Crash

Strašná broskvovina. Asi poprvé obsah předčil solidní formu (to zase jo, režisér umí) v negativním slova smyslu. Kdyby mi mohlo být těch znuděných chudáků jen líto, bylo by dobře, ale mě ty jejich sexuchtivé eskapády vyloženě úděsně nudily. Věřím, že se chtěli filmaři vymykat, ale do tak stupidní tématiky bych nešla ani za nic. Když je sex odpudivý, jen něco špatně. Ve filmu padlo slovo psychopatologie. V životě jsem se s tak bizarní úchylkou nesetkala, a dovolím si poznamenat, že si žádný diagnostický termín nezaslouží. Protože psychopatologie zahrnuje vážné psychické nemoci, ne trapné znuděné trotloviny. Už se ani nedivím, proč je tolik dopravních nehod a některé vypadají až neuvěřitelně. Bohužel umírají i nevinní plní chuti do života, na rozdíl od sebedestruktivní nicoty!☻ (14.07.2012)

Nacházet sexuální vzrušení tam, kde mnoho lidí nalézá smrt, to je opravdu myšlenka hodná úchylácké mysli Davida Cronenberga. Kontroverzní film, který se snaží spíše šokovat, než zaujmout (i když šok je také způsob, jak zaujmout). Pár otevřených sexuálních scén a spousta erotična (ale tak nějak zvrhlého). (26.07.2002)

Hlavním tématem filmu je morbidní sex. Nevšední sexuální vzrušení k němuž je potřeba auto a pokud možno, jako předehra, zvuk mačkajících se plechů aut a tříštícího se skla. Jedna havárka a můžete se společně, se stejnou partou „nadšenců“ ukájet nad fotografiemi rozmlácených aut a pouštět si k tomu „porno“ Made in BESIP. Extrémně ujetá záležitost, ovšem s podivně mrazivou a zároveň přitažlivou atmosférou. (23.08.2005)

Crash, to není jen samolibá podivnost, či béčkový pokus o skloubení sexu a utrpení. Crash znamená čtení mezi řádky, jemné zachycování úskočných významů působících na iracionálním - smyslném levelu. Nezáleží ani tolik na tom, na jaké úchylce zde postavy ujíždějí, záleží na tom, jak na ni ujíždějí, jak to prožívají, jak jsou pro svoji výstřední vášeň schopny žít i umírat... Vykreslené charaktery balancují na hranici prapodivnosti a přitom něčeho, co je nám důvěrně známé z prožitků našeho temného já. David Cronenberg dokázal zmapovat odvrácenou stránku lidské sexuality a vytvořit poměrně zajímavý a samozřejmě lehce zvrácený poetický feeling... 8/10 (19.12.2009)

Vcelku normálně se tvářící Cronenberg o absolutně nenormálních lidech. Hrají zde rozhodně herci, kteří nedělají drahoty, pokud jde o svlékání. Deborah Kara Unger se třeba nebojí ukázat prakticky cokoliv. Snímek je prostě taková erotická divnota, která je ale vlastně vcelku zajímavá, narozdíl od spousty jiných Cronenbergových kousků 90. let. "Možná, že příště." 55% (26.07.2024)