Příliš dokonalá podoba

Příliš dokonalá psychárna. Cronenberg je mistr chladné zvrácenosti, bohužel je-li však bez nadsázky aplikována na lidské nitro, vyjde z toho jen vytříbené nic. Prázdný příběh dvojčat s mimozemsky nastaveným způsobem vnímání okolního světa působí sice nadmíru zvráceně. Pro mne ale tato "promyšlená" filmová cvičení, která pouze dávají možnost hercům zahrát si svého "hamleta", nemají příliš velkou hodnotu. Být tam kousek nadhledu, byl bych spokojen, ale takhle oné zmučenosti jen nevěřím, skutečný život je mnohem horší. Dvojka, za jednu jedinou snovou "cronenbergštinu". Viděno během Challenge tour 2015: 30 dnů se světovou kinematografií (26.04.2015)

Zvláštní film, který mě moc neoslovil. Celou dobu jsem čekal, zda se aspoň v závěru nestane něco (ideálně něco šokujícího), co by ospravedlnilo tu předchozí nudu, ale nestalo se tak. Jeremy Irons je zde sice excelentní, ale to je tak vše, zbytek castu (Geneviève Bujold...) mi byl nesympatický a děj mě až na ojedinělé výjimky nebavil. Filmu nelze upřít jistou dramatickou sevřenost a zneklidňující atmosféru, ale osobně mě od Cronenberga bezvýhradně nadchla pouze Moucha - u jeho ostatních filmů jsem jinak umíral nudou, tento nevyjímaje. Český název filmu mi mimochodem přijde stupidní a taky jsem nepochopil, proč měl ten tým na operačním sále na sobě červené, nikoli modré či zelené pláště, jak bývá zvykem. Ovšem ty "gynekologické nástroje na vyšetření mutantních žen" byly naprosto geniální! (06.07.2019)

Jeden z nejlepších Cronenbergů. To, co tu předvádí Jeremy Irons je herecký výkon par excellance. Postupný propad jeho postavy až na samé dno je velmi přesvědčivý. Nemusí vás chytnout hned od začátku, ale postupně vás zahákuje a při smutném (takhle emocionální scéna se u Cronenberga jen tak nevidí) závěru už neodtrhnete oči. 90%. Ti, co jdou ale prvoplánovitě po "úchylnosti", budou asi zklamáni, tohle je opravdu spíše psychologická jízda... (07.01.2008)

Z počiatočného klišé o dvojčatách (jeden roztopašný extrovert, druhý zádumčivý introvert, žena medzi nimi) sa časom vyvinie dusná psychologická dráma s funkčnými prvkami body-hororu a s excelujúcimi dvojčatami Jeremym a Jeremym Ironsom. Niektoré línie sú ale značne nedotiahnuté (celá postava Claire Niveau), ale aj tak ide asi o vo svojej dobe najkomplexnejšieho Cronenberga. (10.07.2015)

Deprimující podívaná. Na bezmála dvouhodinové ploše Cronenberg rozmývá několik možných interpretací hlubokého pouta mezi dvojčaty, která dokonale zahrál Jeremy Irons. Není to poprvé, kdy se tento úžasný herec, kterého jsem si zamiloval v Zefirelliho Nesmrtelné Callasové i v Bertolucciho Svůdné kráse, vydal z celého svého hereckého umění, aby je vše ostatní - nezvládnutý scénář, nevidomá kamera, hluchá hudba a bezradná režie - nechaly doslova shnít. Na rozdíl od příšerné, ornamentálně historizující adaptace Shakespearova Kupce benátského, v níž varioval či spíše donekonečna tónů nuancoval jednu životní polohu nasvicovanou nejrozmanitějšími tragédiemi, v Cronenbergově chaotickém dramatu rozehrává Irons takových poloh bezpočet - a aby toho nebylo málo, ještě je všechny zrcadlí. Vzhledem k tomu, jak režisér rezignoval na to, tematizovanou temnotu lidské duše zakotvit v nějaké popsatelné tajemnosti a jen se spoléhá na šokující záběry na masochistické hrátky, na fetišisticky zatížené snímání chirurgických nástrojů, operací a gynekologických prohlídek, na naturalistické snímání pohybu po dně narkomanie a podobné „atraktivní“ ošklivosti, lze pokládat jen za nahodilé, že se přitom dvojničení - tedy souběžné hře na jednoho a téhož a vraždění obou v jednom - naprosto neuvěřitelně zprvu odlišitelní sourozenci jednotí, k dokonalosti by však měli pozbýt i jmen. Tohle by ale mohl domyslet jen někdo, kdo se nevyžívá v pornografizaci duševních tragédií. Douška závěrem: soustředění děje téměř výlučně do interiérů prozrazuje zcela neovládnutou inspirace Polanského Hnusem. Bohužel i v jejich ztvárnění se Cronenberg spokojuje s exotizací nepřístupných či nezvyklých prostředí nebo je prostě (lépe řečeno: bezradně) banální. (13.02.2021)