Déšť

Celou dobu je to intimní, lyricky snímaný film téměř bez děje, s příjemnými hereckými výkony. Někde mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Ale ten konec je docela intenzivní, přináší sebou nosnou myšlenku. Nejde o nic světoborného, když by se měla střízlivě převyprávět, je to skoro moralita, ale díky nezúčasněnému a přitom citlivému pohledu to má něco do sebe. (02.03.2007)

Jediné, čo by sa dalo vyzdvihnúť na tomto filme je azda výkon herečky hrajúcej Janey a posledných pár minút filmu, kedy sa začne konečne niečo diať...Inak je to komplet nuda, fakt sa celý film iba pozeráte na obrázky peknej prírody, prípadne niekde idúcich ľudí v spomalenom zábere. Nefunguje to ani ako dráma, ani ako romantických film. Škoda 92 minút, dali sa stráviť aj lepšie(napríklad spánkom, keďže to išlo na Čt2 až po polnoci...). (06.03.2008)

Stejně jako každý rok tráví Phelonovi letní prázdniny v bungalovu u moře. Ale tento rok bude léto trochu jiné. Mezi rodiči to už to tolik neklape, jako kdysi - a navíc se rodina seznamuje s fotografem Cadym. Ten zaujme nejen matku (i přes otcovu nelibost), ale hlavně i Janey, která už přestává být malou holčičkou hrající si na pláži se svým bráškou, ale začíná být mladou slečnou... I když uznávám, že film může mít něco do sebe, já jsem se - kromě poslední čtvrthodinky - docela ukrutně nudil. Kdyby alespoň bylo ve filmu zajímavější prostředí, nebo sympatičtější herci, tak by bylo na co koukat - ale nic z toho bohužel Déšť nenabízí. Takže, pokud jste milovníci nezávislého filmu, případně se vyžíváte v rodinných tragédií - tak směle do toho... (01.02.2011)

Film o něco málo zábavnější než sledování po okně stékajících dešťových kapek. Tento novozélandský „film roku“ se dlouho tváří, že je jako všechno v pohodě, aby se nakonec ukázalo, že jako všechno v pohodě není. Ani trochu originální historka o první letní lásce a dospívání vyniká pouze poetickým vypravěčským stylem. Takže pokud preferujete filmy, kde někdo někam dlouho jde, potom tam dojde a zpomaleně se otočí na kameru, Déšť by vás neměl zklamat. K tomu bezdějovému „přemísťování se“ navíc zpravidla hraje příjemná hudba, hlavní hrdinka zdařile hraje, že neví co má hrát a po skončení se někteří možná budou cítit duševně obohaceni. Svým poselstvím a vyjadřovacími prostředky mi Déšť přišel snáze stravitelný než podobně naladěná jihokorejská meditace Jaro, léto, podzim, zima… a jaro, chyběla mu však jeho exotičnost. V konečném důsledku tak Déšť nejen že vypadá jako další nezávislý film s velkým srdcem a malým významem, ale on jim opravdu je. 65% Zajímavé komentáře: B!shop, castor, Zazie (28.02.2007)

Upřímný, obyčejný, nezávislý, ze života, krásné obrazy, příjemná hudba - tak nějak by se dal film Déšť stručně charakterizovat. Bohužel tyto povětšinou klady poněkud sráží přehršel zpomalených záběrů, které až příliš okatě touží vyvolat v divákovi emoce, což není dobře - mnohem lepší by bylo s podobnými záběry šetřit - emoce přijdou samy, pokud je důvod. Závěr, byť smutný, působil poněkud vykalkulovaně. Celkově jde o docela pěkný nenáročný snímek na jedno zhlédnutí. (02.03.2007)