Maljukgeori janhoksa

Tiež ste nenávideli školu? Buzerácia, domáce úlohy, umelé autority. A k tomu neštasná láska a zrada... no buď mašla ako vyšitá, alebo zvoliť cestu Bruce Leeho Jeet Kune Do. Tu sa prenesieme do Kóreje roku 1978 a kde si prestupivší Hyun-soo zvyká na pomery diktárorskej strednej školy. Skamarátí sa s triednym bitkárom, pre ktorého znamená povesť všetko a zamiluje sa do jeho priateľky. A problém je na svete (a nie jeden). Viac nepoviem. Veľmi zaujímavý smínok, ktorý velice realisticky zobrazuje 1000-krát omielané téma ponižovania, a ktorý je navyše obohatený o romantickú linku. Natočené veľmi pôsobivo (bitky skutoćne vyzerajú ako bitky) a akonáhle som sa zorientoval v tých kórejských xichtoch, film si ma úplne získal. Ďalšie plusko pre Kórejskú kinematografiu. Pre školou povinných je tento film povinnosť! (25.06.2005)

Solidní středoškolské drama o zakřiknutém klukovi, který to ve finále konečně všem nandá ve stylu svého vzoru Bruce Lee. Doma má tvrdého otce, učitelé ve škole žáky otevřeně pohrdají a běžné jsou fyzické tresty a k tomu nějaká ta šikana. Na druhou stranu náš hrdina patří k těm učenlivějším a slušnějším, takže s představiteli školy má minimální problémy, před šikanou ho chrání cool kamarád a dokáže i zaimponovat své vysněné dívce, takže kdovíjak špatně na tom není. Dost mi to připomnělo KLASS, akorát, že je to mnohem umírněnější. (28.02.2016)

Spojiť drámu o dospievaní, obsahujúcu kritiku nacistického školského systému v Južnej Kórei koncom 70. rokov spolu s neurážajúco pôsobiacou poctu Bruceemu Leeovi (aj Jackiemu Chanovi), s príbehom priateľstva a zrady, s horko sladkým príbehom prvej lásky a s túžbou po jej naplnení, s komediálnymi prvkami a s dramatickou gradáciou deja - to všetko dá prácu. Zmixovať to navyše všetko dohromady tak, aby to pôsobilo vierohodne a pritom nenaivne pôsobiacim spôsobom to už sa približuje alchýmii. Nie je to dokument o dobe, no o dobe sa z neho môže divák dozvedieť možno viac ako z dokumentu. Je to skrátka a jednoducho Príbeh s veľkým P, balansujúci síce na hrane všetkého, čo do seba poňal, no balansujúci obratne a len miestami šliapnuc kdesi do oblakov, no z oblakov zase obratne späť zosadnúci na natiahnuté lano skvelého filmu. Áno veru, nebol by som povedal, že aj film vzdávajúci hold ázijským kung-fu filmovým hviezdam môže byť skvelý. (13.11.2014)

Once Upon a Time in High School je film z prostředí korejské střední školy v roce 1978. Poznáme, jak hrozné muselo být v té době na tu střední chodit. Všude samé řeči o demokracii, přičemž se však jedná o polovojenský režim, kdy vojáci stojí nejen u vchodu školy, ale i hlídkují na chodbách. Učitelé nepoužívají, nebo ani neznají, jinou výchovnou metodu, než tělesné tresty. Studenty motivují k učení neustálým připomínáním dna, na které spadnou, jaké “nic” z nich bude, když nevystudují. Já sice vím, že je snažší bojovat proti něčemu než za něco, ale to se myslím nedá aplikovat na tento případ motivace k učení. Toto drsné prostředí samozřejmě vede ke vzniku různých part a gangů, kde platí právo silnějšího. To všechno pozná na vlastní kůži přeřazený student Hyun-soo. Proto jsem ze začátku měl dojem, že hlavní náplní filmu bude nesnadný a poněkud nepříjemný život studentů ve škole, občas říznutý nějakou bitkou. Ovšem tak tomu je jen z části (ale jedné skvěle natočené bitky se dočkáte), a to díky Hyun-soovi. Je jiný, než jeho vrstevníci, citlivý, plachý, nechce se prát, více ho zajímá populární hudba, než aby chodil na diskotéky a kouřil. Právě on vnáší do toho filmu jakési kouzlo, kdy se pod drsnou slupkou filmu o drsné střední škole objevuje nenadálý křehký půvab, krása, poetika, jako i slzy a bolest. ____ Od nápadu a příběhu někdy bývá k finální realizaci cesta dlouhá, složitá a trnitá a ne vždy vše dopadne, jak by mělo a mohlo. Naštěstí, tohle není ten případ. Od vybroušeného scénáře, přes většinou přirozené herecké výkony (a to, že je občas vidět, že hrají, k tomu prostě patří), velmi krásnou a vhodně použitou hudbu, k dokonalé režii, to vše činí z Once Upon a Time in High School pro mě druhý nejlepší film, jaký jsem letos zatím viděl (hned po, též korejském, Bin-jip). (30.04.2005)

,,SERU NA VŠECHNY KOREJSKÝ ŠKOLY!“..... /// (já taky, já taky…) Čekal jsem zajímavej vejlet do období, který je pro mě pole neoraný. Místo toho – smíšený pocity. Zajímavá škola, ubíjející romantika, zvláštní osobnost Hyun-soo a jestli něco člověk vychovanej v socialistickým Československu nechápe, tak jak všechny ty věci, který jste v tom filmu viděli, dokážete filosoficky převést do kritiky školskýho systému a podobnejch intelektuálskejch úvah. Korejskej muzikál ze střední 70tejch let bez ,,zpívánek“, zato s pár rvačkama, obdivem k umění Bruce Lee, upevňování morálky a nešťastnou láskou. Osoba obdivující Pelíšky a dávající přednost filmům s Jackie Chanem prostě orgasmus nedostane. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, kolik takovej průměrnej korejec vydrží ran nunčakem do palice. 2.) Hledám obrazovou příručku: Brucem Lee snadno a rychle (…tak nejdřív si otevřem knihu na straně…). 3.) Pochopím, proč je na tom zamilovanej Korejec stejně jako zamilovanej Číňan (a co Čech? Diskriminace!!!). 4.) Thx za titule ,,kuore“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ne (09.12.2012)