Příliš dokonalá podoba

Nebýt v podivuhodně provázané dvojroli excelujícího Jeremy Ironse, asi bych se u téhle ,,cronenbergoviny" unudil... Subjektivně ve své rozvleklosti nejslabší Cronenbergův film, jelikož přerod úspěšného doktora v lidskou trosku byl tak předvídatelný a zdlouhavý, že jsem měl chuť jít udělat si čaj (což se mi u jiných snímků tohoto kanadského režiséra nestává)... Ostatně nechápu, pro koho je tenhle film určen - pro otrlého diváka (jak by se dalo u Cronenberga čekat) se tu takřka nic nenajde, na psychologické drama je to zase strašně ulítlé a navíc chybí jasnější motivace postav, o hororu už nelze mluvit vůbec, těch několika kontroverzních scén by se (ani v roce 1988) nebálo ani děcko... Prostě další Cronenbergův ,,divný" film, tentokráte ovšem bez šmrncu obvyklého u snímků kanadského svérázu... (18.03.2009)

Cronenberg opäť raz robí exkurziu do psychológie podvedomia, kde sprievodcami sú bizarnosť a depresia. Neobyčajne náročné dielo, sledujúce postupný psychologický rozvrat osobnosti, ktorá keď sa raz spustí, nedá sa už potom zastaviť. Paradoxne často takým spúšťačom môže byť aj láska. Základom je však mať na pamäti, že niektoré putá sa nedajú roztrhnúť a pokúšať sa o to môže narobiť viac zla ako osohu, je to cesta do pekla. Snímok určite nie je pre každého, snáď iba pre tých, čo si už na Cronenbergovu bizarnosť a ponurosť dokázali zvyknúť, pretože pokiaľ si na ňu zvyknete, už neodoláte. 80/100 (03.07.2014)

Zvláštní film, který mě moc neoslovil. Celou dobu jsem čekal, zda se aspoň v závěru nestane něco (ideálně něco šokujícího), co by ospravedlnilo tu předchozí nudu, ale nestalo se tak. Jeremy Irons je zde sice excelentní, ale to je tak vše, zbytek castu (Geneviève Bujold...) mi byl nesympatický a děj mě až na ojedinělé výjimky nebavil. Filmu nelze upřít jistou dramatickou sevřenost a zneklidňující atmosféru, ale osobně mě od Cronenberga bezvýhradně nadchla pouze Moucha - u jeho ostatních filmů jsem jinak umíral nudou, tento nevyjímaje. Český název filmu mi mimochodem přijde stupidní a taky jsem nepochopil, proč měl ten tým na operačním sále na sobě červené, nikoli modré či zelené pláště, jak bývá zvykem. Ovšem ty "gynekologické nástroje na vyšetření mutantních žen" byly naprosto geniální! (06.07.2019)

Jeden z nejlepších Cronenbergů. To, co tu předvádí Jeremy Irons je herecký výkon par excellance. Postupný propad jeho postavy až na samé dno je velmi přesvědčivý. Nemusí vás chytnout hned od začátku, ale postupně vás zahákuje a při smutném (takhle emocionální scéna se u Cronenberga jen tak nevidí) závěru už neodtrhnete oči. 90%. Ti, co jdou ale prvoplánovitě po "úchylnosti", budou asi zklamáni, tohle je opravdu spíše psychologická jízda... (07.01.2008)

Vrcholný Cronenbergův příspěvek do jeho bizarního světa tajemných možností lidského těla a duše v lecčems připomíná Greenawayovu hříčku "Zet a dvě nuly" (A Zed & Two Noughts), kde je rovněž zobrazeno urč. vnitřní propojení hlavních hrdinů-dvojčat. Cronenberg v každém svém autorském snímku odhaluje nový modus pohledu na rozšíření hranice lidství či lidských možností: tajemná spříznění bratří Mantleových splácí svou daň, jež si vybírá dramatický rámec vyprávění, a nápadným popotahováním svých nitek umožňují hlavním hrdinům společný sestup do hlubin skrze utrpení, jako nejzazší možnost vzájemně sdílené zkušenosti. (Pozn. pro jungiány a grofisty: Stanislav Grof by jistě řekl, že jejich propojení nastalo v nejranějších stádiích duševní konstituce - na úrovni vzájemně propletených perinatálních matric vědomí.) (23.03.2009)