eXistenZ

Pěkně zamotáná záležitost, ale fakt až neskutečně originálně zpracovaná a herecky výborně zahraná. Jude Law byl skvělej a Jennifer Jason Leight taky výborná, ale k tomu tady byla ještě fakt nehorázně krásná, to sem teda čuměl, sem jí vůbec nepoznal. Škoda akorát tý poslední půlhodiny, která byla trošku překombinovaná, ale to bylo nutný, aby se to zase dalo výborně zakončit, takže nakonec spokojenost, ale určitě to neni film ,kterej by se líbil všem (12.08.2007)

"Everything is so dirty, absurd, grotesque." Esenciálny Cronenberg, ktorý strašne rýchlo ubehne, ako to už býva so všetkým dobrým. Virtualita nahrádza realitu, pudová posadnutosť hrou sex, herný charakter skutočné vlastnosti... V roku 1999 nebol natočený len jeden Matrix! Videné v rámci Season Challenge Tour (týždeň so sci-fi filmom). (16.08.2015)

Vizionářský sci-fi film Davida Cronenberga, už to samo o sobě je žánrové vymezení. Režisér zaplňuje film svými příznakovými bizarnostmi (střelná zbraň sestavená z koster vodních živočichů a zubní protézy), opět typicky pro jeho tvorbu (viz třeba Crash) hledá nové rozměry erotického pudu (orální sex v oblasti bioportu, sám bioport coby primární sexuální znak...) a erotické se záměrně mísí s (alespoň pro někoho) nechutným či minimálně neobvyklým, Cronenberg stimuluje v podvědomí diváka paranoické podhoubí, ale především poukazuje na arbitrárnost realit a vizionářsky hledá hypotetická nebezpečí plynoucí z vývoje počítačových her a prolínání virtuální a skutečné reality... A možná, že jako všechny filmy Davida Cronenberga, i eXistenZ především symbolicky odráží nejednoznačnost současnosti, zahlceni informacemi stále ještě nevíme, kdo a proč tu jsme... Podobné filmy: Matrix, Třinácté patro, Animatrix, Videodrome (17.11.2006)

David Cronenberg patří pro mě k nejzajímavějším režisérům, jejichž tvorbu jsem za poslední dobu víc rozkoukal. Jeho originální vize s bizarním vývojem lidského těla i technického pokroku mě vždy dostanou fantastickými nápady, zajímavě budovaným příběhem a k závěru opět sílícím zneklidňujícím přesahem. Připadám si, jakobych u něj skoro vždy vstoupil do stejného světa v jiné dimenzi, jen pokaždé v jiné epoše šílené budoucnosti, jejímiž výdobytky pan režisér varuje, ale současně se s nimi nesmírně baví a úspěšně tím baví i svého spřízněného diváka. Poslední dobou začínám u Cronenberga vnímat i jistou dávku poťouchlého černého humoru, obzvlášť mě v tomto směru upoutala vtipně ztvárněná scéna s postavou W. Dafoa v dílně s mohutnou strojovou výbavou na výrobu konektorů a zavádění bioportů na těle lidského jedince. Už jen ty nápady typu pistole složené z kostí či připájení lidí do videoherního světa vsunutím řádných fyzických káblů do zad jsou něco neskutečného, co snad jinde neuvidíte. :o) Díky tématu s rozvíjením nové virtuální reality a odhlečenému zpracování jsem si místy připadal jako u důmyslné parodické verze Fassbinderova Světu na drátě, přesto pořád velmi napínavé. [85%] (15.01.2023)

Bizarnost Cronenbergova světa v plné parádě. Prolínaní časových rovin, záliba ve smrti a pitvě, neukojitelná neodvratnost vzájemné sexuální přitažlivosti. Bohužel to vše vychází nazmar díky rozšafně vykonstruovanému scénáři, jenž závěrečnou pointou nepřechytračil diváka, nýbrž sám sebe tím, že přišel s křížkem po funuse, kdy už bylo x-té jedno a to samé vyústění divákem očekáváno. Autorská myšlenka: ukázat světu svůj postoj k počítačovým hrám, je sice hmatatelná, nicméně trestuhodně nedotažená. (15.10.2006)