Něco jako láska

Jak už to bývá, na originál (Když Harry potkal Sally) to nemá. Asi to bude tím, že herectví dneska není o hraní a přestalo se točit podle scénářů. Je stokrát lepší sledovat Meg Ryan, kterak předstírá orgasmus, než herectví těchto usoplenců. Když je oba srovnám z hlediska toho, že filmy odráží a tvoří společenské hodnoty, pak konstatuji, že první verze byla o přátelství, druhá verze o sexu, jestli vůbec o něčem. Ale nesoudila bych tak přísně, že je film plytký? Který film 21. století plytký není? (28.04.2013)

Kto z nás by nechcel mať v živote taký vzťah? Raz za rôčik-dva s vyvoleným spáchať uletený partnerský ťah? V medziobdobí zase má tento hlavný pomer pasé. Preto medzi stretnutiami si každý z dvojice vytvára iné partnerstvá a lásky, a ani jednému to na čele nevytvára veľké vrásky. Popritom sa realizujú - či už v umení alebo v obchode. Po roku-dvoch sa stretnú: a zas všetko medzi nimi v pohode. Roky letia, roky plynú, ona má iného a on zase inú. Jeho biznis plány síce skončia v piči, ona však na umeleckých foto výstavách s úspechom fičí. Nič to, že on nemá veľké prachy, stále ich priťahujú vzájomné telesné pachy. Nie, ich vzťah nebol ani po šiestich rokoch každodennou rutinou zničený, ľúbia sa ako kedysi a vďaka občasnosti môže byť jeho falus rovnako sťa pred rokmi vztýčený. (19.08.2016)

Romantická komedie má předem daný děj, tudíž musí, pokud chce zaujmout, sázet na jeho ozvláštnění, aby se odlišila od druhých. Musí disponovat zajímavě napsanými charaktery (aspoň ve vedlejších rolích), důvtipným scénářem (originální nebo minimálně neotřelé situace seznamování a sbližování) a vtipnými dialogy. V ideálním případě má romantická komedie všechny tři tyto ingredience, ale snést se dají i takové, které zvolí aspoň něco z toho. Něco jako láska nedokáže nabídnout ani jedno.______ Hlavní pár nemá žádnou společnou chemii - ona je protivná, on je protivně matný a nerozhodný, jejich vztah a setkávání je naprosto rutinní a dialogy jsou k smíchu povrchní.______ Potkávání se po letech je motiv mnohých filmů, ale v Když Harry potkal Sally to bylo svěží a občas to dokonce neklouzalo po povrchu, ve Čtyřech svatbách a jednom pohřbu to bylo občas hravě vtipné a v Příští rok ve stejnou dobu to občas vyznělo překvapivě hluboce. Ve snímku Něco jako... vlastně nemá letité odloučení žádný motiv, hrdinové se povahově vůbec nevyvíjejí, jen si prostě tak nějak uvědomí, že patří k sobě. Nejspíš proto, že jsou oba takové nezajímavé figurky._____ Častý příkaz hlavní hrdinky: Mlč, ať to nezkazíš, platí pro celý tenhle film. Nepouštěj ho, ať si nepokazíš náladu. /5. 2. 12./ (05.02.2012)

Trochu mi to připomnělo letošní Love, Rosie, jen s tím rozdílem, že tady je méně cukru a více humoru. Námět je ale dost podobný: on a ona se v rozmezí několika let potkávají a až po čase jim dochází, že je to něco jako láska. Originální to opravdu není a konec je naprosto klasický, ovšem potěšila mě absence hádky, která bývá v tomto žánru obvykle přítomna chvíli před šťastným koncem. Hlavní dvojice k sobě ladí, jen škoda menšího zapojení postav vedlejších. Minimálně Kal Penn byl zasloužil mnohem větší prostor. (09.02.2015)

Něco na způsob Určitě, možná nebo Vadí, nevadí, jen v poněkud odlehčenějším tónu. Dost se mi zamlouvala proměna charakterů obou hlavních postav v průběhu let, nicméně dějových zvratů (ten se zasnoubil, ta chystá svatbu, ten je zadaný, pak zas ta) bylo poněkud moc a časové skoky mi přišly trochu nepřehledné. (20.02.2011)