Režie:
David CronenbergScénář:
David CronenbergKamera:
Peter SuschitzkyHrají:
Peter Weller, Judy Davis, Ian Holm, Julian Sands, Roy Scheider, Monique Mercure, Nicholas Campbell, Julian Richings, Louis Ferreira, Sean McCann (více)Obsahy(1)
Pozvání ke stolu pro otrlé. Kanadsko-britský film podle románu Williama S. Burroughse. Americký spisovatel William Seward Burroughs (1914–1997) vystudoval anglickou literaturu na Harvardově univerzitě a ve čtyřicátých letech se setkal se spřízněnými dušemi, představiteli tzv. „beat generation“, Jackem Kerouacem a Allenem Ginsbergem, kteří mu dali popud k vlastní literární činnosti. Jeho dílo, ovlivněné sci-fi žánrem, homosexuální orientací a dlouholetým užíváním drog, tvoří fantaskní až surrealistické prózy (nejznámější romány – Feťák, Teplouš, Nahý oběd, Lístek, který explodoval, Města rudých nocí, Místo slepých uliček). Kanadský režisér David Cronenberg (nar. 1943) rovněž studoval anglickou literaturu a i v mnoha dalších aspektech jsou jeho osudy a dílo podobné Burroughsovu. Začínal jako undergroundový filmař se zálibou ve sci-fi hororech a bizarních příbězích, což mu už zůstalo. Dnes je předním kultovním tvůrcem (nejznámější filmy – Scanners, Videodrom, Moucha, Příliš dokonalá podoba, Crash). Jeho adaptace Nahého oběda (vydán 1959, poprvé česky 1994) je kombinací předlohy a Burroughsova životopisu. Ústřední postava William Lee (což byl spisovatelův pseudonym) pracuje jako hubitel hmyzu a stále hlouběji se propadá do drogové závislosti, takže přestává rozlišovat skutečnost od fantazie, v níž psací stroje získávají podobu mluvících brouků a on sám se stává protagonistou jakési špionážní historky. Hlavní roli ztvárnil americký herec Peter Weller (jeho nejznámější rolí pravděpodobně zůstane RoboCop ze stejnojmenného filmu), který dokonale napodobil Burroughsův hlas i manýrismy. Cronenberg do snímku ústrojně zakomponoval tragickou událost ze spisovatelova života, kdy v opilosti nešťastnou náhodou zastřelil svoji ženu Joan Vollmerovou, i jeho pobyt v marockém Tangeru. I další postavy filmu mají svoje předobrazy. Hrdinovi kamarádi Hank a Martin jsou nepochybně Kerouac s Ginsbergem a postava autora Toma Frosta, jehož představuje významný anglický herec Ian Holm (Bilbo Pytlík v Pánovi prstenů), zase reprezentuje známého britského spisovatele Paula Bowlese. Snímek, natočený v kanadsko-britské koprodukci, získal celkem sedm kanadských výročních cen Genie (obdoba amerického Oscara), mj. za nejlepší film, režii, kameru a výpravu. Z řady dalších prestižních ocenění jmenujme alespoň Cenu newyorských filmových kritiků za nejlepší scénář a Cenu Národního sdružení filmových kritiků za nejlepší scénář a režii. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (189)
Beatnický spisovatel píše román. Své příběhy, ztráceje kontakt s takzvanou realitou, horečně píše na psací stroj, kterým se proměňuje v brouka - agenta. Sám hlavní hrdina žije v bludu, že je tajným agentem, občas se probouzí s držkou v bahně, vstane a jde fetovat dál. Snad touha po dobrodružství ho žene dál, ale přitom se pohybuje v kruhu, jako každý závislý. Příslovečnou Ariadninu niť, která by dílo nějak pospojovala a vytvořila tak smysluplnou zápletku nenajdete. Máte rádi divné filmy? Můžete to