Mláďata

Nějak nechápu jak tohle mohlo přivodit skoro až trauma několika uživatelům, protože mi to přišlo takřka bez hororový atmosféry, jen pár průměrných lekaček a že bych z těch malejch "dětí" měl strach to se teda taky říct nedá, krom toho ty psycho sezení mě dost nudily. Jediný co tak trochu boduje je hudba Howarda Shore a jak už to tak u těhle starejch hororů je, tak i konec se poved, tam mi konečně předved asi 10ti minutovou parádní hororovou scénu a musim říct, že sem si jí s chutí užil, ale to co bylo předtim si tu chválu fakt nezaslouží, hrůza z toho fakt jde jen minimální, drsný to je jen tak zlehka a realný to neni vůbec. Trošku mi přijde, že sem asi viděl jinej film než ostatní, protože jak to tady tak čtu, tak tady je samá chvála na něco co film vůbec nenabízí. (18.01.2008)

Třetí hvězda je hlavně za konec, ten byl totiž konečně správně zvrácený, onen způsob množení, čuchání matky k právě se prezentujícímu výsledku svého tělesného snažení, spousta roztomilých zlých trpaslíků, kteří velmi krásně přijímají kulky...do té doby to ale byla víceméně vata čas od času oživená nějakou tou vraždící akcí, které měly sami o sobě zajímavou atmosféru (řekl bych asi hlavně kvůli červené bundě), ale vtipnější by bylo, kdyby ony používané tupé vražedné nástroje měly více křupavý efekt a divák by pak měl šanci osvěžit si znalosti lidské nervové soustavy. I když na mě film jako celek působí průměrně, jsem rád, že je cítit, jak se David po malých krůčcích zlepšoval po té řemeslné stránce, jeho starším filmům Shivers a Rabid jsem nedokázal uvěřit, vůbec je přijmout, nikoliv po obsahové stránce, tady už to ale celkem šlo. (03.03.2009)

Dost dětinský hororový námět o zmutovaných trpaslících schopných zavraždit svou oběť takřka čímkoli povýšil Cronenberg intenzivním psychologickým nátlakem a chytře vypointovaným scénářem až do ceněného žánrového nadprůměru let sedmdesátých. Bohužel, jakkoli se na to i po letech dobře kouká a tajemná postava impozantního Olivera Reeda (proč ten chlapík neprorazil do světa velkofilmů?!) dokonale propojuje násilnou, typicky Cronenbergovskou rovinu s komorní konverzační deptárnou, nelze už dnes z příběhu setřít prach zastaralosti a neignorovat skutečnost, že malé děti s ptačím pyskem zkrátka nejsou děsivé a nenaplňují divácký prožitek ani zdaleka tak, jak by si Cronenbergem, Shorem a herci budovaná tísnivá atmosféra zasloužila... 70% (22.07.2016)

Tak zde mě opravdu asi nejvíce dostala depresivní atmosféra a psychologická stránka filmu. Přiznám se však, že jsem očekával ještě něco navíc. Některé scény se můžou opírat o silné momenty, ale našel jsem zde i určité slabší místa, kdy mě děj zas až tolik nebavil. Určitě mě však zaujal nápad s malými vrahy, kteří se s ničím a nikým nesrali. Trochu jsem ovšem nepobral tvůrcův nápad „jejich vzniku“, který mi přišel docela „divný“. Hudební doprovod Howarda Shorea byl opravdu skvělý. (14.08.2011)

Po dvou předchozích kultovních peckách (Shivers a Rabid) přichází Cronenberg mnohem "uhlazenější, přímočařejší a jasnější" i pro běžného diváka. Film není ani tak horrorem, jako spíš thrillerem. Celý film se v podstatě nic moc neděje, jen zjišťujuje ... divák sice sleduje asi tři vraždy, ale ty jsou víceméně nepovedené, jednoduše zpracované a nijak zvlášť odpudivé. Závěrečná scéna na půdě je již vyloženě horrorová a představení manželky hlavního hrdiny v celé její "kráse" na svoji dobu jistě řádně nechutná. Každopádně se jedná o jeden z mála Cronenbergových filmů, který mne sice nenudil, ale jeho rozměr a přímočarost jsou natolik jasné, že předchozím kultům nesahá ani po paty. Zábavné to taky nijak výrazně není, ale jak říkám, takový průměr. Klasicky špičkově zahraný a technicky ztvárněný, dobrá kamera atd. Od Cronenberga jsem zvyklý na mnohem "těžší vály", tohle bylo jen takové "pohlazení" ... (15.09.2008)