Nahý oběd

Musím říct, že nakonec jsem velmi mile překvapen, protože filmy podobného ražení "realita, sen- čert to vem" ode mě odchází i s odpadem a já jsem nucen snášet moje exotické hodnocení u snímku, který má celkově třeba 80%. Naked Lunch je naštěstí v pohodě koukatelný, což ovšem není zrovna zásluhou příběhu, který je na můj vkus pořád moc ujetý, nýbrž zásluhou Cronenberga a jeho maličkosti v podobě závislosti na slizu, odpudivých monstrech a bizarních představách, které nejsou jen na ozdobu, ale i účinně posouvají celý děj. Herce jako Weller nebo Holm je také radost sledovat, ať už vystupují ve scénách sebedivnějších a nejsliznatějších. A navíc Cronenberg má velkou výhodu v tom, že ví, co chce, narozdíl od takového Davida Lynche, který o tom někdy nemá ani páru. Není to pořád můj šálek kávy, ale negativy tentokrát prostě zahrnovat nemohu. 65% (20.08.2013)

[8,5/10] (Film Trustees, Nippon Film Develop. and Finance, RPC, The Ontario Film Develop. Corp., Téléfilm Canada) (Barevný /// Produkce: Jeremy Thomas /// Scénář: David Cronenberg podle románu Williama S. Burroughse /// Kamera: Peter Suschitzky /// Hudba: Ornette Coleman, Howard Shore /// MFF v Berlíně: David Cronenberg (Zlatý medvěd)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (28.08.2010)

Cronenbergova adaptace nechutného paskvilu jménem Nahý oběd má jednu velkou nevýhodu - způsob adaptace ocení zřejmě jen lidé, kteří mají povědomí o Burroughsově životě a díle, respektive o jeho filozofii psaní. Drtivá většina diváků nerozluští odkazy a citace a ztratí se ve snaze dešifrovat děj o špionážních agenturách vysílajících své hmyzí prostředníky pro komunikaci s agenty v terénu a neschopnost dobrat se pointy povede k otrávenosti a zklamaným hodnocením. Zbylí nadšenci a milovníci režiséra ocení skvělou výpravu, herce, efekty a ujetý smysl pro humor, kterým v podstatě Cronenberg adaptaci pojal. Do režisérova portfolia tenhle film zapadá perfektně. (01.03.2012)

Je spousta důvodů, proč NAHÝ OBĚD zůstal hluboko ve stínu famózní předlohy. Prvním zásadním je příliš konkrétní médium filmu, které neumí věrohodně převést fantazijní a stylistické orgie Burroughsovy knihy. Druhým zásadním pak to, že na rozdíl od Burroughse je Cronenberg nenapravitelný suchoprd. Na druhou stranu – ten film není jen špatnou adaptací. Takže dávám třetí * za to, že DC neotročil, zůstal svůj a vložil do přepisu něco ze své análně-transformačně-kafkovské poetiky; stejně tak celkem zajímavě posunul do popředí biografické prvky díla (smrt Burroughsovy ženy), resp. obecnější, postmoderní „úvahu“ nad vztahem spisovatele a jeho média. (13.04.2004)

Je to boj, ale nemůžu dát víc, a paradoxně za to může film natočený mnohem později, a to eXistenZ. Přijde mi to ne že podobné, ale stejné, jen místo virtuálního fantasmagorismu jsou tady důvodem k bizarním představám a halucinacím, které mnohdy tak nenápadně přecházejí z reálu zpět do vyšinutí, že se v tom lze jen těžko orientovat, drogy. Pan režisér tytéž prostředky použil i v eXistenZ, což u mě vyvolává otázku, zda-li mu nejde víc o krapet zvrhlou formu než o téma samotné. (27.10.2004)