zkusit, brouk, který mluví oplzlým hlasem z otvoru, který je nápadně podobný análu, není tím nejobscénnějším co se v tomto snímku objeví. Ve skutečnosti je to snímek poskládaný z dílčích fragmentů, které dohromady tvoří nesoudržný slepenec, výplod choré mysli pod vlivem drog. Hnus, drogy, homosexuální i mezidruhový sex s obří stonožkou. Občas se objeví ukázka, monolog či historka, ze které na mě dýchl básnický um. Rozhodně je to výtvarně velmi zajímavé, povést se tak Cronenbergovi vytvořit alespoň trochu napětí, mohlo to být vynikající. P.S. Zvláštní je, že už mi takovéto filmy nepřipadají závadné, což asi nepůjde tvrdit o filmu, který si pustím zítra: Code Blude. Proč já se jenom dívám na filmy? ()
Povinnost pro Burroughsovce? Ne tak docela. Ačkoli knihu nějakým zvráceným způsobem miluji, rozhodně bych film nedoporučil každému, kdo skočí po pouhé zmínce o beat generation. Cronenbergova verze je jiná, míchá tu novelu s autorovým životem a vlastním úchylným pomrkáváním na fanoušky, vzpomínající na Videodrome a Mouchu. Výsledek tedy rozhodně není pro většinového diváka a je určen pouze úzkému kruhu uchazečů o intelektuálně-surrealistický zážitek. ()
Pár let zpátky jsem Burroughsovu knihu odložil přečtenou jen do půlky, protože jsem jí byl zhnusen. Cronenbergův film ve mně ani vzdáleně podobné pocity nevzbudil, takže si nemyslím, že jde o dobrou adaptaci. :o) Režisér má ve svém portfoliu dle mého názoru lepší kousky - Nahý oběd je příliš chladný, odtažitý, nevzbuzoval ve mně silnější emoce. Na druhou stranu, během jeho sledování jsem dostal chuť zkusit si knížku přečíst znovu... ()
Kafka na drogách... v entomologické laboratoři... plné drog... a homosexuálů. Jak adaptovat naprosto nezfilmovatelnou knihu? Cronenberg k tomu využil motivy z Burroughsova života, které jsou možná ještě zvrhlejší a absurdnější než kniha samotná, takže film na první pohled nedává přiliš smysl. Ale jde o dost hluboký pohled do světa drog a děsivé totalitní byrokracie (možná:-P). Člověk ale musí na tenhle film mít náladu, protože takovou halucinační esenci jen tak někde nedostane. A když náhodou zavře oči, aby si odpočinul, začne hrát free jazzem nasáklá hudba, která diváka uvrhne ještě hlouběji. Nesmím zapomenout ani na skvělý noir herecký výkon Petera Wellera. ()
[8,5/10] (Film Trustees, Nippon Film Develop. and Finance, RPC, The Ontario Film Develop. Corp., Téléfilm Canada) (Barevný /// Produkce: Jeremy Thomas /// Scénář: David Cronenberg podle románu Williama S. Burroughse /// Kamera: Peter Suschitzky /// Hudba: Ornette Coleman, Howard Shore /// MFF v Berlíně: David Cronenberg (Zlatý medvěd)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Galerie (53)
Zajímavosti (16)
- Veškerá filmová poušť byla vytvořena pomocí 700 tun písku ve starém muničním skladu. (Othello)
- Ve scéně, kde si Lee kupuje psací stroj Clark Nova, můžeme vidět v okně obchodu sochu jedné z insektocidních kreatur obepínající visícího muže. Ačkoli se může zdát, že je to předzvěst Kikiho osudu, je to též narážku na jednu ze zásadních částí knihy, kdy příšera pověsí mladého muže kvůli jeho sexuálním preferencím. (Othello)
- Jednu z „hmyzodidních“ příšer z filmu zakoupila americká videopůjčovna Movie Madness, kde dodnes visí ze stropu. (Othello)
Reklama