Rain
Dážď
Režie:
Christine JeffsKamera:
John ToonHrají:
Alicia Fulford-Wierzbicki, Sarah Peirse, Márton Csókás, Aaron Murphy, Alison Routledge, David Taylor, Michael CornelisonObsahy(1)
Je léto roku 1972. Rodina Phelonových si pronajala chatu u moře a všichni se těší na nádherné prázdniny a dny plné slunce, koupání, rybaření a také dobrého jídla a pití. Na první pohled idyla. Třináctiletá Janey a její mladší bratr Jim se rozpustile cachtají v moři. Jejich rodiče Kate a Ed se zatím chystají na další večírek: Ddospělí se budou bavit, tančit, popíjet, ponocovat a ráno pak dlouho vyspávat. Tohle všechno Janey a Jim znají, ale toto léto má být v něčem přece jen úplně jiné. Dospívající Janey si čím dál zřetelněji uvědomuje, že manželství jejích rodičů se nezadržitelně rozpadá. Znuděná matka má pocit prázdnoty. Otec bezmocně pozoruje, jak flirtuje s jinými muži. Hlavním objektem ženina zájmu je fotograf Cady. Kate však není sama, koho Cady přitahuje - Lolitka-Janey je mu v patách na každém kroku... Déšť jedinečným způsobem zachycuje prchavé chvilky jednoho horkého léta, na jehož konci čeká dospívající dívku hrůzné poznání, že se její bezstarostný život může nenávratně změnit během pouhého okamžiku. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (61)
Léta sedmdesátá.. léto nezadržitelně plyne, stejně jako vrtkavé manželství Kate a Eda nezadržitelně spěje do záhuby. Narušené mezilidské vztahy jsou tak v kontrastu s vyrovnanou, poetickou, novozélandskou přírodou. Režijní debut Christiny Jeffs je obyčejně upřímnou výpovědí dospívající Lolitky, která za doprovodu jemných klavírních tónů zatouží po zakázaném ovoci, stejně jako její, alkoholem neustále posilněná, matka. Pochvalu zaslouží herecké výkony (dětských rolích nevyjímaje - kouzelný benjaminek Jim). Resumé: meditativní a skvostná kamera, přímočarý děj, mírně vykalkulovaný závěr - sečteno, podtrženo 65%. ()
Lákadlem byl tady pro mě Marton Csokas, který mě zaujmul v Ústavu. Zase jedna z rolí pro něho jako stvořená. Magnet na ženskou představivost. Na první pohled idylická rodina, manžel, manželka, dcera, syn. Na druhý pohled manžel-ťuňťa, manželka-nadržená, ale na někoho jiného a děti? Těch mi tady bylo upřímně líto. A všechno mi to přišlo takový nedotažený, zkrátka čekala jsem víc. ()
Nie je ľahké natočiť nezávislý film, ktorý by sa presadil na medzinárodnom trhu. Je to vlastne ešte ťažšie, ako preraziť s blockbusterom, ktorých je tiež neúrekom. Musíte zaujať dobrým scenárom, lenže tých je tiež na každom filmovom festivale mnoho, ale hlavne inakosťou. Prostredie Nového Zélandu síce zapadá mentalitou ľudí do našeho sveta, príroda a ten pocit, že je to niekde ďaleko robia tieto filmy a aj Dážď exotickými. Preto uspel. ()
Celou dobu je to intimní, lyricky snímaný film téměř bez děje, s příjemnými hereckými výkony. Někde mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Ale ten konec je docela intenzivní, přináší sebou nosnou myšlenku. Nejde o nic světoborného, když by se měla střízlivě převyprávět, je to skoro moralita, ale díky nezúčasněnému a přitom citlivému pohledu to má něco do sebe. ()
No, na konci som bol pomerne rád, že už to môžem vypnúť. Nič proti drámam, ale tento film išiel dosť mimo mňa. Ochlastaní rodičia, retro kdesi do 60-70-tych rokov, matka alkoholička a otravná dcéra v puberte. Samotná tragédia je odhadnuteľná veľmi skoro, takže prekvápko sa nekoná. Herecké výkony určite nie sú zlé, ale to veľmi nestačí. ()
Galerie (3)
Photo © Fireworks Pictures
Zajímavosti (1)
-
Natáčení probíhalo na novozélandském Severním ostrově, na poloostrově Mahurangi a v okolí Scandrett Regional Park. Původní knižní předloha se odehrávala na březích jezera Taupo.
(mnx)
Reklama