Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1953 přijede Katherine Watsonová učit umění na dívčí univerzitu Wellesley. Jako mladá učitelka je šokovaná realitou této prestižní školy, její zkostnatělostí, upjatou morálkou a zastaralými názory. Pro dívky není určeno samostatné myšlení, protože jim poví učebnice, co si mají myslet a dokonce i jaké umění se jim má líbit. Ale co je horší, většina vyučujících i samotné studentky pokládají za nejvyšší životní metu svatbu. Po svatbě se stanou hospodyňkami, budou pečovat o domácnost, připravovat manželovi jídlo, a veškeré vzdělání, kterého dosáhly, je jim pak zcela k ničemu. Katherine má pocit, že dívky na universitě jen zabíjí čas, než se stanou profesionálními manželkami. Nechtějí se svým vzděláním něčeho dosáhnout, nechtějí pracovat, nechtějí dál studovat a budovat si kariéru. Protože žena, která se brzy nevdá, ta je neúspěšná, prohrála, žádná si přeci nepřeje nic jiného… nebo snad ano? A tak začne mladá učitelka studentkám ukazovat, že ne každému se líbí to samé umění, že každý může mít jiný názor i jiné životní cíle. Její počínání popouzí mladou studentku Betty. Ta je ukázkou dokonalé ženy, brojí proti antikoncepci, jejím jediným životním snem je manželství a dům, ve kterém je pračka a sušička. V posledním ročníku studia se provdala a její manželství není šťastné, jenže to si ona nechce přiznat. Jen o to víc poukazuje na nevhodné chování ostatních studentek, školní zdravotnice i učitelek. Zdá se, že když není šťastná Betty, nepřeje štěstí ani druhým. Protože Betty musí být šťastná, dosáhla přeci všeho, co kdy chtěla, má krásný dům, úspěšného muže, i tu pračku se sušičkou. Musí se jen usmívat a dobře reprezentovat ideál ženství. Jako Mona Lisa, vypadá šťastná, protože se usmívá. Znamená ale úsměv vždy štěstí? (TV Prima)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (221)

Aleee89 

všechny recenze uživatele

Tenhle film se mi náhodou líbil. Mám ráda Julii - hrála dobře, takže první plus. Potom i prostředí a téma mi sedlo do noty, protože dějiny umění patří mezi mé nejoblíbenější předměty. No a navíc film hezky ukazuje, jaké těžké má žena postavení ve společnosti, navíc pokud má tak odlišné a moderní názory... ()

castor 

všechny recenze uživatele

Všestranná herecká ikona Julia Roberts, obklopená talentovanou omladinou (u mě vede Maggie Gyllenhaal a její požitkářka Giselle) tu učí navzdory zavedeným tradicím mladé naivní dívky rozhodovat se samostatně, nebýt jen dokonalou manželkou, nýbrž sama sebou a smýšlet podle svého uvážení. Nejen jak praví knihy. Coby nová a nutno podotknout svobodomyslná profesorka dějin umění Katherine přichází na konzervativní univerzitu, kde se výkvět ženské inteligence učí přes růžové brýle tomu, jak to dneska nejen ve zmiňovaném manželství funguje. Jsme na počátku upjatých padesátých let a prosadit svou bude ještě hodně těžký oříšek. Nebo vlastně ne? Scénáristé totiž z látky, která neví, čím chce být, udělaly relativně jednoznačnou záležitost – tudíž dívky budou profesorku milovat, pánové kolem obletovat, vše se nakonec urovná atp. Dramatické momenty střídají ty rozverné, každopádně je nutné uznat, že se idylické výjevy scénáristům povedly. I režie není špatná. Nejednou proklepnutý Brit Mike Newell ví, kde je třeba přitlačit na pilu, jakou hudbou (ta je ostatně výborná) obalit solidně napsané dialogy. Prostě všechno jede v osvědčených kolejích, postavy jsou vymezené na jednorozměrné typy, leccos se jen naťukne nebo povrchně přejede a šup k něčemu veselejšímu. Ostatně i u stěžejního výtvarného umění se tu udělá jen takový naivní přelet a jede se dál.. proč ne, někomu to tak vyhovuje a i já si zpříjemnil necelé dvě hodinky. ()

Reklama

flanker.27 odpad!

všechny recenze uživatele

Varování: Tento komentář je genderově nevyvážený a může vyvolat u části populace nepříjemné pocity. Úsměv Julie Roberts není ani trochu záhadný, aby sváděl k rozličným výkladům. Již teď jsem celý žhavý na její cestu do Evropy, kde bude tato žena s velkým Ž bourat hradby, aby je nahradila (svými) myšlenkami. Na feministických filmech mě fascinuje ta logika, kdy se žádá respektovat ženu jaká chce být, zatímco jen se chlap trochu liší od ideálu, "už se odcizujeme." Stálé kvákání o respektu, aniž by samy nějaký byly schopné dát. Tragédie. "Role, pro kterou jsou ženy zrozeny." Možná jim to ještě nikdo nevysvětlil, ale my chlapi za ně opravdu rodit nebudeme. Nazdar. ()

starbrejkr 

všechny recenze uživatele

Největší problém filmu je, jak strašlivě odtažitě je prakticky celou dobu natočený. Následkem toho jsem zažíval místy tak strašnou nudu, jako už dlouho u filmu ne. Hlavní myšlenka filmu je samozřejmě výborná, ale na plátně už tolikrát zpracovaná, že se to musí udělat hodně neotřele, aby to ještě někoho vzalo (v tomto směru můžu jen doporučit film Kinsey s Liamem Neesonem). Julia Roberts sice hraje dobře a taktéž některé slečny, ale děj je propleten tolika zbytečnými a očekávanými scénami, že to zabíjí veškerá pozitiva. Opravdu mě zaujaly jen chvíle, kdy proti sobě Julia a Kirsten Dunst stály jako sokyně, v tu dobu měl film jen šmrnc. Na konci po předešlé odtažitosti chce být snímek najednou zase friendly, ale působí to opět strašně ohraně.....Usmolené dvě hvězdy a poměrně výrazné zklamání ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Moralita s lehce předvídatelným dějem. Julia Roberts je milá, Kirsten Dunst je naprostá slepice, Julia Stiles neví, který z těchto dvou směrů následovat a Maggie Gyllenhaal to má všechno sympaticky na háku. Všechny hrají dobře, ale stejně je výsledek přinejlepším průměrný a nevím, za co bych mu mohl dát třetí hvězdičku. ()

Galerie (62)

Zajímavosti (6)

  • Během taneční scény hraje harvardská kapela písničku "Istanbul" - je to opravdová harvardská skupina, která si říká "Din and Tonics". (HappySmile)
  • Scény v posluchárně se točily na kolumbijské univerzitě, jejíž přednášková síň slouží už 50 let k natáčení filmů. (HappySmile)
  • Kirsten Dunst, která je normálně blondýna, si kvůli filmu přebarvila vlasy na hnědo. Naopak normálně hnědovlasá Julia Roberts se přebarvila na blond. (HappySmile)

Reklama

Reklama