Úsměv Mony Lisy

V dnešní době, kdy si Julia Roberts může vybírat z hromad scénářů je dost překvapující, že ji do oka padl zrovna tento nevypracovaný a z diváckého pohledu hodně průhledný kousek. Julia působí hodně utlumeným dojmem a jen těžko lze říci zda je viníkem „černobílý“ scénář bez šťavnatých dialogů, nebo samotná Julia. Hereckým podáním mě daleko více dostala Kirsten Dunst, ta své postavě dala alespoň působivou prokreslenost a charakter. Úsměv Mony Lisy hodně balancuje mezi dvou a tří hvězdičkovém hodnocení, když ale uvážím klidnou a příjemnou kameru zachycující takřka dokonalou atmosféru padesátých let společně s neodbytou výpravou, tak si tři hvězdy určitě zaslouží. (04.08.2004)

Julia Roberts, Julia Stiles, Maggie Gyllenhaal, Kirsten Dunst - hvězdy září, i když film nedávají v září. Ano, film plný krásných, mladých, talentovaných hereček. Líbilo se mi to, ani nedokážu popsat čím vším (nejsem spisovatel, abych tu psala román). Každopádně film, co stojí vždy za zhlédnutí. Pobaví, pohladí po duši, donutí k zamyšlení.. (10.04.2011)

Docela zábava u tohoto filmu sledovat počty hvězdiček a komentáře, jaké mu přisuzuje ženská, anebo mužská část diváků. Dnes již jednoduše není doba, kdy je žena v mládí připravována pouze na to, býti oddanou manželkou a matkou. Samozřejmě, touha po pořádným chlapovi či mateřský cit nikdy nezmizí, ale není to již "pouze". (Pokud nastane ten správný okamžik a setkají se TI DVA, poznají to zpravidla na první pohled, a vzdělání, rozhled a znalosti nemusí být problém, dokonce zkušenosti a vědomí si sama sebe jim naopak mohou pomoci překonat skutečné životní zkoušky.) Málokterá má na čele vytetováno: "Budu Ti do smrti vařit stejně dobře jako Tvá matka, budu Ti po vůli a nikdy po Tobě nebudu nic chtít". To snad již ani v žádné zapadlé horské vísce nefunguje. Jojo, je jiná doba, kde každý má nárok na tolik prostoru, kolik chce a kolik si vybojuje. Takže zpět od cejchování druhého pohlaví k značkování filmů. (11.10.2005)

Nepotěšilo mě to, nepotěšilo. Námětově i obsazením to mělo navíc než na vybledlý barvotisk padesátých let, kde jedno klišé přebíjí druhé. Ono se dá pracovat i se stokrát provařeným námětem, když to člověk umí, jak dokazuje zde již mnohokrát zmiňovaná Společnost mrtvých básníků. Její obdobou v sukni by Úsměv rád byl, ale scénáristicky ani herecky na to prostě nemá a Julia Roberts není Robin Williams, zvláště když ji její mladší kolegyně zastiňují jak šarmem, tak hereckými vlohami. Tudíž se místo revoluce dočkáme rozpačitého pokašlávání. (01.07.2007)

3 a pol *. Zaujímavé a zároveň obyčajné. Príjemné. Čím? Zaujímavé kombináciou 50-te roky, postavenie žien v tej dobe, umenie, škola. Obyčajné príbehom, kedy sa zo zatracovaného stane hviezda, občasnými obohratými rečami o umení, hľadaním "vlastnej cesty životom".. Ale asi potrebujeme časť klišé aby sme film prijali, pozerali, mali radi charaktery, takže tiež príjemné. Je zaujímavé sledovať z povzdálí probém, pred akým stáli vtedy dievčatá, navracať sa do 50-tych rokov. __Čo sa mi ešte páčilo - zopár pôsobivých záberov, super kľúčová scéna 1. hodiny, občasný šarm Dominica Westa a fajn babinec známych herečiek... (03.07.2010)