Karate Kid

Zrovna Karate Kid jsem v průběhu svého sledování filmů vždycky spíš přecházel a po mnoha letech mohu prohlásit, že teprve až nyní (r.2022) jsem jej viděl od začátku až do konce. Jsou to ryzí osmdesátky, které mám tak moc rád a společně s výborným oddychovým soundtrackem (Joe Esposito, Survivor, Commuter...) utváří příjemnou zábavu s nenuceným morálním poselstvím, jak správně přistupovat k životu a především k sobě samému. Až na bandu namachrovaných frajírků z Cobra Kai jsem neměl vůbec žádné problémy s hereckými výkony. Laskavého a spravedlivého pana Miyagiho v podání excelentního Pata Mority byla radost sledovat a Ralph s Elisabeth byste kvůli jejich přirozeně příjemným charakterům vždycky rádi přibrali do party. Tedy tak se na to aspoň dívám já se svýma věčně mladýma očima a mozkem z možná trochu jiné doby, ale zkrátka podobné filmy z dané dekády mě přitahují jako stříbro straku. Nemůžu si pomoct a asi už to tak zůstane navždy... (20.10.2022)

kto hovori ze nikdy neskusal "capy skok", skusa sa v nom zdokonalit dodnes. vynikajuci pat morita, ktory exceluje v kazdej scene a dobra rocky-ovska atmosfera. romanticka linka ma viac menej nechala chladnym (i ked ako mlade ucho som to v amfiku zral), ale vynikajuci zaverecny turnaj to viac nez dost vynahradzuje... (30.03.2013)

Já vím, já vím. Miyagi, Danny La Ruso, Zabka v nejlepších letech a tak málo hodnocení? No ano. Nikdy jsem nebyl fanda této série, hrozně mne Danny vytáčel a nebavil. Celé mne to hrozně nudilo a přišlo mi to blbý, ale tak, že se mi to ničím nelíbilo. Tahle série není má oblíbená, ale ano Cobra Kai je jiný kafé. Taky proto, že to není hlavně o La Rusovi. (02.06.2022)

Tak konečně jsem i já zhlédla tento kultovní osmdesátkový film (v originálním znění). A vlastně mi přišel moc fajn. Především mě pobavil a potěšil pan Miyagi. Dále mi přišlo zajímavé sledovat charakter Dannyho LaRusso, který jako by balancoval přesně na hraně mezi dětstvím a dospělým chováním. Chvílemi působil jako malý zranitelný kluk, jindy naopak sebral svou hrdost a sebedůvěru a snažil se frajersky působit na holku svých snů... Bylo to vlastně úsměvné a milé. Je to sice taková pohádka o karate, ale ty základy, o čem by opravdu karate mělo být (ztělesněné v postavě Miyagiho), jsou skutečné a pravdivé, takže to i na pohádku má svou váhu. U takového filmu se dá lehce prominout i nějaké ty menší nedostatky (konec mi třeba přišel až moc náhle utnutý). Za mě to byl příjemný zážitek a jsem si jistá, že vidět to ve svém dětství, líbilo by se mi to možná ještě o to víc. ~(4,1★)~ (09.03.2021)

„Na Okinave všetci dobre ovládajú dve veci. Rybárčenie – a karate.“ Kto tvrdí, že vyrastal na 80. rokoch a nepozná Daniela-sana, bonsaje, natieranie plotu, „bocianí postoj“ a láskavého pána Miyagiho (na Oscara nominovaný Pat Morita), mal by si dať štyri kliky. 23-ročný rebel Ralph Macchio (Môj bratranec Vinny), trpezlivosť, tvrdá robota, atletika, estetika, poučovanie a light akcia o tom, že karate je v srdci a hlave, nikdy nie v svaloch. Snímka má kvalitou ďaleko k Avildsenovmu Rockymu (1976), ktorého tínedžerskou verziou je. Kino Považan NMnV 1994 (12.01.2005)