Příliš dokonalá podoba

Nebýt v podivuhodně provázané dvojroli excelujícího Jeremy Ironse, asi bych se u téhle ,,cronenbergoviny" unudil... Subjektivně ve své rozvleklosti nejslabší Cronenbergův film, jelikož přerod úspěšného doktora v lidskou trosku byl tak předvídatelný a zdlouhavý, že jsem měl chuť jít udělat si čaj (což se mi u jiných snímků tohoto kanadského režiséra nestává)... Ostatně nechápu, pro koho je tenhle film určen - pro otrlého diváka (jak by se dalo u Cronenberga čekat) se tu takřka nic nenajde, na psychologické drama je to zase strašně ulítlé a navíc chybí jasnější motivace postav, o hororu už nelze mluvit vůbec, těch několika kontroverzních scén by se (ani v roce 1988) nebálo ani děcko... Prostě další Cronenbergův ,,divný" film, tentokráte ovšem bez šmrncu obvyklého u snímků kanadského svérázu... (18.03.2009)

Že dvojvaječná dvojčata mohou být velmi rozdílných povah je prý sice fakt, ale tenhle příběh myslím není žádná hluboká psychologizující psychoanalýza, ale "jen" cronenbergovské béčko. Béčko místy nádherně vyšinuté, ale většinou docela krotké, středoproudové, melodramatické. Některé momenty s ukázkami 'schizofrenní' rozervanosti obou bratrů mi přišly až úšklebně komické. Ale některé momenty pak zase... Například operace v rudém za použití speciálních gynekologických nástrojů pro zmutované ženy - tak tohle byl fakt neskutečný nářez, přesně tenhle styl žeru. A ty úžasné nástroje bych chtěl mít doma ve vitríně. Především kvůli téhle krátké scéně dávám čtvrtou, i když objektivně je asi největší devizou filmu výkon Jeremyho Ironse. A popravdě přiznávám, že na úplné, objektivní vstřebání Dead Ringers mi jedna projekce nestačí. Ale repete asi hned tak nedám, protože mě silně odpuzovalo koukat se na silně odpudivou G.B., hrozivé to ženské zjevení, které si mohl Cronenberg fakt odpustit. (04.05.2017)

Jeden z Cronenbergových filmů dostupných i pro diváky, kteří zrovna nemají rádi psychodelický horrorový hnuseček. Jeremy Irons je v ústřední dvojroli naprosto přesvědčivý, dusivou atmosféru pomáhá budovat hudba a vynikající kamera. I když má film v polovině několik prázdných míst, rozhodně stojí za to vytrvat až do konce - závěr je totiž naprostá bomba, zoufale smutný, zdravě ujetý, krásně ošklivě vygradovaný. (15.12.2012)

Pomineme-li Cronenbergerův hit Moucha, máme v Příliš dokonalé podobě jeho nejlepší film. Nezaměnitelný trademark jeho tělesné destrukce ve filmech (které mohu označovat slovem "tělor") je zde naprosto minimalizován, schován do děloh "mutantních" žen, odkud vystupuje jako nepříjemně chladivá atmosféra a tvoří kulisu pro fascinující příběh a jeho destrukci, tentokráte psychickou. Cronenbergerova úsměvná režie a pomalejší tempo, snímané sterilní interiéry, Jeremy Irons co se snad udřel k smrti, ale hlavně úžasná hudba Howarda Shora, která už ve velice dobře ztvárněných titulcích připravuje na mysteriózní ztvárněnost celého filmu - to jsou všechno velice přitažlivé prvky, které po smíchání s torzem vyniknou v tento vynikající film. (11.09.2010)

Film s neuvěřitelnou silnou stránkou, a naprosto bravůrním Ironsem, fakt jsem nikdy nevěřil že zahraje až takovouhle postavu. Dobře v Lolitě hrál skvěle. Ale tady ukázal opravdu maximum, a má mojí poklonu. Film jako celek je parádní a i když přes svou pomalost se vůbec netáhne a jede. Cronenberg je zručnej režisér a jeho filmy z 80 let jsou tím nejhlepším. Hudba je temná jak moje neoholená stehna a strašně příjemně se na film kouká. (08.05.2011)