Království nebeské

V kinách to bežalo v skrátenej verzii, ktorá bola otrasne zostrihaná a veľmi veľa udalostí nedávalo zmysel. Vačšina hodnotiacich videla určite práve túto verziu. Z kina som vďaka nej odchádzal maximálne znechutený a film mal u mňa 2*. Keď som však v pohodlí domova videl predĺženú verziu, naplnila ma radostná eufória. Všetko zrazu do seba pekne zapadalo. Megalomanský historický film plný detailov , s krásnou hudbou a premakaným vizuálom. Nepamatám si podobnú situáciu, keď som nejakému filmu zmenil hodnotenie o 3*. (29.06.2007)

Ridley Scott naozaj nenatočil druhého Gladiátora ale asi o pol hviezdičky lepší film. Téma bola isto zaujímavá a vizuálne spracovanie ako vždy u Scotta výrazne "maliarsky" svojské. Výprava sa mi páčila dokonca viac než v Gladiátorovi. Čo filmu podráža nohy, je ako to už u Scotta v poslednej dobe býva scenár. Dej je naozaj nalinkovaný veľmi striktne lineárne, nudne a jednoducho : kováč - utečenec - - rytier - milenec - hrdina vojvodca - záchranca. K tomu sa pripletú zväčša veľmi plocho napísané vedľajšie postavy, s ktorými si herci (až na Nortona a predstaviteľa Saladina) nevedia rady, preto i esá ako Jeremy Irons alebo Liam Neeson sú v tomto filme dosť nevýrazné. Ďalej musím podotknúť, že avizovaná historická "vernosť" je tiež diskutabilná, napr. v scéne keď Orlando ubije troch templárov, títo majú na štítoch i na hrudiach čierne kríže - templári mali červený osemramenný, templársky rád nepodliehal kráľovi etc etc. Napriek tomu tento film boduje úžasnou záverečnou bitkou o Jeruzalem, podľa mňa lepšie natočenou než v RoTK. A kde ste preboha videli kritiku bushizmu ? Podľa mňa je tam možno kritika cirkvi, avšak súčasné US dobrodružstvá nemôžu byť predobrazom pre tento film. Whatever, každý nájde to čo chce. Alexander bol lepší, Gladiátor horší, je to tak na úrovni Tróje. Hodnotenie je úplne presne 7/10. P.S. Po DC zdvíham o jednu hviezdu hore; ten idiot čo robil kinozostrih by si zaslúžil medailu za "ako urobiť zo súdržného príbehu nesúvislý paškvil". 9/10 (07.05.2005)

Říká se, že "Gladiátor" Ridleyho Scotta odstartoval v roce 2000 velký comeback výpravných dějinno-mytologických epopejí. A říká se, že "Království nebeské" téhož režiséra je jakousi poslední šancí tohoto žánru, který po necelých pěti letech zazářil, posbíral spoustu cen a postupně vyklízí cestu lukrativnějšímu hollywoodskému artiklu. Je-li tomu tak, pak Scott v pravou chvíli složil reparát za bezduchého a prázdného "Gladiátora". "Království nebeské" není bezchybné dílo, je to typický "vydařenější hollywoodský špektákl", který se vyznačuje částečnou odvahou při uvolňování formy ve prospěch obsahu a patrnou fóbií z toho, aby tak činil do důsledku. Od prvních vteřin je jasně patrné, že kulisovost a umělost "Gladiátora" nepramenila z Scottovy chvilkové slabosti, nýbrž z toho, že anglická legenda nedokáže vtisknout historickým místům a osobám jistou specifičnost, jasný výraz... vše je umělé, jasně načrtnuté, fungující podle mechanických pravidel průměrného scénáře. Lidé jsou jen černí a bílý, všechna místa vyzařují gloriolu nákladné výpravy, ale chybí jim punc autentičnosti a sugestivita. Jenže zatímco kulisy Říma zakrývaly velké kulové, kulisy 12. století mají za sebou alespoň něco, co stojí za to objevovat. Středobodem filmu je Orlando Bloom, který konečně dokázal zahrát něco jiného, než oduševnělého elfí princátko. Pravda, jeho panická čistota zůstává, ale mladý idealista Balian má svou lidskou, chybující stránku. To, že zůstane pouze v rovině skicy, na níž Scott vrší křiklavé pastely klišé, je věc druhá. Mladou hvězdičku naštěstí ze všech stran podpírají výtečbní herci, z nichž dlužno zmínit především charismatického maršála Tiberia Jeremy Ironse. "Království nebeské" nemá s historií příliš společného, je to film po myšlenkové stránce veskrze současný, který kulisy křížových výprav a středověku používá pouze jako prostředek pro poselství tolerance mezi křesťany a muslimy. Je to poselství moralistní, svým způsobem krotce podané, ale především zábavné a v určitých momentech velice působivé (přetlačovaná křesťanů a muslimů v rozvalinách hradeb Svatého města). Otázky víry, cti a obětování zaznívají v typicky opatrném balení, ale je dobré, že své místo dostávají... Pokud si přimyslím výtečný soundtrack a poměrně dobře pojaté bitevní scény (to, že si raný středověk Scott plete s fantasy, raději taktně opominu), vydal žánr "historického" velkofilmu jednoho ze svých nejlepších zástupců, který na hlavu poráží jak "Tróju", tak "Gladiátora". "Království nebeské" není skvělým filmem, ale je to film o něčem, což se cení. (06.05.2005)

Kinoverze: 3/5 Film celou stopáž příjemně plyne, ale nevytrhne. Alexander tak i nadále zůstává nejlepším historickým snímkem posledních měsíců, byť i Království za vidění na velkém plátně rozhodně stojí. Režisérská verze: 5/5 Historicky věrnější (neplést s věrná), sdělením ambicióznější a postavy mají najednou i zcela uvěřitelné motivace. Je až neskutečné, že pouhým přidáním jedné dějové linie se Sibyliným synem se od základů mění motivace, konání i vyznění téměř všech hlavních postav a tím i celého filmu. A poněkud paradoxně to i přes značně rozšířenou stopáž získává mnohem větší tah na branku než měla verze v kinech; a to až natolik, že jde o nejlepší historický velkofilm posledních několika dekád. (08.05.2005)

Po zhlédnutí se přestávám divit hodnocení. Ridley má totiž v rukou dost pochybný scénář. I když jsem viděl režisérskou verzi, tak musím říct, že Království by více slušela minimálně 6 hodin dlouhá trilogie (nebál bych se ani delší stopáže). Jasně. Určitě by byla divácky méně přístupná, protože už takhle si někteří stěžovali, že je to nuda. Ale tento opus by si to rozhodně zasloužil. Protože v této formě je maximálně poloviční. Postavy nemají moc prostoru a příběh uhání jako zběsilý. Výsledek je potom zkratkovitý, nepřehledný a místy dost zmatený. Člověk se pak nemůže zbavit pocitu, že to někdo "odfláknul". A přitom samotná ideologie a myšlenka filmu je naprosto skvělá. Souhlasím však s názorem, že tohle je z mnoha ohledů prostě zklamáním... (23.05.2020)