eXistenZ

Typický Cronenberg s oblíbenými výrazovými prostředky: realita zaměňovaná bez předešlého upozornění za sen, halucinaci, virtuálno, imaginaci........a zase zpět za použití morbidních patvarů zvířat i lidí, čvachtavých zvuků doprovázejích patlání se ve všelijakých blivajzech. Kdo to má rád, užije si, ale můj šálek kávy to není. (20.02.2005)

Úchylárna až do morku kostí. V ději sem se zamotal stejně jako pavouk začátečník ve své pavučině. David umí udělat filmy co místo myslí hýbou žaludkem a když už ultra žaludkem nehýbou, mysl tápe. Filmu nelze upřít pukus o originalitu, ta tam rozhodně je. Spíš jde o celkovou působivost no a právě tady mi eXistenZ přijde trochu lacině udělaný. Tři možná čtyři dějové roviny, jeden přístroj jež mozek hlavních hrdinů uvede do jakési virtuální reality, ze které se dostávají, ale vy posléze zjišťujete že to předešlé byla jen virtuální realita ve virtuální realitě. Zní to šíleně, ale z mojí hlavy tohle není. Výběr herců myslím nezklamal, Jude Law se své role zhostil s vervou sobě vlastní. Když by se ve zpracování pohrabal jak David tak scénárista, mohlo to být o hvězdičku víc, protože si myslím, že tohle není typ filmu na plný počet. Doporučuju shlédnout v době kdy je vaše mysl ještě lehce aktivní, páč jinak by se mohlo stát, že prd pochopíte stejně jako napoprvé já. (24.06.2004)

U Mouchy mi přehnané použití krve a různých blivajzů přišlo ještě smyslupné, ale tady mi to přišlo už značně mimo - já osobně bych hru, kde se charaktery musí potýkat s pitváním žab, pojídáním zmutovaných obojživelníků a hlazením herní konzoly podobné placentě dobrovolně rozhodně nehrála. Konec byl sice výborný, ale díky tomu nebudu zvyšovat hodnocení filmu, který mě chvilkami nudil a chvilkami znechutil. (21.01.2013)

"Tu hru máš hrát, abys zjistil, proč ji hraješ." Zatím mi na žádný benzínce nenainstalovali bioport do páteře, takže jsem si Existenz nemohl úplně vychutnat. Nicméně byla to slušná jízda, která se hned rozjela a nebýt několika zaseklejch herních postav, tak bych se mezi realitou a hrou ztrácel ještě víc. Takhle jsem našel pár záchytnejch bodů, ale většinou jsem stejně tápal a ptal jsem se stejně blbě jako ten asiat na konci. Přesto mě to bavilo, poprvé jsem potkal žabomlokoještěrku, zažil jsem operaci herní konzole a ještě mi byla nabídnuta skvělá výmluva pro případ, že jsem přistižen při lízání nevhodných partií slečny: "To jsem nebyl já. To byla moje postava." (27.03.2022)

Bizarnost Cronenbergova světa v plné parádě. Prolínaní časových rovin, záliba ve smrti a pitvě, neukojitelná neodvratnost vzájemné sexuální přitažlivosti. Bohužel to vše vychází nazmar díky rozšafně vykonstruovanému scénáři, jenž závěrečnou pointou nepřechytračil diváka, nýbrž sám sebe tím, že přišel s křížkem po funuse, kdy už bylo x-té jedno a to samé vyústění divákem očekáváno. Autorská myšlenka: ukázat světu svůj postoj k počítačovým hrám, je sice hmatatelná, nicméně trestuhodně nedotažená. (15.10.2006)