Safe

Silná generačná a dobová výpoveď o 90tych rokoch. Niečo, čo v súčasnej kinematografii chýba. Prázdnota ženy v stredných rokoch, prázdnota života plného relatívneho luxusu, hľadanie jeho zmyslu a naplnenia, neopodstatnená paranoia a falošné nádeje. Haynessovi sa spoločne s Juliane podarilo natočiť prevratné umelecké dielo, ktoré bohužiaľ prepadlo a tak jeho výpovednú hodnotu môžu obdivovať iba "náhodní" diváci. Do 100% niečo málo chýba. (26.06.2012)

Perfektní satira na rozežrané buržousty i na sekty vyklidněných sluníčkových lidiček. Ze začátku mi vadila kýčovitá synťáková hudba a lá Maurice Jarre, pak to ale nějakým zázrakem zaklaplo a začal jsem si to celé přímo nekriticky užívat. "Safe" je technicky takřka dokonalé dílo, které se přitom nebojí nenásilně experimentovat (mnoho klíčových scén je například zabíraných z dálky, takže herci jsou jen malé figurky v širokém záběru na interiér). Scénář je takřka Altmanovsky střídmý, před každým zákonitým (a tedy klišovitým) zlomem ubere plyn - což mnoho lidí zklame, mně to ale z nějakého důvodu dokonale sedlo. Nakonec jsem si vychutnal i samotný příběh znuděné paničky, která se postupně propadá do spirály imaginární nemoci a na útěku před toxiny spadne do sítě pouštní new age komuny. Mám škodolibou radost, že po Hungry Hearts a Away We Go vznikla další filmová jehlička bodající do ezomatek a biootců. Tohle jim rozhodí čakry. (05.08.2015)

Výhodou je vťahujúca nejednoznačnosť mnohých záležitostí, ktoré film akosi neutrálne predkladá. Pre mňa film o hľadaní autenticity, ktorá skrz knižku s názovom "O hľadaní autenticity" za 5 eur z Pantha rhei je len ďalším normatívom zo sekcie motivačnej literatúry, podobně ako očistná Ovocná diéta či pochybná komunita na princípe Maj-ma-rád-mám-ťa-rád. Zaujímavé je, že každý bullshit má v sebe trochu z esencie a úprimnej dobrej viery vo svoj fantastický (fantaskný) naratív. (31.12.2017)

POZOR! Mohou se objevit mírné SPOILERY! Film označovaný jako horor duše (sám Todd Haynes je tímhle pojmenováním nadšen). Hlavní hrdinka Carol je na první pohled osoba bez výraznějšího charakteru. Plachá, lehce ovlivnitelná, se zaběhnutým životem. Přesto se v jejím životě začíná něco dít a těžko říci, co je prvotním impulsem. Její dosavadní život ji začíná tísnit, okolní prostředí ji dusí a to se projevuje pomalu se stupňujícími zdravotními problémy. Vstup do střediska Wrenwood, připomínajícího nějakou odloučenou náboženskou sektu, se zdá být možným řešením, po příjezdu však divák tuší, že tady není něco v pořádku. Carol zpočátku zdejší osazenstvo pozoruje s mírným odstupem a nechápavostí, později se z ní však stává právoplatný uniformní člen tohoto společenstva. Film je rozdělen do dvou částí, v první pozorujeme Caroliny přibývající potíže, v druhé Carol odjíždí do Wrenwoodu, přičemž první část mi přišla zajímavější - je jistě poutavé pozorovat někoho, kdo je naprosto mimo a neví, co se s ním děje. To se sice objevuje i druhé části, ale ta je poněkud méně originální - postupné oblbnutí myšlenkami a systémem nějakého uzavřeného společenství postrádá originalitu první půlky. Safe má téměř Lynchovskou atmosféru - ponurá hudba skoro jako z Twin Peaks, podivnosti typu muže žijícího v keramickém iglů, pacient podivně kulhající v dáli a hlavně neurčitý náhled do psychiky hlavní hrdinky. Divák si totiž nemůže být jistý, zda je příčina Caroliných potíží opravdu psychického původu a jen ústí ve fyzické potíže, nebo naopak, zda její špatný zdravotní stav působí také na její psychiku. (15.05.2008)

Ozdravný proces sa tým pádom môže vari naplno začať, nakoľko práve táto ústredná, a k tomu zároveň aj mimoriadne precitlivená protagonistka - Carol Whiteová - vskutku náhle ochorela akousi "environmentálnou chorobou," spôsobenou tým, že zrejme pobývala i v toxickom, kalifornskom prostredí, plnom najrôznejších exteriérových chemikálií; čiže zrejme bude musieť čochvíľa priamo vystúpiť i zo svojej komfortnej zóny, ak chce vôbec pomýšľať na opätovné zaradenie sa do klasického životného procesu, ale už nie v takej podobe, ako tomu bolo tesne predtým: návštevy toxických kamarátok a podobne...? • Na jednej strane som síce úspešne zaznamenal naprosto nadštandardný herecký prejav zo strany ústrednej predstaviteľky - Julianne Mooreovej, na ktorej v podstate spočívala celá ťarcha jej individuálneho prejavu, kedy sa kompozícia obrazu väčšinou s miernym emociálnym odstupom držala s ňou i v jednej línii udalostí a vzťahov; inými slovami by som to asi rovnako charakterizoval, ako ONE WOMAN SHOW v podaní tejto sympatickej červenovlásky; pričom, čo sa zase trebárs týkalo takej režisérskej štruktúry, tak vtedy som občasne predsa už trocha viac hromžil nad nevyužitým potenciálom, ktorý sa napokon v danej látke ukrýval, a ktorú režisér Todd Haynes - nedokázal zúžitkovať podľa mojich najtajnejších predstáv → ponachádzal som i niekoľko "hluchých miest," ktoré tomuto titulu postupne znižovali výsledný kredit. • Mierne nadpriemerne ladený dramatický titul [priam najideálnejšie vysvedčenie by predstavovalo známku: 7 bodov z desiatich], od ktorého som mal sprvoti oveľa väčšie očakávania, než aké sa mi teda dožičili, no i napriek tomu neľutujem svoj strávený čas pre túto nezávislú kinematografiu, vďaka ktorej sa poriadne zviditeľnila tátohľa ryšavka, čo pre ňu znamenalo vstup do I. hereckej [super]ligy. (24.06.2024)