Keulraesik

Kwak podáva ďalší s podmanivých príbehov o láske. Príbehov takých silných, jednoduchých a úprimných, že je na ne jednoducho radosť pozerať. Obidve pararely príbehu sú krásne vykonštruované a majú špecifickú atmosféru, ktorá je krásne dotvorená charaktermi, ktoré sú nezabudnuteľné. Celý film je vlastne postavený na jednej jedinej emócií a tú tvorí láska. Kwak nám ukazuje ale lásku ako čistú povznášajúcu emóciu, ktorá povznáša súkolie romantiky do najväčších výšin a ktorá si vystačí bez fyzického prejavu, a aj napriek tomu vidíte v pohľadoch hlavných hrdinov ten najúprimnejší cit vôbec. Skvele dotvorená hudba, hlavne manfred mann. Samozrejme tu nechýbajú dramaticky vyhrotené situácie ale aj nevtieravý humor. Jednoducho skvelý nástupca My sassy girl, ktorý je iný, výnimočný, svojský, pričom rozpráva o úplne istej veci. Klobúk dolu. teším na ďalší film. ospravedlnujem sa za toľko krásne. Keď ono je to také pekné:) (18.10.2009)

Nalomený osud je tradičním podpůrným tématem současné (notně sladkobolně založené) Korejské kinematografie. Evropskému divákovi by se zdálo, že ty vizuální nádhery musí až splývat, ale to nezná asiaty. Ti opravdu nejsou jako my... Classic to je překrásný příběh umocněný zatraceně emocionální hudbou v obrazech, z nichž by si každý do svého pokoje nějaký vybral. Herci se drží i u poněkud přemotivovaných dialogů, ale nejkrásnější na tom všem je čistota. Ten film je tak průzračně čistý a nezkažený, že budete na konci ve velkém opojení a nebudete věřit. Krása ještě existuje. Ano, tenhle komentář je kýč a Classic taky, ale nádherný kýč.... (02.03.2008)

Jae-young Kwak si mezi nevšední My Sassy Girl a dechberoucím Windstruckem střihl rutinu. Lepší shrnutí by člověk hledal jen těžko. Stejně těžko, jako já teď hledám slova, kterými bych popsal své zklamání. The Classic není špatný film, jen ho dříve jmenované dva snímky přehrávají ne celé čáře. Působí přesně tak, jak by působil jihokorejský remake kteréhokoli hollywoodského romantického filmu. Nenabízí osobitý styl vyprávění, ani to zcela odlišné vidění světa, které je pro korejský film typické. Dokonce ani hudba není tak fixní a jedinečnou součástí filmu, jako tomu u filmů Jae-younga Kwaka bývá obvyklé. Každý má ale právo na dovolenou, takže já mu to promíjím a těším se na další příběhy. [červen 2007] (29.06.2007)

Kórejský film Klasika by sme mohli skutočne mať za takú kórejskú klasiku. Tradične kvalitné spracovanie, pre kórejskú kinematografiu typické prelínanie žánrov romantika, komédia, dráma, navyše vojnová pasáž, ktorú som vôbec nečakal to z môjho pohľadu ešte vylepšila. Práve ona zamieša osudy hrdinov a príbehom celkovo. Krásny príbeh o láske a priateľstve sprevádza krásna hudba. O kvalite hudby v kórejských filmoch by sa dalo písať veľa , ale už to beriem ako samozrejmosť. Záverečné rozuzlenie by sa dalo nazvať priveľkou náhodou, ale beriem to ako film. A ten sa vydaril. 80%. (12.04.2014)

Razantní tah na diváckou sentimentální i emotivní stránku a to nestydatě okatým způsobem. Emocionální znásilňování diváka je přítomno skoro celou stopaž snímku. Velmi neefektivní jsou smyčky mezi prvním a druhým příběhem, působí to celé strašně okatě/prvoplánově. Naproti tomu, jsou i scény, které skutečně dojímají a hezky sednou, což mají na svědomí výborní herci a citlivá Kwakova režisérská schopnost (viz. My Sassy girl). Celkově spokojen, ale přiznám, že jsem čekal něco více, než jenom krásně zabalené cukrátko těch nejsladších chutí. (27.09.2006)