Režie:
Mike NewellKamera:
Anastas N. MichosHudba:
Rachel PortmanHrají:
Julia Roberts, Kirsten Dunst, Julia Stiles, Maggie Gyllenhaal, Juliet Stevenson, Dominic West, Ginnifer Goodwin, Topher Grace, John Slattery (více)VOD (4)
Obsahy(1)
V roce 1953 přijede Katherine Watsonová učit umění na dívčí univerzitu Wellesley. Jako mladá učitelka je šokovaná realitou této prestižní školy, její zkostnatělostí, upjatou morálkou a zastaralými názory. Pro dívky není určeno samostatné myšlení, protože jim poví učebnice, co si mají myslet a dokonce i jaké umění se jim má líbit. Ale co je horší, většina vyučujících i samotné studentky pokládají za nejvyšší životní metu svatbu. Po svatbě se stanou hospodyňkami, budou pečovat o domácnost, připravovat manželovi jídlo, a veškeré vzdělání, kterého dosáhly, je jim pak zcela k ničemu. Katherine má pocit, že dívky na universitě jen zabíjí čas, než se stanou profesionálními manželkami. Nechtějí se svým vzděláním něčeho dosáhnout, nechtějí pracovat, nechtějí dál studovat a budovat si kariéru. Protože žena, která se brzy nevdá, ta je neúspěšná, prohrála, žádná si přeci nepřeje nic jiného… nebo snad ano? A tak začne mladá učitelka studentkám ukazovat, že ne každému se líbí to samé umění, že každý může mít jiný názor i jiné životní cíle. Její počínání popouzí mladou studentku Betty. Ta je ukázkou dokonalé ženy, brojí proti antikoncepci, jejím jediným životním snem je manželství a dům, ve kterém je pračka a sušička. V posledním ročníku studia se provdala a její manželství není šťastné, jenže to si ona nechce přiznat. Jen o to víc poukazuje na nevhodné chování ostatních studentek, školní zdravotnice i učitelek. Zdá se, že když není šťastná Betty, nepřeje štěstí ani druhým. Protože Betty musí být šťastná, dosáhla přeci všeho, co kdy chtěla, má krásný dům, úspěšného muže, i tu pračku se sušičkou. Musí se jen usmívat a dobře reprezentovat ideál ženství. Jako Mona Lisa, vypadá šťastná, protože se usmívá. Znamená ale úsměv vždy štěstí? (TV Prima)
(více)Videa (1)
Recenze (221)
Docela zábava u tohoto filmu sledovat počty hvězdiček a komentáře, jaké mu přisuzuje ženská, anebo mužská část diváků. Dnes již jednoduše není doba, kdy je žena v mládí připravována pouze na to, býti oddanou manželkou a matkou. Samozřejmě, touha po pořádným chlapovi či mateřský cit nikdy nezmizí, ale není to již "pouze". (Pokud nastane ten správný okamžik a setkají se TI DVA, poznají to zpravidla na první pohled, a vzdělání, rozhled a znalosti nemusí být problém, dokonce zkušenosti a vědomí si sama sebe jim naopak mohou pomoci překonat skutečné životní zkoušky.) Málokterá má na čele vytetováno: "Budu Ti do smrti vařit stejně dobře jako Tvá matka, budu Ti po vůli a nikdy po Tobě nebudu nic chtít". To snad již ani v žádné zapadlé horské vísce nefunguje. Jojo, je jiná doba, kde každý má nárok na tolik prostoru, kolik chce a kolik si vybojuje. Takže zpět od cejchování druhého pohlaví k značkování filmů. ()
Možnože film vystihuje postavenie žien v niektorých častiach Ameriky v 50-tych rokoch a mohol by to byť aj celkom vydarený film, ale... Scenáristovi sa ponúkalo viacero dejových rovín. Okrem správania a postavenia, žien, konzervativizmu a miernej rebélii je tu aj nová učiteľka, ktorá dostane zabrať a vytŕča z davu. Vznikol však len pomerne nudný a nevýrazný film. ()
Já nevím, cože to všem na tomto filmu vadí? Podle mne jasný nadprůměr. Dobrá kamera, zvládnutá režie, skvělí herci, trocha romantiky, školské prostředí a v něm příběh daný dobrým scénářem. Že bych možná byl radši, kdyby nás naše ženušky obletovaly, a film prosazuje opak? Já bych byl asi radši, ale nevím jestli by se ženské v dnešní době vůbec chtěly nechat svázat do takového chomoutu. Film prostě vypravuje o jakémsi historickém uvědomovování a zrovnoprávňování žen v prostředí velmi konzervativní školy, přitom je natočen s citem i s napětím. Mimochodem, Wellesley College patří mezi prestižní university USA, absolvovala ji i Hillary Rodhamová později Clintonová - manželka prezidenta a později prezidentská kandidátka, nebo Madeleine Korbelová Albrightová - exministryně zahraničí USA. To zrovna nejsou ženušky starající se jen o rodinný krb, takže ten scénář nebude tak úplně fiktivní. Trailer: http://www.csfd.cz/film/17805-usmev-mony-lisy-mona-lisa-smile/videa/# ()
Moralita s lehce předvídatelným dějem. Julia Roberts je milá, Kirsten Dunst je naprostá slepice, Julia Stiles neví, který z těchto dvou směrů následovat a Maggie Gyllenhaal to má všechno sympaticky na háku. Všechny hrají dobře, ale stejně je výsledek přinejlepším průměrný a nevím, za co bych mu mohl dát třetí hvězdičku. ()
Sice feministky nemám rád, ale tenhle film ani moc o feminismu není (jak napsala Lucyane, je spíše o hledání sebe sama). Kromě pohodové atmosféry a milého příběhu (ikdyž ne moc orginálního) je největší síla v hereckých výkonech; Julia po celou dobu výborná, Kirsten si velice dobře poradila se zápornou rolí a za příjemné překvapení považuju Maggie Gyllenhaal. Pohodý snímek, který doporučuju třeba na víkendový večer, hodnotím 4*. ()
Galerie (62)
Zajímavosti (6)
- Během scény v bazénu jsou v pozadí vidět dívky, které nacvičují synchronizované plavání. Jsou to členky týmu synchronizovaného plavání z Wheaton College v Massechusetts, které nacvičují sestavu pro sezónu 2002 - 2003. (HappySmile)
- Kirsten Dunst, která je normálně blondýna, si kvůli filmu přebarvila vlasy na hnědo. Naopak normálně hnědovlasá Julia Roberts se přebarvila na blond. (HappySmile)
- Během taneční scény hraje harvardská kapela písničku "Istanbul" - je to opravdová harvardská skupina, která si říká "Din and Tonics". (HappySmile)
Reklama