Godzilla: Final Wars

Zaslúžená odmena pre všetkých, ktorí vydržali pozerať tých 27(+1) dielov. Esencia toho, čo je Godzilla, tu je zjavnejšia ako vo všetkých post-Toho epizódach. Príbeh je síce ikstou variáciou na klasické mimozemské príbehy, no je dostatočne inovovaný a napínavý, takže ani zďaleka nenudí. A konečne je Godzilla hrdina! Navyše comeback kráľa monštier je bohovsky načasovaný až do polovice filmu. Čo by som vytkol, tak určite prepálenú minutáž (aspoň 15-20 minút by sa dalo vystrihnúť), až príliš zbesilý vizuál a priveľa scén s ľuďmi v záverečnej polhodinke. Špeciálne oceňujem megauberdrsňáka Dona Fryea, čoby japonskú víziu amerického akčného hrdinu. Ten chlapík by si zaslúžil vlastný spin-off! (01.06.2014)

Režisér Kitamura nebol podľa svojich vyjadrení spokojný s ´´godzillovkami´´ z rokov 80. a 90. a tak sa podujal na réžiu niečoho, čo malo dať sérii nádych rokov 70tych, čiže obdobia, podľa neho určujúceho ´´kaiju´´ žáner ako nielen obyčajný ´´monster movie´´´, ale aj ako sebareflexiu tej doby a jej problémov. Paradoxne sa ale najviac odchýlil od snímkov, ktoré tak miloval a nasadil smer, ktorým sa naozaj nedalo ísť ďalej ( je to najmenej navštevovaný snímok zo série od roku 1975 ). Polievočka od psíka a mačičky je oproti tomuto delikatesa. Scenáristicky je to odporný blábol, kde sa monštrá nevysvetliteľne objavujú, ako to pisálka napadlo, nemajú pre dej príliš význam a tým pádom divák čumí a diví sa. A to nehovorím o sekvenciách, kde sa ocitáme skôr v nejakom live-action anime ( resp. v tej dobe populárnom MATRIX RELOADED, REVOLUTIONS ). A vsunúť tu aj Ishiro Hondov kultový spektákel YOSEI GORASU, bolo skôr na škodu veci. Zrejme nejaký ( trojhodinový ) extended cut by to určite vylepšil. Najslabší snímok z celej japonsko - americkej série. (15.02.2017)

Třeskutý guláš, jehož zřejmě jediným cílem bylo přivést co nejvíce monster a pořádně jim provětrat faldy potom, co si zařádila po celém světě (chlouba Paříže, opera v Sydney nebo sopečný ostrov představují jen zlomky z jejich běsnění). Nechybí mutanti, vetřelci z oblíbené planety X a samozřejmě Godzilla, která má sice hokej v tom, proti komu vlastně bojuje, ale nakonec vše tak nějak dobře dopadne. Ocenil jsem kombinaci počítačových (nijak úžasných) a mechanických efektů. Latexová monstra a papundeklové mrakodrapy byly skvělou volbou. Výborná kamera dokáže i z mála vytlouci slušný vizuál a souboj Godzilly a Kaisera Ghidoraha je pověstnou třešničkou na pěkně splácaném a načančaném dortu. Pokud je divák fanoušek kaiju, nehledá logiku a mozkovou činnost sníží na minimum, musí si prostě tuhle vybíjenou užít na plné koule, nelze jinak. O šlapacím soundtracku snad ani nemluvě.... (11.06.2019)

Vhoďte do rozžhaveného kotlíku známé japonské monster filmy s gumovými panďuláky, kníratou obdobu Jesse Ventury, buldočka a pořádně promíchejte se směsí z Hvězdných válek, Dne nezávislosti, Returnera, Versus, Matrixe, a navrch dochuťte vizuálními kejklemi šéfkuchaře Kitamury. Vznikne vám z toho na pohled lákavý a také docela hutný pokrm nestálé chuti, kterého se někteří pořádně přejedí a jiným dá práci ho zkonzumovat, ale poslední sousto budou přežvykovat vrcholně spokojeni... Stejně jako u předchozích Godzill jsou vidět rozpočtové limity na podobě příšer a demolici členitého terénu. Jelikož tvůrci naházeli do guláše řadu známých potvor, které řádí v několika světových metropolích, je to poměrně dost vidět. Ale vem to rohatej, když ono je to tak zábavné a jinak profesionálně natočené. Jenže šéfkuchtík má sice cit pro vizuální žranici, ale akcí neoplývající scény vaří s přemírou vody. Pohříchu v prvních dvou třetinách naše chuťové kanálky zahlcuje natahovaná a různé klasiky vykrádající sci-fi, a pak teprve přijde očekávaná chuťová exploze v podobě destruktivních soubojů mezi giganty. Pramáti všech obřích potvor, Godzilla, ve finálním mači nedostane nic zadarmo. Divák také ne. 7/10 (16.04.2007)

Inteligentne dementné. Kitamura absorbuje všetky symptómy blockbusterového pátosu a narastajúcej hovädnosti godzillej série a nafukuje ich do neznesiteľných rozmerov. Drsňácke hlášky, strojený heroizmus, maskulinita, armáda, explózie, digitálna animácia aj oldschoolové "bábky" (zápasy digitál vs. poctivá hand made sú čerešničkou na torte - najmä s prihladnutím k tomu, že počas každého zápasu je jedno monštrum chvíľu digitálne animované, chvíľku bábkové), žánrové klišé sú tu dovedené do až nepozerateľne prehnaných, obrovských rozmerov. Steroidová karikatúra vyžívajúca sa vo vlastnej inscenovanej debilite, monštruózne idiotský monster film stavajúci schopnosť vytvárania "zámerne zlého" do nových, naozaj VEĽMI hedonistických výšin. ____ A čo je najvtipnejšie? Že to nie je len výsmech. Je to premyslene nahodilá ironická pocta všetkému vysmiatemu. V takmer nekonzumovateľnej dávke. Divácky masochizmus s hroooomadou skutočného potešenia. (24.04.2016)