Dobrý ročník

Je pravda, že jsem na začátku k Dobrému ročníku přivoněl značně podezíravě. Velká jména u obsahem tak komorního filmu dělají dobrotu jen žřídkakdy. Navíc ten námět... Že on ten zavilý kapitalista nakonec prohlédne a uvědomí si, v čem spočívá skutečné štěstí, říkal jsem si s náramě ošklivým cynickým úšklebkem. Přesto si mě film po chvilce začal získávat a někdy v půlce jsem si najednou uvědomil, že se skoro proti své vůli velice příjemně bavím, i když se na plátně v zásadě nic neděje. Režisér, který ještě nedávno definoval filmový chaos svým Černým jestřábem, totiž nyní nesmírně zručně propůjčuje Dobrému ročníku unylou opojnost filozofie spjaté s pěstováním a pitím vína: formálně i příběhově jde o absolutně poklidný, navýsost odlehčený, velice odpočinkový a pozitivní filmový zážitek. Co na tom, že jste ten příběh už xkrát slyšeli a jeho moralitu odhadnete pět minut po úvodních titulcích? Nechte Ridleyho ať vám dokáže, že i cesta může být cíl. 80% P.S.: Za scénu, při které hraje píseň "How Can I Be Sure Of You" bych nejradši přidal pátou hvězdu, ale to by asi nebylo fér :-) Tak ji jenom tak připomínám... (24.10.2009)

Francouzská poezie, anglický humor, úžasně pomalé tempo, sbírka okouzlujících klišé, excelentní kamera, prchavé kouzlo v místě, kde se zastavil čas, kouzelná Provence. NIC překvapivého ani převratného ve vývoji postav nebo příběhu, ale během promítání vám hraje kolem úst OVÍNĚNÝ úsměv.... Riddley spojil vláček nezapomenutelně vtipných scén-u bazénu, autíčko, burza, tenis, elegantní odchod ráno poté, škorpióni, kde každý vagón veze svůj náklad po příjemně vyhřátých kolejích. Magnifique. (28.04.2007)

Skvělá práce, Ridley! Když jsem se z traileru dozvěděl, že se chystáš provětrat klasická "hluboce lidská" klišé a naplnit přerod sobce z londýnského akciového trhu v bodrého chlapíka omámeného francouzským vínem, chytal jsem se za hlavu. Jenže tys to, chlape jeden, zvládl zrežírovat s takovou energií a vnitřní šťávou, že jsem si hned po příchodu domů zabookoval dva lístky do Provence. :-) Pohodový film s oprýskaným poselstvím, ale vášní v srdci. (12.10.2006)

Nic proti tomu, že se Ridley rozhodl sfilmovat zrovna takovou profláklou látku o nápravě prohnilýho bankéře na francouzským venkově, ale čekala jsem asi trochu víc, než jen skutečně klasickej vývoj příběhu, naprosto očekávanej konec a nepříliš originální postavy a jejich charaktery. Kdo ví, jestli se to vůbec dá natočit jinak a líp, ale zrovna u Ridleyho bych tomu věřila, dokud jsem to neviděla. Jinak je to samozřejmě funkční po všech stránkách, hlavně po stránce chlapáctví a herectví Russella Crowea, vtipných dialogů a scének a té příjemně klidové atmosféře. Film se ale do mě nijak neotiskl, jen mě ohromil nádhernými záběry na zamlžená francouzská rána, což se sice počítá, ale super film to z toho neudělá. A rozhodně by prospělo trochu zkrátit stopáž. Svoje fandy si ale tahle pohodovka určitě najde. (12.04.2011)

A půl. I navzdory žánrovému označení komedie, jsem si vždy myslela, že tento film bude drama. Nevím ani proč. Zhruba do první poloviny jsem se výborně bavila nad vtipnými situacemi a dobrými dialogy. Druhá polovina filmu mě již lehce míjela a nějak jsem nebyla schopna ji plně vnímat. Russell Crowe je můj oblíbenec, a i přesto, že svou roli opět zvládl bravurně, mi do komediálního žánru příliš nesedí. O půvaby filmu bylo postaráno díky nádherné Marion Cottilard a slunečnému prostředí provincie. Jako bonus bych také zmínila excelenci našeho dabingu v podání Vladimíra Brabce a Jiřího Schwarze. Má představa o Dobrém ročníku byla poněkud odlišná, i tak z něj mám dobrý pocit a dojem. (02.05.2010)