Zkrocená hora

Brokeback Mountain se hodnotí opravdu velmi těžce. Na jedné straně máme rozvleklé drama, a na té druhé spoustu vlastně zbytečných záběrů. Nebudu se tajit s tím, že příběh jednoho nešťastně zamilovaného páru mi nepřipadal nijak zajímavý. Jistě, dokážu si živě představit to jejich neuvěřitelné emocionální vypětí, extrémní zlost vedoucí až k samotnému zhroucení; extrémní radost, pro kterou stojí za to projít si prvním stavem. Je zcela jasné, že ústřední postavou tohoto snímku není jen naše dvojice, ale hlavně samotná hora, pod kterou se jejich příběh odehrává, a právě jí režisér věnuje většinu času. Nádherné záběry podbarvené dechberoucím hudebním doprovodem opravdu stojí za to, jen si myslím, že někomu jsou schopné zcela nabourat tu jemnou strukturu snímku. Podle toho co jsem tu zatím napsal, je jasné, že Zkrocenou horu nepovažuji za nijak nadprůměrný film, jenže je tu jedno veliké ale... Za prvé se mi velmi zamlouvalo samotné vyprávění, a to zejména ve fázích, kdy milenci nejsou spolu, protože tam se režisérovi povedlo vykreslit snad všechny jejich stavy mysli; za druhé jsou to pak samotné dvě rodiny, kterým není věnováno až tolik prostoru, ale ta Ennisova hraje také velou roli; za třetí se jedná o závěr, který ač je očekávaný, režisér ho podal po celém melancholickém snímku až neočekávané drsně. (29.11.2006)

Zkrocená hora je nádherný snímek. Navíc je však jedním z těch několika zásadních filmů americké filmové historie, jedním z těch několika demýtizačních děl, které nejsou natočeny jen kvůli zábavě, ale kvůli čemusi vyššímu, kvůli zboření přežitého mýtu, jenž symbolizuje nějakou éru americké historie. Ang Leeho opus v sobě spojuje hned několik kontroverzí. Demýtizace hrdinného kolonizování amerického západu již proběhla v několika filmech (vzpomeňme kupříkladu Tanec s vlky...), o tom, že cowboy coby ztělesnění pýchy a hrdinství americké historie je pouhý přelud, jsme se již na plátnech kin také několikrát přesvědčili (Půlnoční kovboj...), ale Ang Lee nyní demýtizuje další bolavé místo puritánské konzervativní Ameriky - přesvědčení o přirozenosti až jakési vyvolenosti heterosexuálního vztahu. Není náhoda, že oba hlavní hrdinové, američtí cowbojové, patří v šedesátých letech na úplné sociální dno a jejich práce je mírně řečeno společensky nedoceněná. Ve světě naprostého dlouhodobého odloučení, bez žen a civilizace, pomalu odbourávají svůj kulturně vytvořený heterosexuální stereotyp a v panensky čisté Wyomingské přírodě zažívají milostnou romanci. Pro mě jakožto heterosexuála bylo místy také těžké přijmout tuto premisu, chápu tedy, jak bolestné to musí být pro diváka amerického, když je homosexualita (či možná přesněji bisexualita) přítomna právě ve světě americky čistých bílých hrdinů, navíc hrdinů - symbolů spojených s mýtickou érou osidlování Ameriky... Na příkladu tohoto nádherného emocionálního snímku je nejlépe vidět, jakou pouť, co se týče emancipace a svobody, Spojené státy za těch několik málo desítek let urazily. Vznik takovéhoto díla byl ještě před desítkou let zcela nepředstavitelný a nemožný... (příznačné je samozřejmě i to, že ho nyní iniciuje umělec - imigrant) (25.04.2007)

Hezký film, s podmanivými obrazy a pozvolným tempem vyprávění, které rezonuje mému vkusu. Ale do 5* tomu něco chybí. Především jsem tak úplně neuvěřil hloubce vztahu obou kovbojů. V podání Anga Lee jejich sexuální sblížení vypadalo pouze na dočasný románek, oblouznění dvou lidí uprostřed samoty hor, ale aby to byl tak silný a věrný vztah, který je tak vášnivý i po čtyřech letech, zaplněných utváření maželských vztahů a lásce k dětem, muselo by tam být něco víc, něco, co se utváří měsíce a léta vzájemným životem a překonáváním překážek. To mi tam chybělo, proto jsem nevěřil jejich vášnivé líbací scéně při opětovném setkání, ale berte to prosím jako hodně subjektivní pohled na věc. Jinak to bude jenom samá chvála, protože to co předvedli Ledger s Gyllenhaalem se nedá nazvat jinak než óda na herecký koncert a hlavně kvůli nim, krásné kameře a nenápadnému, ale působivému hudebnímu podkresu stojí za to tenhle film vidět. Ovšem smršť emocí nečekejte, ty během celého filmu spíš tak nenápadně vyplouvají na povrch. (11.03.2006)

Oscarová bublina dekády. Dva vynikající herci se potácí v dějově vyprázdněné (ne)tradiční lovestory o nenaplněné lásce, které k dokonalému oscarovému kalkulu chybí akorát to, aby se staly součástí milostného příběhu i ovce. Nehodlám srážet nasazení herců, které je vpravdě excelentní, ani Leeho vedení, které plně slouží příběhu - scénář, to je to, s čím mám problém. Za celé dvě hodiny se stalo co? Dva chlápci se asi 10x setkali, během toho si jeden nechal narůst knír, druhý se rozvedl a zakončili to pneumatikou a slibem. A to je všechno? Cival má recht, v podání muže a ženy by to málokoho zajímalo. Oscar podobně „vydřený“, jako ten pro Happy Feet – trendy předávají ceny. (02.01.2009)

„Prisahám, Jack.“ Strhujúca milostná bisexuálna dráma svojou krásnou atmosférou hravo konkuruje najlepším klasikám žánru (SPOMIENKY NA AFRIKU, ZÁPISNÍK JEDNEJ LÁSKY). Výnimočný príbeh v divákovi dlho rezonuje, detto sústredené herecké výkony Heatha Ledgera a Jakea Gyllenhalla (ale i Randyho Quaida, Kate Maraovej, Michelle Williamsovej a dokonca Anne Hathawayovej). Prenádherná výprava hornatého Wyomingu a podmanivé tempo rozprávania ubehne hravo i bez akčných vsuviek s medveďmi. (24.12.2006)