné jsem úspěšně zapomněl. Přesto ale film zůstává nádhernou mozaikou toho, jak Paříž vypadá z pohledu mnoha filmařů. Měl bych se podívat ještě na další "Miluji tě" filmy, abych zjistil, jak jsou na tom kvalitativně. Nemůžete čekat, že každá povídka bude skvost, ale v tomhle případě rozhodně to kvalitní převažuje. ()
Rozepisovat se nad jednotlivými povídkami by bylo zbytečné, v tomto souboru si každý vybere, co mu sedí - od zábavné romantiky Sylvaina Chometa až po upírský příběh z dílny Vincenza Nataliho. Paříž aneb láska na všechny způsoby. 8/10 ()
Pro mě osobně velké překvapení. Myslel jsem, že filmečky budou příliš krátké na to, aby dokázali ožehavé téma lásky uchopit. Byl jsem ale vyveden z omylu. Strávil jsem v kině velice příjemných 120 minut, prodchnutých láskou. Asi málo kdo se mnou bude souhlasit, ale nejsilnější snímek je pro mě Quartier Latin Gérarda Depardieua a Frédérica Auburtina. Dvé charismatické osobnosti, velké duchem a přitom tak nízké, aby si přiznali, že udělali chybu. V tomto snímku jsem já potkal lásku... a kde vy? ()
Líbilo a moc. Nejvíc mě vzali Klauni a Slepý kluk. ()
90 % - Žádný povídkový film, navíc složený z 18 korálků, nemůže nabídnout samé top kousky. Není to ani případ Paříže, přesto jsem ji zhltnul jedním dechem. Moje top jsou ty kousky, které opravdu pohnuly mým nitrem: Faubourg Saint-Denis, Place des Fêtes, Parc Monceau, 14ème Arrondissement, Le Marais. Plus upíří odbočka Quartier de la Madeleine ;-) ()
Tucet kraťoučkých povídek na téma seznámení. Mám problém s příběhy, jež pořádně nikam nevedou. K tomu diametrální odlišnosti jednotlivých částí. Ať už ve stylu natočení nebo v kvalitě. Dopadá to tím, že trapnost střídá dobrá povídka a opačně. Já můžu vyzdvihnout Slepce, Muzikanta a saniťačku, Metro - Monu Lisu a Upíří romanci. Zbytek ani konec mi nic moc neřekl, takže komplexně zhodnoceno: 45% ()
20x a stale ten isty Pariz...vyrozpravany v 20tich pribehoch na 20tich roznych miestach:)...velmi zaujimavy napadik, zvlast ked je zrealizovany v jednom z najkrajsich miest na svete. Co sa tyka poviedok...tak u mne jednoznacne na prvom mieste Oliver Schmitz a jeho pribeh odohravajuci sa v strede namestia medzi osetrovatelkou a nozom napadnutym cernochom....(tie dve salky kavy zaverom....krasa!!!). Urcite treba spomenut bratov Coenovcov kde im perfektne do karat zahral Steve Buscemi a jeho neskutocna charizma. Lubila sa mi aj poviedka Sylvaina Chometa ktory uz v triu z Belleville ukazal ze ma husty zmysel pre humor...A tak isto stoji za pozretie Vincenzo Natali, ktory obsadil Elijaha Wooda ako vasniveho upira:)....Pre mna pekna 4+,nazdar ()
5* pro :Tom Tykwer, Oliver Schmitz, Alexander Payne, Sylvain Chomet ()
Jak už zde někteří napsali, hlavním problémem je kolísavost mezi kvalitami povídek. Herci jsou výborní, ale pro příště bych vybral jen ty nejlepší kousky a rozvedl je. Moji favoriti: Le Marais, Tuileries, Bastille, Place des Victoires, Tour Eiffel (dokonalost), Quartier de la Madeleine (stylovost a atmosféra), Faubourg Saint-Denis. ()
Hodně dlouho jsem neměla z filmu tak rozporuplné pocity. Většina povídek mě zmátla, protože neměla správné vyvrcholení (nebo mi prostě obsahově neseděla). 18 příběhů je na jeden celovečerní snímek opravdu dost a věřím, že výsledek mohl dopadnout lépe, kdyby se počet povídek snížil na polovinu. Pouhých sedm výtvorů stojí dle mého názoru za zmínku. Čtyřka (Buscemi v metru), pětka (ukolébavka), sedmička (nekonající se rozchod), osmička (mrtvý syn), dvanáctka (černošský zpěvák), patnáctka (hřbitov) a samozřejmě šestnáctka, Tykwerův kraťas, který zmiňují naprosto všichni, protože zkrátka vyniká nad ostatními ve všech směrech. Úplně nadšená jsem nebyla ani z jednoho počinu, ale Paříž mám fakt ráda, takže zle hodnotit nemůžu ;). ()
Myslím, že hlavním problémem filmu je, že povídek je příliš mnoho. Některým bohužel úplně chybí pointa, jiné ale zase zaujmou - ať už originalitou, vtipem, Oscarem Wildem nebo prostě něčím milým, co cítíte při jejich sledování. A hlavně - Paříž je prostě nádherná. ()
Některé povídky byly super, jiné slabší a nějaká mi neřekla vůbec nic.. Takže 3* jsou akorát. ()