Karate Kid

Tak konečně jsem i já zhlédla tento kultovní osmdesátkový film (v originálním znění). A vlastně mi přišel moc fajn. Především mě pobavil a potěšil pan Miyagi. Dále mi přišlo zajímavé sledovat charakter Dannyho LaRusso, který jako by balancoval přesně na hraně mezi dětstvím a dospělým chováním. Chvílemi působil jako malý zranitelný kluk, jindy naopak sebral svou hrdost a sebedůvěru a snažil se frajersky působit na holku svých snů... Bylo to vlastně úsměvné a milé. Je to sice taková pohádka o karate, ale ty základy, o čem by opravdu karate mělo být (ztělesněné v postavě Miyagiho), jsou skutečné a pravdivé, takže to i na pohádku má svou váhu. U takového filmu se dá lehce prominout i nějaké ty menší nedostatky (konec mi třeba přišel až moc náhle utnutý). Za mě to byl příjemný zážitek a jsem si jistá, že vidět to ve svém dětství, líbilo by se mi to možná ještě o to víc. ~(4,1★)~ (09.03.2021)

Aj ked som videl tuto seriu v spravnom veku a v dobe, ked bola u nas v kurze, tak ma nikdy nenadchla. Napriek tomu, ze zapletka je roztomile naivna, osemdesiatkovu atmosferu mam rad, Miyagi je zabavny, Elisabeth Shue neskutocne nadherna, tak ma to nejak nebavi. Ralph Macchio mi nie je sympaticky a ani nie je dobry herec. Cela ta jeho romanticka linia ma vôbec nebavila. Zapletka s tyranom Johnnym musela byt otrepana uz v dobe vzniku filmu. Jedine co aj po rokoch funguje su treningove sceny s Miyagim pri ktorych nezabudne ani na svoje mudra. Bitky nie su zle, ale ani nic co by ma ohurilo. Prinajlepsom je to priemerny film. Po dlhych rokoch som si ho pustil len kvôli nadchadzajucej serii Cobra Kai a pravdepodobne si to uz viackrat nepustim. 5/10. (21.05.2018)

Tak jsem měl možnost Karate Kida po někakých 15 letech znovu vidět a byl to příjemný návrat do časů mého dětsví. Shodou okolností jsem před časem začal karate dělat, takže jsem to bral i tak trochu jako motivační snímek - hned zítra si seženu nějakou štětku a vyrazím (si) s ní... natřít všchny ploty v okolí:) Okay, co můžu po pár týdnech tréninku říct, tak dobrého karate ve filmu moc nebylo. Jinak ale pohodová podívaná pro "dnešní imbecilní dvacátníky až třicátníky" podpořená vizáží a zvukovou kulisou 80. let minulého století, která by podle mě i dnešní kluky základní školou povinné mohla oslovit. (30.03.2009)

Režisér John G. Avildsen natočil dvě věci, které se pro mně staly jistým kultem. Určitě je to Rocky a potom určitě Karate Kid. Stejně tak Rocky a stejně tak Karate Kid se staly filmy mého dětsví a když jsem byl malý, tak mi tyto dva filmy běželi téměř nonstop na VHS. Karate Kid mně baví i teď po několika letech od prvního zhlednutí. Hlavni hrdina Daniel byl zhruba ve věku, ve kterém jsem teď já, takže to je jedním z důvodů, proč mně to bere i teď. Sice je v názvu slovo karate, ale že by se předvádělo nějaké skvělé souboje s uchvacující choreografií, to vůbec! Sympaťák Ralph Macchio mně přesvědčil možná tak jeho výkon, ale co se týče bojového umění, tak to je ubohé. Během závarečného turnaje jsme sice měli možnost vidět něco málo z karate, ale i tak to bylo nic moc. Zaujala mně technika tréninku pod vedením borce pana Miagiho, kterého skvěle ztvránil Pat Morita. A aby se bylo na co dívat, tak nám v obsazení nesměla chybět krásná Elisabeth Shue. Pro mně osobně je tento film kultovní a nostalgickou záležitostí! (12.04.2008)

Film mého dětství, z kterého ovšem další schlédnutí vyloudilo pouze široký úsměv na tváři, .. ovšem vzpomínky, jsou vzpomínky, a nejeden kluk i holka se dali po zkouknutí tohoto filmu na karate .. ovšem do doby, než pochopili jaká je realita : o) Přesto jsem rád, že jsem mohl znovu po letech zkouknout "Navoskovat, rozetřít, navoskovat, rozetřít . . " a pousmát se a zavzpomínat. O trošku slabší, než Mistr Kickboxu (o 5 % :o)). 60 % (04.06.2009)