Westworld

Je příliš snadné odsoudit Westworld kvůli zjevné režijní nezkušenosti Michaela Crichtona. Ano, mnohé scény jsou nesmyslně zdlouhavé, nedaří se mu efektivně provázat paralelní děje z westernového, renesančního a starořímského světa a iluze autenticity těchto umělých světů každou chvíli zakopne o nějaký formální nedostatek... Jsou to důvody, proč nejdu nad tři hvězdičky. Ale někde vespod té vnější neohrabanosti se možná skrývá cosi zajímavějšího, než jsou triky nebo přestřelky. Westworld se dá chápat i jako komentář k zániku žánrů Starého Hollywoodu a vyjádření stesku po jejich půvabné přímočarosti. Po tom, co představitelé Nového Hollywoodu odsoudili jako šablony a překonaná klišé, než se k nim o dekádu či dvě později všichni pokorně vrátili. Hrdinové filmu se jedou povyrazit právě tímto způsobem, protože paralelní realita filmových westernů, se všemi typizovanými budovami, krajinou a jasně definovanou hierarchií obyvatel, shodnou v každém filmu tohoto žánru, jim připadá důvěrně známá a bezpečná. Jako schéma, do něhož snadno zapadnou a budou se v něm cítit dobře, protože má svá pravidla, protože se jim zdá srozumitelnější a ovladatelnější, než je reálný svět a potažmo rozervaný Nový Hollywood. Takže tito živí lidé - návštěvníci - se paradoxně chovají jako roboti. Vyfasovaný klobouk s plíšky a pončo přimějí Jamese Brolina se sebevědomou samozřejmostí přijmout roli Clinta Eastwooda, obstarožní manželský pár oživuje svůj vyčerpaný vztah obřadně rytířskými námluvami, jaké zná z idealizovaných romanticko-historických filmů. Ale tak jako se vyčerpaly tradiční filmové žánry nebo jejich hvězdy, podléhají opotřebení i roboti a nastane zmatek. Kdo ví, možná to tak Michael Crichton nemyslel; ani nevím, zda svůj román nenapsal ještě v dobách, kdy filmům kralovali Cary Grant a spol. a jejich budoucí vrahové si teprve brousili nože. Ale je to přinejmenším jeden z možných výkladů. 60% (06.01.2011)

Nezměrný potenciál spláchnutý do hajzlu bezkrevnou režií, které chybí jasná vize (celý ten svět budoucnosti je představen strašně lajdácky a zkratkovitě), cit pro atmosféru a výraznější řemeslná zručnost. První hodina je kvůli všemu zmíněnému rozvleklá nuda bez náboje. Poslední třetina už sice jakž takž zábavná je, ovšem žádných velkých zázraků se divák nedočká ani v ní. Doufám, že výpravný a hvězdně obsazený stejnojmenný seriál od HBO bude jinačí kafe... 50 % (17.09.2016)

HE'S AFTER ME! THEN YOU'VE GOT NO CHANCE!! Ten film byl tak zvláštně divnej, ale při tom skvělej. Dobrej úvod, kde všechno vypadá, že 1000 dolarů za den na osobu je dovolená snů. Můžeš zabíjet "lidi" a klátit místní robo-běhny a všechno je to prostě fun. Jenže chyby programů a robotů rostou a film si tím buduje takovou katastrofickou atmosféru, která je téměř hmatatelná, jako například poprsí robo-šlápek. Vše se umocňuje první katastrofou, kde chřestýš poraní hosta a Daphne nechce dát králi. No, závěr, kde Yul "killing machine" Brynner stojí před oběma hlavními protagonisty a odsekne jen DRAW je fenomenální. Od tam až do konce je film napínavej a ve středisku dosahuje dokonce hororové atmosféry. Neuvěřitelně dobře zpracované. Třeba to jak reaguje na louče. Výborný. (12.09.2018)

Tu je zreteľný Crichtonov typický rukopis. Tvorca technických thrillerov, ktorý tak rád kĺbi tému "zhmotnené sny za hranicou sci-fi verzus ľudský faktor", teda čoho by sme boli schopní, no nie sme na to pripravení, sa tu začal pohrávať s myšlienkou akéhosi zábavného parku, ktorú tak spopularizoval a dotiahol do monštróznych rozmerov v preslávenom Jurskom parku, a pre svoju víziu zábavného dobrodružného sci-fi s jasným vyššie zmieňovaným posolstvom sa mu podarilo získať slušné herecké osdenstvo. Lebo predstava, že by ma mal prenasledovať a naháňať android s tak chladným a mrazivým pohľadom, aký mu prepožičal Yul Brynner, je naozaj skľučujúca pri každom pomyslení na tento film. (16.02.2007)

║Rozpočet $1,25milióna║Tržby USA $10,000,000║Tržby Celosvetovo $10,000,000║ Skvelý námet použitý v povrchnej réžii bez iskry. Michael Crichton mal asi vždy ostať len u písania a nie sa pokúšať preraziť ako režisér. Trestuhodne málo priestoru dostáva démonický "robot" Yul Brynner, ten mohol v konečnom výsledku viac vystužiť dej a nie byť prevažne nasadení len v poslednej tretine kde sa len uteká, uteká a uteká, až som pri tom zadriemal. Ústredné postavy hrané Richardom Benjaminom a Jamesom Brolinom sú ploche a pre dej skoro bezvýznamné, skôr zaujmú aké strasti prežívajú technici od robotov v laboratóriách. Toto by fakt chcelo poriadny remake od zručnejšieho režiséra. /55%/ (09.02.2010)