Daleko do nebe

Stylem natočení jde o perfektně zvládnuté "retro". Zvolené barvy, kompozice, kostýmy - to prostě nemá chybu. Tvůrcům se podařilo přesně vystihnout melodrama alá 50. léta; to, co Iva Hejlíčková ve své recenzi v Cinemě trefně definuje jako "rekonstrukci filmové reality 50. let". Problémem však je, že do této chvíle vlastně nevím, jestli je to přednost nebo slabina tohoto filmu. Příběh nabízí netradiční zpracování, ale na mně je to šíleně málo. Shrnuto a podtrženo: Pokud máte rádi "retro", tak DALEKO DO NEBE zkuste... jináč zkuste jiný kus. Problematiku diskriminace (té na základě sexuální orientace či rasy) zpracovává kopa jiných filmů daleko zajímavějším způsobem. (17.04.2005)

Film plný předsudků tehdejší doby a stále mám občas pocit, že ani ta naše není ideální. Lidé se většinou tváří hrozně tolerantně, ale i pod touto maskou skrývají velké homofobické nebo rasistické předsudky. Julianne Moore spolu s Patricií Clarkson otevírají brilantně jedno z tabuizovaných témat tehdejší doby za druhým. Na oko nádherná a harmonická rodina se snaží udržet zbytky jejich cti a soudržnosti v často velmi zmítaném domečku z karet. Je jenom otázku času, kdy ten zmíněný domek z karet spadne. Jak zle může působit jedno menší přátelství mezi mužem a ženou(každý jiné barvy pleti)v 50.letech minulého století. Ke konci se zhrzená a osamocená žena hrdě vrací zpět ke svým dětem a snaží se znovu přijít na nový způsob života, který jí vrátí zpět do starých kolejí. Zaujal mě tento citát vyřčený ve filmu: "Jen pod veškerou laskavostí je možné, uvidět to vždy zářící místo." (04.01.2013)

Námět: on tajně podvádí svou ženu s jiným mužem, ona si v době padesátých let dost dobře rozumí s "negry". Tohleto slibuje zajímavou zápletku. Jenomže. Jenomže je to celé strašná nuda. Nudná režie, nudné herecké výkony, skoro žádné emoce. Celé je to zasycené hezkými barvamy. Kamera se povedla. To jo. Ale to je asi tak jediný klad filmu - hezká retro stylizace. Scénář sliboval mnohem víc než jsem nakonec v hotovém filmu dostal. První zápletka nevěrného muže nestojí za nic. Celou dobu všichni dělají jako že se nic neděje. Až teprve deset minut před koncem se muž v jediné jakžtakž dramatické scéně rozhodne že takhle dál nemůže žít a chce se rozvést. Druhá zápletka - téma rasové nesnášenlivosti je na tom uplně stejně. Absolutně sterilní nuda. Probíhá to stále asi takto: několik ženských se mezi řečí zmíní že negři jsou problém a hned na to se zeptá kamarádek co včera vařili. Samozřejmě tohle píši už s nadsázkou. Ale nějak tak to probíhá. Celkově absolutně zbytečný nudný film o tématech ze kterých se dalo vytřískat mnohem více a hlavně byly mnohokrát mnohem lépe natočené. herdcké výkony všech zůčastněných jsou ospalé a nudné jako celý film. (12.08.2006)

Snad si ani nevybavím žádný jiný film, který by snahu o zachycení doby pojal tak dobře i v rámci technického ztvárnění. Že by pohyby kamery, její kompozice, střihové přechody i barevné technicolorové pojetí podrobil celku a tím vytvořil opravdu téměř dokonalé retro v nejpodstatnějším slova smyslu. A za to si Todd Haynes zaslouží můj obdiv. Julianne Moore se pro podobnou roli prostě narodila (Hodiny, Single man) a její ztvárnění role tak sedlo ke zmíněnému pojetí naprosto ideálně. Far from Heaven asi nebude vyhovovat úplně každému, má naléhavě pomalé tempo, ale pro mě je to přesně ten film, z kterého bych byl v nočním klubu na ČT 2 neuvěřitelně nadšený. 7/10 (02.11.2015)

Čo by ste vy robili na mieste ženy, keď by sa vám chlap šudil s chlapom ? Cathy Whitaker raz pristihne IN FLAGRANTI svojho „milovaného” Franka v náručí istého chlapíka, čo ju dozaista vyvedie z normálnej miery, akou žili doteraz. Prisľúbi jej, že sa bude liečiť, aby bolo všetko opäť v normále, ale darček k Vianociam v podobe zájazdu na Miami k Silvestru 57, opätovne mení situáciu do starých koľají, pretože sa tento zvrhlík zahľadí do mladého ucha. A už aj predtým prejavuje jej okolie predsudky voči nej, kvôli náklonnosti k černošskému záhradníkovi, a ani sa jej nie je, čo čudovať, keď sa jej rúti domček z karát. Tak, aby nebol dejový chaos, zopakujem pre istotu, o čo ide. Po zistení z úvodu recenzie, čo sa dozvedela hlavná postava, odteraz sa začína meniť i ona, pričom spoločnosť to vníma s patričnými dôsledkami, že je nepredstaviteľné, aby sa stretávala biela kultivovaná žena s „čiernou opicou” , sme v Severnej Amerike, druhej polovice 50. rokov, kde sa táto problematika danej neznášanlivosti tlačí čoraz zákernejšie do popredia. Čiže rasizmus spojený s homosexualitou, dosť silná téma, ktorú obstojne spracováva režisér a scenárista v jednej osobe Todd Haynes s extraordinárnou herečkou Julianne Moore v hlavnej úlohe + s dvomi výbornými Denismi vo vedľajších úlohách. Výprava, kostýmy, kamera, hudba = na vysokej umeleckej úrovni, gratulujem a chválim. 16 rokov starý snímok, ktorý oveľa lepšie pracuje s touto citlivou tématikou, ako súčasné záležitosti na jedno pozretie ! (08.07.2018)