Vřískot

Hneď po extrémne zábavnom The Cabin in the Woods najlepší metahoror, aký som doteraz videl. Substancia zložená z metahumoru, inteligentnej sebareflexie a systému 1 veta = 1 hláška, 1 slovo = 1 žmurknutie na hororových všeznalcov (dokonca aj taký žánrový ignorant ako ja polovicu filmov, na ktoré sa slovami i citujúcimi scénami odkazuje, videl). Wes Craven sa rozhodol pojať žánrovú originalitu tak, že všetky mysliteľné hororové klišé povraždil, vypreparoval a zavesil za vnútornosti do výkladnej skrine. Zábavnejší koncept som dlho nevidel, herci sú skvelí a aj taký fetišista na steadicamy, dlhé jednozáberovky a nepredvídateľné využitie hudby ako ja si tu príde na svoje - extrémne dobre sa na to pozerá a rovnako počúva. Craven vytvoril uvedomelý teen slasher pre nové milénium, ktorý nestavia na strašidelnosti, ale šialene vtipnom prístupe k základným pôdorysom žánru. Najlepšia je vražda garážovými dverami. "What's this? I spit on your garage?" 85% (25.10.2014)

Prvá časť trilógie "Vreskot", od významného, amerického, horrorového tvorcu Wasa Cravena, je veľmi podarený film. Pri druhom pokračovaní úroveň išla o stupienok nižšie, no a záverečná časť sa už takmer ani pozerať nedala. Malo to výrazne klesajúcu tendenciu. Ale ako som už napísal, úvodný snímok sa naozaj podaril. Moderný, svižný slasher horror pre teenagerov. V malom kalifornskom mestečku Woodsboro začínajú umierať násilnou smrťou stredoškoláci ako na bežiacom páse. Kto sa skrýva za bielou maskou šialeného vraha? Kto to bez zľutovania reže, pára, bodá, vraždí miestnu mládež? S napätím som očakával ako to dopadne. ***** (19.01.2011)

Druhý film od Wese Cravena a znovu jde úplně mimo mě. Je pravda, že čím jsem starší, tím mě horory baví méně, ale ještě před pár lety jsem byl jejich častým konzumentem. Pokud je to opravdu věkem, tak je na CSFD až mnoho, řekněme dětských profilů, které začínájí slovy "Miluju horory", ale možná se mýlím. Kvalitním hororem nepohrdnu ani dnes, ale bohužel je jich zatraceně málo, ale zpět k Vřískotu. Wes Craven je známý tím, že do tohoto žánrů rád vnáší humorné prvky, neříkám, že jsem proti, ale Rob Zombie to dělá taky a já se nejen zasměju, ale občas i leknu nebo se mi udělá špatně z nějaké nechutné scény. Tady bylo až moc trapných narážek, že se nejedná o krev, ale o kečup a já si po pár minutách vsugeroval, že je to opravdu tak. Za snahu o novátorskou činnost v této oblasti dám jednu a za moji oblíbenkyni Courteney druhou hvězdičku. (05.01.2010)

Baf! Lekli jste se? Pokud ano, tak pro vás bude Vřískot horrorem minimálně desetiletí. Pokud ne, tak víte co je horror... No a teď vážně. Vřískotu jde spíše o zábavu stavěnou na uvědomělém pošťuchování tradičních vyvražďovacích klišé než o vzbuzování pocitů děsu. A to je ve výsledku problém, jelikož nakonec se sám v těch nejstandardnějších klišé utopí. (01.11.2007)

"Předvídatelné! Já jsem věděl, že kousne!" Děj tohoto snímku je třeba brát jako varování, že přílišná konzumace hororů může nenávratně poškodit mozek. Já jich zase tak moc do roka nesním, ale tentokrát jsem se zakousl do Vřískotu a ochutnal jsem nečekaně výživnou a lehce stravitelnou podívanou. Mám totiž hrozně rád nadhled a hlášky a to jsou ingredience, kterými se evidentně nešetřilo. Přitom určitě nedokážu ocenit všechna ta vážně míněná a zároveň neustále zesměšňovaná žánrová pravidla, která znám pouze povrchně a ještě k tomu se za to nestydím. (05.04.2016)