Srdcová sedma

Peter Howitt pracuje s paralelními osudy hrdinky, které předurčí jedno prošvihnuté metro. Pointa filmu je pravda mnohem zajímavější než jeho poněkud táhlý průběh, ale faktem zůstává, že na Gwyneth Paltrow se skutečně krásně dívá (ve všech podobách, co jich na sebe ve filmu vezme) a i ostatní herecké výkony téhle netypicky vyprávěné lovestory jsou vysoko nad průměrem... Je to zručně natočené, s citem oslazené a každým coulem pohodové. Což nic nemění na faktu, že to mohlo být lepší, kdyby si film nenechal vše pozoruhodné pro svou formu a trochu invence přiložil i pod předvídatelný obsah. (15.07.2004)

K tomuhle filmu jsem se dostal díky poznámce "fantasy". Jak velké bylo moje zklamání, když jsem zjistil, že jeden určitý prvek fantasy tam opravdu je, ale je tak málo důležitý, až tam skoro vůbec být nemusel. Zbytek je jenom prázdná romance, kterých je všude dvanáct do tuctu a která mě rozhodně nemůže čímkoli nadchnout. 35% (17.10.2016)

Co mi z tohoto filmu vyplývá? Inu, že se nemá spěchat na vlak. Nikdy! :-) Ono by se možná nabízelo spíše rčení "osudu neujdeš", ale přijde na to. Je osudem člověka způsob prožití života, jsou osudem člověka lidé, se kterými se setká anebo je osudem každého člověka smrt? Na to ať si odpoví každý sám. Srdcové sedmě můžete vyčítat, že je útokem na city, že je průhledná a kdesi cosi. Na mě však zapůsobila. Možná proto, že moc dobře vím, jak velkou roli hraje v životě člověka náhoda, možná proto, že mnoho věcí přenechávám slečně štěstěně, a dost možná i proto, že jsem několik situací uvedených v příběhu zažil sám na vlastní kůži. K hereckým výkonům asi toto; o tom, že Gwyneth Paltrow hraje stejně pěkně, jak pěkně vypadá, se nemusíme příliš dlouho bavit. Tak to zkrátka je. O pobavení by stál spíše John Hannah a jeho sympatické ztvárnění postavy, která mi díkybohu na konci filmu překazila tendence k úvahám, jestli jsme my chlapi opravdu do jednoho takoví grázlové. Oproti tomu, jeho jmenovec John Lynch nejen, že vypadal poněkud šíleně, ale dle mého názoru navíc svou postavu nezahrál tak, jak by ji ve skutečném životě zahrál kdokoli jiný. Nicméně, ani tato skutečnost neměla šanci zkazit hřejivý pocit, který se mnou rozprostřel v momentě, kdy se za Gwyneth a Johnem Hannahem naposledy zavřely dveře výtahu. (26.09.2010)

Herci zde hrají, Amerika je přes oceán a celé je to v koncepčně zajímavém obalu. Ale jak výborně to začalo, tak to pokračovalo až moc stejně a předvídatelně. Ze začátku se člověk baví, ale postupně je to čím dál větší nuda. A ani závěr kvalit začátku to nezachrání. Jednou, dvakrát za život ano, ale víckrát to nepotřebuju vidět. Plus: Na mě je tam moc romantiky. (17.09.2010)

I po letech nesmírně svěží a originální snímek. Má jen pár drobných nesrovnalostí, ale vesměs jsou to věci, které tvůrcům rádi odpustíme. Osud v podobě zavírajících se dveří v metru a paralelní variace může začít: v jedné hlavní hrdinka stihne metro, seznámení se se sympatickým mužem i cizoložný orgasmus, v druhé musí hrdinka teprve zjistit, co má doma za dáreček. Brit Peter Howitt se už na režisérské sesli několikrát vyznamenal (počítačový thriller Elita). Jeho filmový debut zaznamenal zejména pro svou myšlenku a prokreslení atmosféry žánru slušný úspěch u kritiky i diváků (zvlášť, když se pohybuje v romantických nebo cynických vodách), k čemuž mu pomohli i samotní herci – standardně spolehlivý John Hannah nebo okouzlující (a tehdy nesmírně slibná) Gwyneth Paltrow (s neobvyklou dvojrolí se poměřila výtečně). Ač mi zpracování tématu „co kdyby“ sedí víc třeba u takové Loly, času stráveného se Srdcovou sedmou rozhodně nelituji!! Ba naopak, po letech to bylo znovu moc příjemné a vkusné setkání. (24.07.2010)