Jak jsem balil učitelku

Druhý, celovečerný film Wesa Andersona je zcela zásadným establishmentom úprimného a cieľavedomého auteurstva, ktoré sa prenáša, variuje a podvracia od jedného majstrštyku k druhému. Špecifický rukopis však nie každému sadne a osočovanie patetickými frázami v zmysle údajného hipsterizmu či manierizmu dozaista neprekvapí. Ono sa do toho v poslednej dobe zaťahuje už aj divák, ktorý sa od nejakého samozvaného experta ľahko môže dozvedieť, že vlastne - zjednodušene napísané - sleduje niečo len kvôli tomu, lebo je to kúl a nie preto, lebo sa mu to páči. Samozrejme tak nejak nepriamo, žoviálne a s odvolávaním sa na slobodu slova, že ano. A bez akéhokoľvek náznaku irónie musím priznať, že nikto mi ohľadom tohto do pošty nepísal, vážne nie…len som si vybavil zopár detinsky rozhorčených príspevkov z imdb a proste som si nad tým musel, takto verejne, povzdychnúť. Jak málo niekomu stačí ku šťastiu. Ale k veci. "Rushmore" je ďalším, komplexným a svojráznym dielom v pestrej filmografii W.A. Od vycizelovanej formy, cez vychytaný casting, až po plastický soundtrack. O opojnej atmosfére, kde vládne unikátna poetika melanchólie a ťažko rozšifrovateľný druh suchého humoru ani nehovoriac. Kto má vzťah k pochybným a zároveň výnimočným charakterom, na svoje si určite príde. Max Fischer je totižto v podaní Jasona Schwartzmana naprosto fenomenálny a jeho vnútorné (spoločenské) pnutie dané predovšetkým vekom a hyperbola vitálneho kreativca/tvorivého glosátora ktorý okrem iných schopností aj vie, ako na učiteľku, predstavuje najprenikavejší segment celku. Hlavnej postave sa podriaďuje aj samotné rozprávanie a z toho dôvodu máme možnosť participovať, byť bližšie k hrdinovi než ktokoľvek iný, užívať si onen odhodlaný performance. Všetko ostatné - ako napríklad vymazlená a puntičkársky naaranžovaná mizanscéna, hravý štýl natáčania založený na účelne statických kompozíciach obrazu a singulárnych, vertikálno-horizontálnych jazdách či nenútené texty piesní jemne odznievajúce v druhom pláne - je už potom "len" vzrušujúcim prídavkom. Wes, určite sa nemeň. (11.01.2014)

Tento film stojí bez řečí zejména na hereckém výkonu Jasona Schwartzmana, který byl ve své roli dokonalý a přesvědčivý. Skvěle ho také doplňovali Bill Murray a Olivia Williams. Ikdyž je to dějově nabité a přitažlivé, tak se nemohu zbavit dojmu, že mě tam něco chybělo, co by mě donutilo se třeba výrazněji pousmát, či zamyslet. Škoda! Zkrátka rozhodně netuctová americká komedie, která neurazí a potěší. (10.02.2012)

Anderson je podivín, takže podobných filmů v tomhle žánru je pomálu, ale stejně si nemůžu pomoct...neoslovilo mě to. I když Schwartzman a Murray jsou perfektní. Zatímco mi Život pod vodou přišel opravdu geniální, tohle je někde napůli cesty, a to je škoda. Nicméně jeho filmy mají vzestupnou tendenci, tak uvidíme dál. (16.09.2007)

Geniálně zahraná komedie (obzvlášť vyzdvihuji extrémní herecký výkon Jasona Schwartzmana, kterej si s Maxem opravdu dokonale vyhrál!!!), s vtipným dějem a ujetými situacemi, nezavánějícími trapnou pubertální komedií, ale pravou zábavnou podívanou, kterou jsem si užil tak moc, že jsem to po měsíci skouknul ještě jednou (a všiml jsem si tolika nových detailů, třeba jen úplnejch kravin, ale uvědomil jsem si, jak detailně propracované to je). Prostě sen. (22.12.2006)

Anderson je obvykle jedinečný, ale tady měl ještě ve vyprávěcím tempu a stylu výrazné rezervy. Už tehdy se sice jednalo o porci originální podívané s čirou esencí melancholie, ale celý příběh, přestože jsme každý někdy byli platonicky zamilovaní do mladé usmívající se vyučující, se dopředu plouží jen velmi líně a můžu se chytat jenom zpomalených záběrů, parádního soundtracku nebo občasných roztomile divných gagů. Jako celek je ale Rushmore natolik specificky do sebe uzavřený, že se milerád zase posunu v režisérově tvorbě o tři roky později k mojí oblíbené rodince. (08.11.2008)