eXistenZ

Typický Cronenberg s oblíbenými výrazovými prostředky: realita zaměňovaná bez předešlého upozornění za sen, halucinaci, virtuálno, imaginaci........a zase zpět za použití morbidních patvarů zvířat i lidí, čvachtavých zvuků doprovázejích patlání se ve všelijakých blivajzech. Kdo to má rád, užije si, ale můj šálek kávy to není. (20.02.2005)

David Cronenberg je zvláštní režisér. Na poprvé mi dal ochutnat ExistenZ aniž bych cokoliv očekával a z pro mě neznámého důvodu, jsem nedokázal přijít na chuť tomuto paranoidnímu snímku. Na podruhé jsem se přiblížil k pochopení nejblíže a sladkou chuť tohoto snímku jsem si vychutnal až do konce. Cronenbergův svět je vždy jiný než si na první pohled myslím a proto druhé shlédnutí pomohlo a vše bylo vyjasněno. Skvělý film, který si pohrává s chápáním reality, lehce myšlenkově připomíná např. Matrix nebo 13nácté patro, ale dějově se jedná o paranoidní hříčku velkého mistra podivnosti. Smrt démonické Allegře Gellerové! (01.06.2004)

Existenz režíroval David Cronenberg. Ano, dnes už to není absolutně žádná záruka kvality, každopádně je to záruka neobyčejného zážitku. Naštěstí při eXisnteZ sebral Cronenberg opět všechny síly a natočil skvělé sci-fi, které vám zamotá hlavu, ale jak je režisérovým zvykem, i žaludek. Opět jde o bizarní dílo plně šílených rekvizit, však posuďte sami – celý děj se točí kolem počítačové hry, která je tak sugestivní, že se v ní člověk může úplně ztratit a jak vypadá konzole na které se hraje? Je do dýchající organický tvor (viděli jste Vládce loutek s Donaldem Sutherlandem?), který se přicucne na lidské tělo, nebo ona dnes již legendární pistole sestavená z lidských zubů a čelistí.. A je toho mnohem víc a to vše na pozadí úplně vyvoněného příběhu, kde Jude Law předvádí vedle klasicky skvělého výkonu i neomylný cit pro výběr svých rolí. Tak co? Cronenberg se vrátil na trůn, který si sám postavil Mouchou a opět na nějakou dobu zavládl kraji. (12.02.2006)

David Cronenberg patří pro mě k nejzajímavějším režisérům, jejichž tvorbu jsem za poslední dobu víc rozkoukal. Jeho originální vize s bizarním vývojem lidského těla i technického pokroku mě vždy dostanou fantastickými nápady, zajímavě budovaným příběhem a k závěru opět sílícím zneklidňujícím přesahem. Připadám si, jakobych u něj skoro vždy vstoupil do stejného světa v jiné dimenzi, jen pokaždé v jiné epoše šílené budoucnosti, jejímiž výdobytky pan režisér varuje, ale současně se s nimi nesmírně baví a úspěšně tím baví i svého spřízněného diváka. Poslední dobou začínám u Cronenberga vnímat i jistou dávku poťouchlého černého humoru, obzvlášť mě v tomto směru upoutala vtipně ztvárněná scéna s postavou W. Dafoa v dílně s mohutnou strojovou výbavou na výrobu konektorů a zavádění bioportů na těle lidského jedince. Už jen ty nápady typu pistole složené z kostí či připájení lidí do videoherního světa vsunutím řádných fyzických káblů do zad jsou něco neskutečného, co snad jinde neuvidíte. :o) Díky tématu s rozvíjením nové virtuální reality a odhlečenému zpracování jsem si místy připadal jako u důmyslné parodické verze Fassbinderova Světu na drátě, přesto pořád velmi napínavé. [85%] (15.01.2023)

Namet je fajn, avsak scenar, konkretne zaciatok celeho pribehu proste nefunguje. Celych prvych dvadsat minut sa postavy snazia vysvetlit, o com to vlastne ten Cronenbergov vymysel je, a to velmi nezazivnym sposobom. Naviac, dvaja hlavny protagonisti mi pripadali, ze sa s Cronenbergovym pribehom proste neszili, priam akoby ani sami netusili, o com vlastne rozpravaju. Cest preto Wiilemovi Dafoe, ktory do filmu vniesol ten spravny naboj. Skoda ze ostatny herci nedokazali zapasovat do nametu ako on. Tak ci tak, od polovice filmu to nastastie cele zacalo fungovat a aj ked ma film nicim neprekvapil (zaverecna pointa uz vobec nie), velmi slusne som sa bavil. Skoda toho rozjazdu a nie celkom presvedcivych ustrednych postav. Kazdopadne je to Cronenberg a nielen pre jeho fanusikov (tych jeho stavnatych uchylnosti je tu pozehnane) to moze byt zaujimavy zazitok. (6.5/10) (15.11.2007)